KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Nezávislý portál Eduin.cz, zabývající se problematikou školství a vzdělávání, publikoval ve dnech 21.-23. srpna sérii přepisů ze tří prezentací o finském školství. Je to neobyčejně inspirativní materiál, a proto z něj přinášíme výtah.

Z redakčního úvodníku Eduinu se dozvídáme, že: Finské školství je už několik let opakovaný vzor, na který se odvolávají politici i odborná veřejnost. Ve skutečnosti je u nás minimum těch, kteří zažili skutečné vyučování ve finské škole, či alespoň viděli živého finského učitele. Chvályhodně se to pokusil napravit senátor za ČSSD Marcel Chládek, když v dubnu 2013 uspořádal v Senátu veřejný seminář Možnosti aplikace finského vzdělávacího systému v ČR, na který pozval nejrůznější představitele finské vzdělávací politiky, aby o podstatě svého vzdělávacího systému informovali zdejší odbornou veřejnost. Jedinou chybou semináře bylo, že z něj neexistoval přepis jednotlivých vystoupení. Po dohodě s kanceláří Senátu jsme tento překlad a přepis pořídili a nabízíme ho veřejnosti spolu s prezentacemi jednotlivých vystupujících. Ty budeme postupně uveřejňovat celkem ve třech příspěvcích. (…) Nejde o doslovný přepis, snažili jsme se ve stručnosti přehledně zaznamenat hlavní myšlenky vystoupení. K dispozici jsou ke stažení i prezentace vystupujících.

Poznámka: Všechny následující texty jsou kráceny, zvýraznění v textu je dílem KN.

I. Hlavní charakteristiky finského vzdělávacího systému

Výtah z vystoupení obchodního rady finského velvyslanectví v ČR, paní Matti Lilja:

Máme nejkratší školní docházku ze všech zemí OECD a nejmenší rozdíly mezi jednotlivými školami - rodiče proto nemusí složitě vybírat školu pro své děti, prostě je zapíší do té nejbližší. A paradoxně jsme zároveň mezi nejlépe hodnocenými zeměmi ve výzkumech PISA, přitom to vše děláme s rozpočtem, který je průměrný, nebo dokonce podprůměrný v poměru k ostatním zemím OECD. Jak je to možné?

• Reforma finského školství během posledních pětadvaceti let byla vedena výběrem mezi dvěma směry. Tradiční systém založený na známkování, výkonu, standardizaci a kontrole jsme si ve Finsku nevybrali. Vybrali jsme druhou cestu, založenou na spolupráci, spravedlivosti, sociálním kapitálu a profesionalitě učitelů.
• Často se mluví o tom, že děti se musí učit obstát v soutěživém mimoškolním prostředí. Ve vědeckých výzkumech se ale prokazuje, že toho lze lépe dosáhnout ve škole, kde panují rovné podmínky pro všechny, než tam, kde vládne soutěživost a kontrola.
• Neměníme vzdělávací politiku po každých volbách, ale zaměřujeme se na dlouhodobější cíle. Zakládáme své změny na vědeckých důkazech, ne na ideologii.
• Našli jsme shodu, kterou podporují všechny politické strany. Ty se podporují navzájem, protože cíl je v oblasti vzdělávání pro všechny stejný.
• Systém je založený na důvěře: rodiče věří školám, školy učitelům, učitelé žákům a žáci přebírají zodpovědnost za to, že se učí co nejlépe. Školy informují rodiče o tom, co se v nich děje, prostřednictvím online databází a systémů.
• Nemáme žádné národní srovnávací zkoušky, pouze po střední škole (po gymnáziu).
• Cílem není školy kontrolovat, ale podporovat je, aby dosáhly svého vzdělávacího cíle.
• Učitelství je jednou z nejvíce ceněných profesí ve Finsku, protože učitelé vědí, že mají volnost a svobodu v tom, jak budou pojímat svou práci.
• V našich školách chceme mít více spolupráce a méně soutěživosti, více důvěry založené na zodpovědnosti a méně testování a kontrol, protože když se soustředíte na národní testování, chcete dosáhnout nejlepších výsledků pouze v něm, ale už se nezabýváte výsledky učení.
• Soustředíme se na učitele a učení, nikoli na rozvíjení školského managementu. Učitelé jsou zodpovědní za učení a nacházení způsobů, jak učit, a školský management je má v jejich úsilí podporovat, nikoli kontrolovat.
• Všechny děti jsou integrované pohromadě ve stejných třídách a těm, co to potřebují, dáme podporu - tento přístup máme podložený vědecky, neděláme žádné experimenty na dětech.

