Jakou váhu má veřejný zájem?
Rozbor situace kolem zamýšleného rozšíření letiště Vodochody poukazuje na principielní otázky ohledně uplatnění veřejného zájmu při posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a při prosazování zájmů soukromého investora proti zájmům dotčených obyvatel a daňových poplatníků.
V době povolebního chaosu na konci října zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) souhlasné stanovisko k záměru rozšíření Letiště Vodochody. Přeměna továrního letiště na mezinárodní terminál s 35 tisíci pohyby ročně podle stanoviska MŽP ovlivní životní prostředí v míře přijatelné za splnění 122 podmínek (viz text Stanoviska z 29. 10. 2013 na portálu Cenia.cz).
Kladné stanovisko EIA pro nové letiště u Prahy
Nejde o překvapení. Úřednice J. Piekníková a J. Honová zanechaly dojem, že je rozhodnuto. Celá řada expertů na straně investora a autora posudku vše vysvětlila, jen veřejnost stále nechápe. Vše proběhlo "v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb.", včetně připomínek, protestů, více než desítky místních referend, námitek veřejnosti. Ty jsou sice povinnou součástí procesu, ale nezřídka brány jako součást nadbytečná a zdržující. Po více než šestnáctihodinovém projednání asi málokdo ze zúčastněných čekal opak. MŽP navíc vydává kladná stanoviska i sporným záměrům, které nabízí k posouzení jedinou variantu. Stejně tomu bylo v tomto případě. Záporná stanoviska EIA (Environmental Impact Assessment, vyhodnocení vlivu na životní prostředí) jsou v českém prostředí výjimkou - spalovna toxického odpadu v Rybitví (MZP186), čistírna odpadních vod pro hlavní město Prahu (MZP298) nebo záměr ArcelorMittal v Ostravě (MZP292).
Aspekty jako chybějící veřejný zájem, obavy lidí ze zhoršení prostředí k životu nebo znehodnocení nemovitostí prý nemají v přísně odborném procesu posuzování vlivu na životní prostředí místo. A kde jinde? V navazujících správních řízeních těžko.
Zákon o EIA přitom řadí mezi charakteristiky současného stavu životního prostředí nejen ovzduší, klima, vodu, faunu a flóru, ale také hmotný majetek nebo kulturní památky. Odůvodnění potřeby záměru je podle stejného zákona povinnou (sic!) součástí. Proč asi, na ozdobu?
V nesouhlasném stanovisku v jiném případě zmiňuje námitky zástupců dotčených stran (byť jich bylo několikrát méně!) a dokonce i snížení finanční hodnoty rodinných domů v blízkém okolí kalového hospodářství.
Proč jsou někdy námitky dotčených stran pro stanovisko relevantní, a jindy nestojí za zmínku?
Plán úspěšné investiční skupiny
Záměr učinit z letiště továrny Aero Vodochody druhé až třetí největší letiště v České republice oznámila akciová společnost Letiště Vodochody (člen skupiny Penta) v únoru 2009. V říjnu 2010 investor předložil dokumentaci k posouzení vlivů na životní prostředí. Ta byla jednou vrácena a po více než 4,5 letech se MŽP kladně vyjádřilo. Roční počet pohybů letadel (přílety a odlety) činí v původním i schváleném návrhu 35 000, v návrhu schváleném ministerstvem se připouští 730 pohybů uskutečněných mezi 22. a 24. hodinou.
MŽP získalo tisíce v drtivé většině nesouhlasných stanovisek, ve fázi posudku a veřejného projednání to bylo přibližně 1.600 vyjádření. Z toho dvacet vyjádření zaslaly dotčené obce, deset dotčené správní úřady, šestnáct občanská sdružení, osm ostatní subjekty a téměř patnáct set vyjádření fyzické osoby. K tomu je nutné připočítat tisíce vyjádření k záměru a dvěma verzím dokumentace, místní referenda, která pověřila vedení obcí bojovat proti rozšíření letiště, nebo maratón příspěvků na veřejném projednání. Všechny připomínky byly snad bez výjimky nesouhlasné.
Je veřejný zájem irelevantní pro proces EIA?
Ministerstvo zdůrazňuje, že se zdůvodnění záměru nijak nepromítá do procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Připomínky na toto téma byly odmítnuty, jde prý o téma irelevantní. S tímto výkladem našeho ministerstva nesouhlasím a myslím si, že naopak v případě, jako je tento, když negativní vlivy na životní prostředí (zdravotní, psychické, environmentální, materiální) desetitisíců lidí jasně z dokumentace vyplývají, by se o něm mělo hovořit, a to pěkně nahlas.
