KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Přestože Edward Snowden dokázal upoutat pozornost k tématům úzce souvisejícím s politikou Pirátů (zejména v oblasti soukromí a svobody informací), není jediným člověkem, na kterého se snesl hněv informačních magnátů ovládajících globální politickou scénu. Nejedná se o žádnou konspiraci, nýbrž o prostá fakta. Informační válka zuří v plném proudu a Pirátská strana připravila její shrnutí v podobě sepsání životních příběhů několika významných osobností, které se zlovůli mocných postavily a navzdory svému hrdinství musí zápasit s nálepkami jako „terorista“, „velezrádce“ a „zločinec“.

Současný svět se nachází ve válečném stavu. Nejedná se však o válku, která by byla patrná na první pohled, ačkoliv její projevy rovněž obsahují známky utrpení, bídy a ztrát na životech, v zemích třetího světa je navíc ekonomická převaha vyspělých západních mocností draze vykoupena v krvavých lokálních konfliktech. V realitě třetího tisíciletí se nejlítější boj odehrává zcela skryt a bez povšimnutí většinové populace. Jedná se o informační válku v kyberprostoru, která se stala prvním skutečně celosvětovým konfliktem v dějinách lidstva.

Pro pochopení tohoto mezinárodního boje, který v současné době probíhá, je nutné poukázat na celkovou informační, komunikační a mediální provázanost lidské civilizace. Právě Internet, který sám o sobě nezná hranic, se stal spojovacím a do jisté míry i sjednocovacím prostředkem pro výměnu názorů, organizaci všech oblastí lidské činnosti a především pak účelnou a efektivní distribuci moci, jež měla umožnit rozvoj demokratických hodnot a vzájemné tolerance. To se ovšem v žádném případě nehodí vládnoucím strukturám velmocí minulého století − Rusku, Číně a v neposlední řadě též Spojeným státům americkým.

„I nadále jsme svědky nebezpečného vývoje, kdy USA uplatňují svoji politickou a policejní moc na cizím území. Nikdo nám nezdůvodnil, proč by se v evropských zemích měly vynucovat americké zákony. Současná praxe je velmi podobná té před rokem 1989, jen nám namísto Sovětského svazu rozkazují Spojené státy,“ říká místopředseda Pirátů Jakub Michálek.

Počínání USA v souvislosti s potlačováním svobodného přístupu k informacím je v přímém rozporu s jejich demagogií, pomocí které vyvíjejí nátlak na ekonomicky slabší státy, včetně České republiky (stačí si vzpomenout na vyjádření našeho ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, podle kterého je šmírování evropských občanů normální). Uvedeme stručný přehled několika nejznámějších osobností, které zveřejnily cenné informace anebo se podílely na decentralizovaném zprostředkování dat, a tím se staly vyhnanci západní společnosti.

Julian Assange

Zakladatel a hlavní editor webového serveru WikiLeaks leží v žaludku americkým tajným službám už od roku 2006, kdy byl portál založen. Na webu totiž nechal beze strachu z autorit publikovat nejrůznější dokumenty, které redakci WikiLeaks zaslali whistlebloweři ve snaze upozornit na nekalé praktiky mnoha vládních režimů po celém světě. WikiLeaks krásně ilustrovaly přístup americké vlády vůči jejím voličům − ačkoliv demokratická společnost by takový portál měla uvítat a podpořit, neboť poskytuje žurnalistům významný zdroj informací, který je možné využít pro odhalování skutečných zkorumpovaných zločinců ve státní správě jednotlivých států, potýkal se portál WikiLeaks s nelibostí právě ze strany amerických úřadů. To vyvrcholilo v roce 2010, kdy americká vláda nařídila společnostem PayPal, MasterCard a dalším znemožnit posílání darů na účet WikiLeaks.

Julian Assange v současné době stále pobývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde se skrývá před vykonstruovanými obviněními, která mají za cíl zdiskreditovat jeho osobu, a tím i snížit důvěryhodnost informací zveřejněných na WikiLeaks.