II. O vzdělávání z hlediska perspektivy rovnosti a spravedlivosti

Výtah z přednášky poradkyně pro vzdělávání a vedoucí odboru zahraničních věcí Kristiiny Volmari:

• Rovnost a spravedlivost jsou fundamentálním principem finského vzdělávání tak dlouho, jak si to jen pamatuji. Tento princip jsme přijali v roce 1968.
• Spravedlivost/Spravedlnost - to je to nejpodstatnější pro každý vládní program a všichni se na tomto principu shodujeme. Tato jednoduchá teze se za posledních dvacet třicet let nezměnila. Věříme v kvalitní školu pro každého, a ne jen pro někoho. To je také jeden z důvodů, proč příliš nepodporujeme soukromé školy. U nás je velmi obtížné získat od ministerstva školství licenci k provozování soukromé školy.
• Abyste dosáhli spravedlivosti, musíte mít systém, který nemá žádné slepé uličky, jež dítěti či studentovi zabrání pokračovat ve vzdělávání podle své volby jen proto, že jste si někdy dříve špatně vybrali nesprávný vzdělávací proud. Ať už si zvolíte jakoukoli cestu, můžete dosáhnout Ph.D.
• Poslední překážku jsme odstranili teprve před několika lety. Týkala se vzdělávání dospělých. Dnes máme kvalifikaci založenou na kompetencích - což znamená, že pokud jste tesař z České republiky, můžete jednoduše získat certifikát jen na základě toho, že prokážete své dovednosti, a zároveň máte možnost pokračovat ve studiu na univerzitě třeba jako právník.
• Školní docházku začínáme později než vy, od sedmi let. Důvodem je, že chceme nechat děti být dětmi tak dlouho, jak je to možné, chceme, aby v tomto období předškolní docházky rozvíjely své nekognitivní a osobnostní dovednosti.
• Typickými znaky finského vzdělávacího systému jsou pružnost a rozmanitost. Nevěříme na standardizaci. Nevěříme, že "jedna velikost padne všem". Není možné všechny učit stejným způsobem, protože každý učitel má originální způsob, jak učit a zaujmout žáky.
• Nemáme "vnější zodpovědnost" - což zahrnuje národní testy, kontroly atd. Inspekce jsme zrušili na začátku devadesátých let minulého století. Za kvalitu se zaručují ti, kteří vzdělávání poskytují. Jde o důvěru v profesionalitu učitelů, kteří jsou pyšní na svou profesi.
• Snažíme se podporovat spolupracující prostředí ve školách, které vede k tomu, že učitelé mnohem více spolupracují. Uvědomujeme si, že všechno to, co by měl dnes učitel vědět, není pro jednotlivce zvládnutelné. Proto mluvíme o sdílených a institucionálních kompetencích, namísto individuálních kompetencí.
• Autonomie - nejdůležitější úrovní vzdělávacího systému ve Finsku je lokální úroveň.
• Důvěra - abyste mohli lidem důvěřovat, musí být správní lidé na správných místech, to je další důvod, proč považujeme lokální úroveň za tak důležitou.
• Spolupráce - byla klíčovým faktorem pro úspěch reforem, které jsme absolvovali. Na spolupráci jsme také kladli důraz proto, že reformy trvají dlouho. Postupovali jsme kupředu velmi pomalu, ale postupovali jsme jen díky tomu, že jsme plánovali daleko dopředu a byl tu sdílený konsenzus ohledně dlouhodobých plánů.
• Vzdělávání je zcela zdarma. Pouze asi 1,5 procenta dětí u nás chodí do soukromých škol - a jsou to většinou školy speciální, např. německé, evropské či školy vedené podle jiných pedagogických programů.
• Kvalita vzdělávání je záležitostí všech jeho účastníků. Nemáme standardizované testování. Podporujeme hodnocení ze strany rodičů a žáků.
• Snažíme se zachovat co nejmenší rozdíly mezi jednotlivými školami. Máme nějaké signály, že například v matematice se začínají objevovat rozdíly mezi žáky jednotlivých škol, proto se na to zaměřujeme a snažíme se tomu zabránit.
• Nemáme selektivní systém. Žádné oficiální rozdělení do skupin podle schopností. I když některé školy takové dělení praktikují, jde o prostupné skupiny a nejsou nazývány hodnoticími jmény.
• Přemýšlíme o klíči, který nám pomůže maximalizovat potenciál. Mluvíme o nekognitivních dovednostech, klimatu ve škole, férovém prostředí, o vidění školy jako komunity, o radosti z učení a kritickém myšlení, kreativitě a zvídavosti.
• Další věcí, kterou jsme udělali pro podporu tohoto vývoje - zahrnuje ji i nové kurikulum, které bude implementováno do roku 2016 -, je zvýšení počtu neakademických předmětů, jako jsou sport, umělecké předměty a hudba, protože věříme, že jsou pro orientaci v životě velmi důležité, stejně jako například kritické myšlení.
• Jsme hrdí na to, že jsme schopní identifikovat problémy každého žáka velmi brzo. Máme několik podpůrných opatření, která nám pomáhají jednat, když identifikujeme problém. Snažíme se podpořit dialog mezi raným předškolním a školním vzděláváním, protože identifikace problémů začíná ve velmi raných fázích.
• Máme tři úrovně podpory. Každý, tedy i ten, kdo žádný problém nemá, dosáhne na rámcovou/všeobecnou podporu. Když u někoho identifikujeme problém, tak v první řadě zesílíme podporu (částečná podpora specifických potřeb, individuální průvodce/asistent, flexibilní učební skupiny). A konečně poskytujeme specifickou podporu například pro handicapované, dlouhodobě nemocné…
• Speciální vzdělávací potřeby neznamenají stigmatizaci. Asi 8,5 procenta dětí potřebuje speciální podporu a máme asi 24 procent dětí na základních školách, které potřebují nějakou formu speciální podpory.
• Lokální autonomie také znamená, že můžete mít velmi kreativní řešení např. v podobě individuálních vzdělávacích plánů.
• Uplatňujeme učení v týmu, ve spolupráci více učitelů, kdykoli je to možné. Školy jsou povinné mít týmy složené z různých odborníků - profesí (učitel, psycholog…).