Veřejná prospěšnost záměru může být důležitým motivem, aby lidé byli ochotni strpět pro sebe nepříznivou situaci. Klady záměru by měly vyvážit negativa, o kterých hovoří dokumentace nebo posudek. Také ministerstvem vyžádaná expertní studie společnosti EUROCONTROL se opakovaně zabývá odůvodněním potřebnosti letiště a tvrdí, že je úkolem státních orgánů posoudit, zda rozvoj tohoto letiště povede k dostatečným novým a hodnotným ekonomickým přínosům, aby to odůvodnilo veškeré negativní dopady.
V případě letiště se otázka veřejného zájmu objevuje ještě v jiné souvislosti. Jak si ukážeme, záměr předpokládá omezení vlastnictví a dost možná také uplatnění institutu vyvlastnění. O důvod k opatrnosti více, když si připočteme, že s ním přichází investiční skupina známá svými nevybíravými metodami (viz slovenská kauza Gorila nebo obchod s pozemky na letišti Ruzyně). Podívejme se proto blíže na otázku veřejného zájmu, jako opaku zájmů soukromých, partikulárních, které jsou jednoznačné a o nichž diskutovat zřejmě cenu nemá.
Ústavní práva a ochrana majetku
Realizace záměru přináší omezování práv dotčených osob garantovaných ústavním zákonem České republiky. Listina práv a svobod stanoví: 1. právo na příznivé životní prostředí v důsledku vyšší hlukové zátěže, imisí, dopravy a 2. právo na ochranu majetku. Zejména druhá obecná hodnota je v dnešní době zvlášť ceněná.
Nebudeme se věnovat široce diskutované otázce samotného zhoršení životního prostředí a veřejného zdraví, které MŽP považuje za přijatelné "v mezích zákona" (hluková legislativa se v průběhu jednání měnila). Zaměříme se výhradně na "přízemní" otázky vlastnictví.
Omezování ochrany majetku obyvatel a obcí se zde objevuje přinejmenším ve třech kontextech:
1. snižování hodnoty majetku,
2. omezování nakládání s majetkem,
3. vyvlastňování.
1. Snižování hodnoty majetku v blízkosti letiště.
Tyto důsledky jsou zřejmé již nyní, samotné zveřejnění záměru cenu nemovitostí nepříznivě ovlivnilo. Žít v domku v místě, kde za den proletí skoro 150 letadel, je snem málokoho. Konzervativní odhad poklesu ceny nemovitostí uvedený v dokumentaci s odkazem na vyhlášku č. 3/2008 Sb. činí 10 až 25 %. Na veřejném projednání zazněl odhad celkové sumy ve výši 7 miliard korun.
2. Omezování nakládání s majetkem.
Letiště Vodochody ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje navrhly vyhlásit tzv. ochranné hlukové pásmo (opatření obecné povahy, které vyhlašuje Úřad pro civilní letectví). Problematika ochranného pásma je složitá, v tomto případě má za účel nikoli chránit obyvatelstvo podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ani bezpečnost letového provozu, ale má sloužit k ochraně stavby letiště před negativními účinky okolí, rozuměj před rozvojem obcí, jak je zanesen v územních plánech.
3. Vyvlastňování.
Napojení letiště na dálnici D8 je jednou z důležitých podmínek kladného stanoviska. Vybudování mimoúrovňové křižovatky bude zřejmě vyžadovat uplatnění institutu vyvlastnění podle platných zákonů. V Hospodářských novinách (22. 7. 2013) se ředitel Letiště Vodochody vyjádřil takto: "… nemáme všechny pozemky pod kontrolou, ale s ohledem na možnost vyvlastnit tyto pozemky to nevidíme jako zásadní problém…". Listina základních práv a svobod v článku 11 výslovně uvádí, že "vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu". Ospravedlnění veřejným zájmem je tedy nezbytné. Letiště Vodochody, a. s. si je tohoto faktu vědomo. Veřejný zájem vybudování nového sjezdu z D8 má vyplývat z dokumentu Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR SK), schváleného v roce 2011. V něm je tento sjezd uveden mezi tzv. veřejně prospěšnými stavbami. Připomínky, které upozorňovaly na propojení s letištěm, byly odmítnuty odůvodněním veřejné potřebnosti sjezdu nárůstem obyvatel v Odoleně Vodě. Byť územní plán Odoleny Vody hovoří jasně o tom, že veřejná infrastruktura v oblasti silniční dopravy je pro potřeby města vyhovující. Samotný rozvoj letiště není součástí ZÚR SK.
