Nehlasujme pro mediální konstrukt, ale pro realitu
vzhledem k výsledkům prvního kola prezidentských voleb dochází k osudové situaci pro naši zemi, kdy zcela reálně hrozí zvolení vládního kandidáta, který je předsedou strany TOP 09, aktivně se podílející na prosazení zákonů ožebračujících důchodce, rodiny s dětmi, na návrhu školného, na neskutečném propadu státního rozpočtu o více než 160 miliard Kč, na zhoršení sociální a zdravotní péče. Má být zvolen člověk dlouhodobě prosazující církevní restituce, které naše mladé lidi, děti a vnuky zadluží na celá desetiletí.
Tomuto reálnému nebezpečí pro naši zemi může zabránit skutečně státnický postoj, v němž byste se dokázali velkoryse postavit nad předchozí spory a podpořili, tak jako vedení ČSSD, ve druhém kole prezidentských voleb Ing. Miloše Zemana.
Uvědomte si prosím, že pouze v jednotě levicových a středových sil, ale i dalších občanů, kterým jde o nejvlastnější zájmy naší země, existuje šance, že bude poražen kandidát na prezidenta České republiky, který schvaloval bombardování Srbska kvůli Kosovu, ačkoliv musel vědět, že jde o akt v rozporu s mezinárodním právem a že dojde k vytlačování Srbů z Kosova, aby tam mohly řádit teroristické skupiny UCK. Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí Topolánkovy vlády podporoval v rozporu s názorem drtivé většiny občanů naší země výstavbu radaru v Brdech. Je to člověk, který byl donucen přiznat se veřejně ke svému korupčnímu jednání, ale to jen proto, aby zabránil ještě vážnějším důsledkům pro svou politickou kariéru, kdyby svůj korupční čin popíral.
Schwarzenberg by nesjednocoval zemi, ale rozděloval; jako jediný z prezidentských kandidátů (kromě Zuzany Roithové) se v anketě časopisu Národní osvobození jednoznačně vyjádřil, že by jako budoucí prezident vyznamenal bratry Mašíny.
Při sledování celkového historického vývoje v naší zemi a jednotlivých politických událostí za posledních dvacet let si uvědomujeme, že existují domácí a zahraniční síly, pro které je národní uvědomění, čest a svoboda nežádoucí vlastností občanů a pro které je přetrvávání humanitních a sociálních ideálů T. G. Masaryka ve vědomí naší společnosti v zásadním rozporu s jejich kořistnickými zájmy. Představitelé těchto sil usilovali o to, aby dosáhli rozporů uvnitř sociální demokracie a především znepřátelili co nejvíce politiků sociální demokracie s jejím poněkud kontroverzním, avšak výrazně charismatickým předsedou Milošem Zemanem.
Cíl byl jasný: co nejvíce oslabit sociální demokracii, což se například projevilo ve velkém propadu podpory sociální demokracie po nezdařené kandidatuře Miloše Zemana na prezidenta v roce 2003, a v následujících volbách do Evropského parlamentu. Je tragické, že štvavou kampaň proti zvolení Miloše Zemana aktivně podporují nejen všechna média u nás vlastněná německými společnostmi, ale bohužel systematicky po dlouhou dobu a zvláště nyní i někteří novináři a politologové v deníku Právo. Již před posledními parlamentními volbami dělali ve svých manipulujících článcích v deníku Právo všechno možné, aby po opětovném smíření Miloše Zemana se sociální demokracií dosáhli opětovného znepřátelení jednotlivých subjektů.
Na druhé straně podle posledního průzkumu podporovali v prvním kole prezidentských voleb Miloše Zemana z voličů jednotlivých stran nejvíce voliči sociální demokracie, jejichž hluboké sociální a humanistické cítění nepodlehlo mediální manipulaci. Nehlasovat pro Miloše Zemana, nebo dokonce hlasovat pro Karla Schwarzenberga, znamená totiž ve skutečnosti hlasovat pro korupci, pro školné, pro zřízení zahraniční základny v naší zemi, a především pro celkový kulturní úpadek. Nepřekvapuje proto, že ze Schwarzenbergovy vládní strany TOP 09 vzešli dva naši nejhorší ministři kultury v polistopadovém období. Nic na tom nemění skutečnost, že část naší kulturní fronty "líže nohu, která ji kopla" (Václav Bělohradský).
Jsme přesvědčeni, že Miloš Zeman, přes všechny své chyby, je kandidátem, kterému skutečně jde o blaho naší země. V době, kdy byl předsedou vlády, došlo k nebývalé podpoře školství a vědy, k záchraně bankovního sektoru našeho státu před krachem, k růstu HDP po stagnaci na konci pravicové Klausovy vlády, a tím k vytvoření nových pracovních míst a k poklesu nezaměstnanosti. Právě kvůli lidem ohroženým asociální politikou této vlády prosíme Jiřího Dienstbiera, aby ustal s tvrzeními, že není jasné, koho zvolit v druhém kole. Přispívá tím bohužel k dezorientaci mnoha lidí a nepřekvapuje, že se znovu ozývají nebezpečné hlasy o tom, že sociální demokracie svou neprincipiální politikou ve skutečnosti vždy na konec posloužila asociální pravici.
Mediální konstrukt a fetiš Schwarzenberg, vytvořený mimo jiné zneužitím formálních prostředků anarchistické a punkové subkultury, se má paradoxně stát nikoliv nástrojem revolty proti establishmentu, ale nástrojem pro jeho podporu, a zároveň spásným referendem ve prospěch současné vlády, ohrožené porážkou v budoucích parlamentních volbách.
Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, CSc., Masarykova univerzita v Brně
Mgr. Dušan Krátký, DiS., Masarykova demokratická akademie
Prof. PhDr. Jaroslav Hroch, CSc., Masarykova univerzita v Brně
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, předseda pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu v Boskovicích