• K individuální podpoře některým speciálním skupinám - migrantům a Romům:
• • Máme přípravný program pro děti migrantů (asi 4 procenta) - zaměřený hlavně na jazyk a nekognitivní dovednosti. Po jeho absolvování přecházejí do hlavního vzdělávacího proudu. Existují speciální fondy, ze kterých školy mohou čerpat peníze pro podporu výuky mateřského jazyka cizince ve škole. Učí se tak v našich školách na 50 dalších jazyků. Jde o hodiny mimo běžné vyučování, ale jsou placeny z rozpočtu obcí. Problémem je samozřejmě najít dost učitelů.
  • Romské děti jsou vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu. Hlavním problémem bylo, že rodiny nedostatečně podporovaly děti ve vzdělávání, ale v posledních deseti letech se nám právě toto povedlo velmi výrazně zlepšit. Důležité je, že Romové důvěřují, že je jak politici, tak sousedé chtějí podpořit. Také vyučujeme romštinu. Asi 25 procent romských dětí chodí ve škole na romštinu. Myslím, že se nám u nich podařilo dosáhnout pozitivního přístupu ke vzdělávání.

III. Jak se vzdělávají finští učitelé

Výtah z vystoupení profesora Matti Risku z univerzity v Jyväskylä:

• Finští učitelé se snaží ovlivňovat děti nejen znalostmi a vědomostmi, ale také emocionální výchovou. Zabývají se i tím, jak komunikujeme mezi sebou, kladou důraz na sociální vztahy.
• Mým tématem je vedení učitelů a ředitelů ve Finsku. Sám jsem jako učitel pracoval devět let na střední škole a ve vzdělávání dospělých, pak patnáct let jako ředitel střední školy. Už sedmnáct let se podílím na práci v našem institutu. Vedu pro finské ministerstvo školství a kultury mezinárodní výzkumný program věnující se leadershipu - schopnosti vést druhé.
• OECD publikovala zprávu o tom, jak vytvořit sociální spravedlnost a kvalitu v národním vzdělávacím systému, v prosinci 2012. Obsahuje 10 kroků. Pět z nich se věnuje učitelům a ředitelům. Žádná reforma vzdělávání nemůže být provedena bez toho, abychom vzali na vědomí učitele a ředitele.
• Na konci roku 2010 jsme vydali zprávu (ve spolupráci se švédskou akademií), která zahrnovala i teoretické aspekty. Udělali jsme výzkum ve vedení škol a získali jsme celkem přesný obrázek o stavu leadershipu ve finských školách. Například z něj vyplynulo, že ve finském systému je to právě ministerstvo školství, kdo je hlavním vůdcem v oblasti vzdělávání, protože určuje základní hodnoty, poslání, vizi a strategie, jak rozvíjet a implementovat vzdělávací systém. Nemyslím si, že by to bylo v Čechách jiné. I vy máte stejnou možnost rozhodnout se, co uděláte a čemu chcete věřit. Co vytvoříte a zda to, co od vás Češi dostanou, bude udržitelný rozvoj. Jakožto finský učitel, který má za cíl vytváření budoucnosti - jak finské učitele učíme -, se vás budu snažit ovlivnit.
• Chceme, aby naši učitelé byli skutečnými experty, chceme, aby byli schopní vidět to, co je podstatné, a oddělit to od toho, co není klíčové. Aby byli schopni sami zachytit učební procesy dětí a žáků - založené na oněch zjištěních.