Bradley Manning

Jméno vojína Bradleyho Manninga se stalo známým právě ve spojitosti s portálem WikiLeaks. Manning portálu poskytl rozsáhlý archiv diplomatických depeší Spojených států, které ukazovaly na přezíravý až arogantní přístup americké diplomacie vůči jejím oponentům i spojencům. Dokumenty zároveň obsahovaly mnoho znepokojivých informací. Z depeší týkajících se České republiky bylo například patrné, že Američané chtěli naši zemi využít jako sklad pro uran, aniž by se o tom veřejnost měla dozvědět, případně depeše odhalovaly korupční machinace tehdejší Topolánkovy vlády. Je jasné, že tyto skutečnosti nechtěla vláda Spojených států nikdy veřejně přiznat, přesto se jejich zveřejnění stalo díky WikiLeaks nevyhnutelným, a velmi tak otřáslo diplomatickými vazbami mezi Spojenými státy a zbytkem světa, protože poprvé se na veřejnost dostaly důkazy o tom, že vláda Spojených států skutečně dělí svět na dvě části – „my“ a „ti druzí“.

Bradley Manning poskytl WikiLeaks také desítky tisíc dokumentů o válkách v Afghánistánu a Iráku. V těchto dokumentech byla popsána zvěrstva, kterých se američtí vojáci dopouštěli na civilním obyvatelstvu. V roce 2010 byl zadržen a uvězněn, letos s ním probíhá soud. Na jeho stranu se kromě významných ústavních právníků v USA a mezinárodních organizací pro lidská práva postavily i statisíce lidí, kteří po celém světě demonstrovali za jeho propuštění.

Jeremy Hammond

Aktivista, hacker a hudebník Jeremy Hammond se dlouhodobě profiloval především jako bojovník proti rozmáhajícím se nacionalistickým tendencím v USA. Kromě boje proti neonacismu se také negativně vymezoval vůči americkému establishmentu, který podle jeho mínění zneužíval nevědomosti mas a umožňoval korporacím hromadit bohatství a vliv, čímž prakticky likvidoval americké demokratické hodnoty. Své počítačové útoky zaměřoval především na skupiny projevující různé formy nesnášenlivosti − ať už šlo o rasisty, homofoby nebo náboženské fanatiky. Za své činy byl několikrát zatčen a odsouzen, ačkoliv nikdy neporušil hackerský etický kodex a své schopnosti využíval pro aktivismus, nikoliv pro své obohacení.

Jeho největším úspěchem bylo napadení a získání dat z firmy Stratfor, které společně s hacktivistickým kolektivem Anonymous zprostředkoval portálu WikiLeaks a mnoha novinářům. E-maily ze Stratforu ukazovaly na nebezpečí sledovacích systémů, které vláda Spojených států už dlouho vyvíjí a k jejichž využívání chce přesvědčit i Evropskou unii. Jeremy Hammond byl dopaden a odsouzen k deseti letům vězení, přičemž trest ještě nemusí být konečný. Při své návštěvě Spojených států mu svou podporu vyjádřila islandská pirátská poslankyně Birgitta Jónsdóttir.

Barrett Brown

V České republice nepříliš známý Barrett Brown je slavnou postavou globální internetové kultury. Tento spisovatel, novinář a jeden z mnoha neoficiálních mluvčí kolektivu Anonymous se dlouho pohyboval po imageboardech a IRC kanálech, kde diskutoval s členy Anonymous o jejich aktivitách a postojích. Tak si získal jejich důvěru a díky svým novinářským kontaktům tlumočil jejich vyjádření tisku. Rovněž spustil Project PM, který mapuje vývoj sledovacích systémů používaných k posílení kontroly vlád nad občany.

Barrett Brown byl zadržen v roce 2012 kvůli obviněním z konspirace a vyhrožování agentovi FBI. Později byl obžalován i ve spojitosti s šířením uniklých e-mailů ze společnosti Stratfor.

Gottfrid Svartholm

Na první pohled trochu stranou stojí jméno Gottfrida Svartholma, který se svými kolegy Peterem Sundem, Fredrikem Neijem a Carlem Lundströmem figuroval coby spoluzakladatel The Pirate Bay v soudních sporech s tímto torrentovým portálem. Nespravedlivý soud s The Pirate Bay se však stal jedním z hlavních důvodů vzniku Pirátských stran na celém světě. Oprávněný hněv internetových uživatelů na držitele kopírovacího monopolu (které lze opět snadno dohledat do Spojených států) zapříčinil vznik silného mezinárodního politického hnutí, jehož politický program se velmi rychle rozšířil z prostředí virtuálního světa do toho reálného. Příběh zakladatelů The Pirate Bay není ojedinělý − USA si pomocí kopírovacího monopolu neustále vynucují policejní zásahy mimo svou jurisdikci, dalším příkladem obdobné praxe je loňské zadržení Kima Dotcoma a zmražení všech jeho účtů.