Ředitel M. Kačur ale v červenci 2013 již jednoznačně hovoří o stavbě ve prospěch letiště:
"V Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje je stavba mimoúrovňové křižovatky na dálnici D8 (…) vedena jako veřejně prospěšná stavba. (…) Letiště Vodochody, pokud by takovou stavbu realizovalo a k tomu by docházelo, tak nebude vyvlastňovat pro svoji potřebu, bude vyvlastňovat pro potřebu státu, protože veškeré stavby (…) bude pak muset následně převést do majetku kraje a veškeré stavby, které budou ve spojitosti s dálnicí D8, tak bude muset převést do majetku Ředitelství silnic a dálnic. Tudíž pokud k nějakému vyvlastnění dojde, nebude to pro potřeby Letiště Vodochody a do vlastnictví Letiště Vodochody, ale do vlastnictví státu."
Veřejně prospěšný sjezd − ale pro koho?
Pozemky ke stavbě sjezdu nemůže získat Letiště Vodochody, a. s. Odejmout či omezit práva vlastníků lze podle stavebního zákona v návaznosti na vydanou územně plánovací dokumentaci (§ 170, odst. 1). Veřejně prospěšnou stavbou je (dle § 2, odst. 1l): "stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci".
Zákon o vyvlastnění (184/2006 Sb., novelizován 2012) vymezuje přípustnost vyvlastnění při převaze veřejného zájmu nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného (§ 3, odst. 1). Nejen samotný veřejný zájem, ale také jeho rozsah rozhoduje.
Zrekapitulujme: Do ZÚR SK schválených středočeskými zastupiteli před dvěma lety se přes připomínky ze strany veřejnosti podařilo "propašovat" sjezd k letišti - třetí sjezd na úseku dálnice kratším než 10 kilometrů, který negativně ovlivní situaci v části Odoleny Vody - Dolínek. Díky tomuto rozhodnutí kraje má být splněna důležitá podmínka kladného stanoviska MŽP k realizaci záměru dceřiné společnosti investiční skupiny Penta. Teprve se uvidí, zda krajské vedení, které mezitím změnilo přístup k letišti (je proti záměru), se pokusí něco v této věci učinit.
Ministerstvo dopravy sjezd sice neplánuje a platit nehodlá. Ale to nevadí, uhradit ho má Letiště Vodochody, a. s. Vyvlastňovat (pokud nedojde k dohodě s majiteli pozemků) ale musí stát, který může uplatnit své páky v podobě zákonů, ne soukromá firma.
Čí zájmy hájí stát?
Téma veřejného zájmu samotného záměru letiště nemá mít žádnou relevanci pro vydání stanoviska EIA. Jediný veřejný zájem, který MŽP sleduje, je vliv na životní prostředí a zdraví. Letiště sice bude mít negativní dopady na zdraví a životní prostředí, ale ty prý budou v mezích zákona.
Ve skutečnosti jediné, co by mohlo ospravedlnit zhoršení životního prostředí v okolí letiště a jeho negativní vlivy na lidské zdraví, by byla jednoznačná pozitiva, potřebnost. Proč ale má stát tak aktivně asistovat soukromému projektu, když potřeby dostatečně saturuje státní podnik Letiště Ruzyně, který má souhlasné stanovisko k dalšímu rozvoji (paralelní dráha) - nota bene na těch pozemcích, které draze vykoupil od Penty? Na tuto otázku odpověď neznám.
Více k tématu zde:
Informační systém EIA. Dostupné na: http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr
Informační systém EIA. Záměr Letiště Vodochody (MZP257). Dostupné na: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP257
Martin Kačur: Obcím nabízíme korunu za každého cestujícího, ale nechtějí se s námi bavit. Hospodářské noviny. 22. 7. 2013, s. 3.
Plán Penty: vydělat na Ruzyni i podruhé. Hospodářské noviny. 22. 7. 2013, s. 1.
Středočeský hejtman nesouhlasí s rozhodnutím ministerstva životního prostředí, které otevřelo cestu k rozšíření letiště ve Vodochodech. 29. 10. 2013. Dostupné na: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/aktuality/stredocesky-hejtman-nesouhlasi-s-rozhodnutim-ministerstva-zi-1649215216.htm
Váňa, J. Potřebuje Praha další mezinárodní letiště? Česká pozice. 14. 11. 2013. Dostupné na: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/potrebuje-praha-dalsi-mezinarodni-letiste
Vojtíšková, K. Alibi veřejného projednání. A2, 2013, 17, s. 30.
Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Zastupitelstvo Středočeského kraje rozhodlo o vydání ZÚR SK dne 19. 12. 2011 usnesením č. 4-20/2011/ZK. ZÚR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012 a nabyly účinnosti dne 22. 2. 2012. Dostupné na: http://up.webmap.cz/stredocesky/zasady-uzemniho-rozvoje/