• Když vzděláváme ředitele i učitele, vždy jim říkáme to samé: Když se podíváte patnáct let dopředu - třeba máte sami děti, nebo vnoučata -, jakou školu byste pro ně chtěli? Jak si představujete, že bude svět vypadat za těch patnáct až dvacet let? Co by mělo vaše dítě či vnouče umět zhruba za dvacet let, kdy bude opouštět školu? Jak rozvíjet školu, aby byla taková, že se v ní tato vize dá uskutečnit?
• Protože finští učitelé vytvářejí budoucnost, všichni zaměstnanci škol jsou oceňováni za svůj přínos pro společnost. A jelikož všichni učitelé a ředitelé jsou podporováni, a nikoli trestáni - vnímají svou práci jako krásnou a hodnotnou. Nejde o plat, ale o to, že vidí ve vzdělávání poslání a vědí, že mají volnost v tom, jak jej vykonávat. Vědí, že prostřednictvím vzdělávání mohou zlepšovat společnost.
• Jako rodič chci, aby moje dítě bylo šťastné, chci, aby mělo dobrou budoucnost, chci, aby ho to ve škole bavilo. Samozřejmě také chci pro své dítě učitele, který ho vidí jako komplexní osobnost, a ne jen jako stroj, který produkuje výsledky učení. Měli bychom přemýšlet o tom, co je vlastně cílem vzdělávání, co je smyslem života.
• Vybrali jsme to nejvhodnější pro vzdělávání učitelů. Liší se to pro třídní učitele a učitele jednotlivých předmětů. Jako učitel konkrétního předmětu musíte být skutečným odborníkem (a je jedno, zda se jedná o matematiku, biologii, finský jazyk a literaturu nebo hudbu). Když vzděláváme třídní učitele, soustředíme se na pedagogiku.
• Říkáme, že finský vzdělávací systém je vybudovaný odspodu. Mají na tom svůj podíl právě učitelé a ředitelé. Máme ale také jasno z hlediska národní vůle, která shora řídí to, co se děje ve třídách. A velkou společenskou podporu od všech, kteří mají zájem na kvalitním vzdělávání.
• Studie OECD říká, že finští učitelé mají nejvíce pravomocí ve srovnání s ostatními zeměmi OECD. Když se na to podíváte takto, není divu, že je to tak populární profese. Z pohledu ředitele může být učitel opravdu svým pánem. Pokud například nemá dobré výsledky ve srovnávacích testech, nejde ředitel pokárat učitele, ale naopak učitel přichází za ředitelem s tím, že už mu předtím říkal, že nemá pro svou práci dostatečnou podporu. Jde o změnu myšlení, kterou jsme ve Finsku prodělali a díky které máme takový úspěch. Proto má vzdělávání skutečný vliv na společnost. A je to jen na vás, udělat tuto změnu.
• Nemůžeme mít standardizované testy, neboť každý ze žáků ve finském vzdělávacím systému má vlastní, individuální průběh vzdělávání. Ptám se vás, co byste vy sami chtěli pro své dítě. Tlustou čáru na konci testu, která vás buď pustí mezi ty, co testem prošli, nebo vás naopak zatratí? My si ve Finsku myslíme, že lidská bytost je ve své podstatě dobrá.

Zdrojové texty spolu s odkazy na nahrávky jednotlivých vystoupení najdete zde:

I. http://www.eduin.cz/clanky/co-chcete-vedet-o-finskem-skolstvi/

II. http://www.eduin.cz/clanky/co-chcete-vedet-o-finskem-skolstvi-ii-o-vzdelavani-z-hlediska-perspektivy-rovnosti-a-spravedlivosti/

III. http://www.eduin.cz/clanky/co-chcete-vedet-o-finskem-skolstvi-iii-jak-se-vzdelavaji-finsti-ucitele/