Svartholm byl zadržen v roce 2012 v Kambodži a převezen do Švédska, kde byl odsouzen ke dvěma letům vězení kvůli údajnému hackování.

Aaron Swartz

Nejtragičtější osud potkal Aarona Swartze, geniálního mladého programátora, wikipedistu a aktivistu, který se významně podílel na protestech proti mezinárodním dohodám typu ACTA a TPP a americkým zákonům jako FISA, PIPA a SOPA. Byl velkým zastáncem Open Acces, tedy volného přístupu k informacím, a významně se podílel kupříkladu na vývoji RSS, které je dnes celosvětově využíváno. Aaron se dostal do právní pře kvůli zkopírování vědeckých článků z databáze JSTOR. JSTOR a univerzita MIT Aarona na základě snahy zprostředkovat články veřejnosti žalovaly. Jeho zločinem se tedy stalo to, že se pokusil nemajetným lidem a potažmo i chudým státům zprostředkovat výsledky vědeckých prací, které by už z principu měly být vždy dostupné všem lidem na světě bez rozdílu. Namísto toho jsou nové vědecké poznatky patentovány, uzamčeny v trezorech a kupčí se s nimi jako s komoditou.

Na Aarona Swartze byl vyvíjen ze strany americké justice neoprávněný nátlak, bylo mu vyhrožováno milionovými pokutami a několika lety ve vězení. A přitom svým činem nikoho nepoškodil, pouze jako jednotlivec ukázal, jak by svět měl vypadat a fungovat, jak by se mělo přistupovat k informacím a poznatkům. Aaron nakonec nespravedlivý postoj americké prokuratury neunesl a na začátku roku 2013 spáchal sebevraždu. Bez nadsázky se dá říct, že ho zavraždil kopírovací monopol.

Edward Snowden

O Edwardu Snowdenovi bylo v posledních týdnech napsáno mnoho, proto jen připomeneme nejzákladnější fakta. Edward Joseph Snowden pracoval jako technik pro společnost Booz Allen, která měla kontrakt s americkými zpravodajskými službami NSA a CIA. Poté, co přišel do styku s informacemi o šmírovacích projektech vlastní vlády, které navzdory ujišťování Obamovy administrativy byly zaměřeny i na americké občany (ačkoliv prezident Obama tvrdil a stále lživě prohlašuje, že projekt PRISM sleduje jen cizince − čímž vlastně otevřeně plive na své partnery a spojence), rozhodl se utéct ze země a poskytnout informace novinářům. Informace o masovém sledování, které Snowden tisku poskytl, odhalují něco, o čem se Piráti pokoušejí veřejnost přesvědčit už dlouho. Že žijeme pod neustálým dohledem. A nejedná se pouze o šmírování Spojenými státy, i v rámci Evropské unie už existuje řada systémů, které se zaměřují na naše osobní údaje, a tím narušují naše právo na soukromí.

Snowden se stále nachází v prostorách moskevského letiště, kam se dostal po sérii dramatických útěků. Několik zemí mu již nabídlo politický azyl, Edward Snowden nyní zvažuje, který stát by pro něj byl nejbezpečnější. USA se mezitím dále snaží tlačit na suverénní státy, aby Snowdenovi azyl odepřely.

„Nezávislost Internetu, která poprvé v historii lidstva poskytuje opravdovou nezávislost žurnalistům, je naprosto nezbytná pro zachování hodnot, od kterých se odvíjí fungování celé naší společnosti. Přestože by mnozí politici, včetně našeho současného prezidenta Zemana, uvítali, kdyby se novináři nemohli dostat k citlivým informacím, na jejichž základě by mohli sdělit veřejnosti pravdu o zločinných praktikách současných vládních struktur, jsou Piráti připraveni i nadále bojovat za svobodný přístup k informacím, neboť jen ten může naši společnost posunout blíže k transparentnímu státu,“ doplňuje Ondřej Profant, garant programového bodu Svoboda informací.