Komentář

Majetková práva nelze referendem rušit

Známý billboard kritizující církevní restituce. Foto Notabene

Některé věci nelze řešit referendem, podkopal by se tím sám základ právního státu.

Bohuslav Sobotka v rozhovoru (Právo 23. 11. 2013, s. 7) k církevním restitucím uvedl: „Pokud bude přijat zákon o obecném referendu, o který ČSSD bude usilovat, tak je otázka, jestli takové referendum nevyvolají sami občané. To by církve měly vnímat a respektovat stanoviska těch, kteří se na restituce dívají kriticky.“ Oním referendem je referendum, které by zrušilo či omezilo restituce církví, jež platí na základě účinného zákona a platných smluv mezi státem a církvemi. Jde o nátlak na církve, které má donutit změnit restituce dohodou.

V návrzích na zavedení referenda, které dosud sociální demokracie předkládala, bylo zakotveno, že referendum nemůže vést k omezení či zrušení základních práv a svobod, kam patří ochrana vlastnického a jiných majetkových práv. Sociální demokracie v první polovině 20. století opustila marxismus a nikdy nepřijala leninismus. V rámci marxismu-leninismu bylo možné zestátnění i bez náhrady vůči ideologickým odpůrcům, mezi něž patřily církve. Ovšem dnes se sociální demokracie nehlásí k marxismu. Naopak dodržování právní jistoty a základních práv a svobod jsou ideovou základnou sociální demokracie. Tyto principy jsou nadřazeny volebnímu programu a neuváženým předvolebním slibům. Po roce 1945 nebyl v západní Evropě zestátněn majetek církví bez náhrady tam, kde vládla sociální demokracie, a pokud by po roce 1948 vládla u nás sociální demokracie a ne totalitní režim, nebyl by zestátněn ani zde. Vítěz voleb je povinen respektovat práva vzniklá za předchozích vlád. Stejně jako vlády budoucí budou muset respektovat práva vzniklá za vlády Sobotkovy, byť se jim nebudou líbit.

Změna církevních restitucí je možná jen dohodou s církvemi, které bude dosaženo za jejich svobodného souhlasu. Jednostranný mocenský zásah státu, jenž by odňal již vzniklé, byť dosud nesplatné, právo dané účinným zákonem a platnými smlouvami, je nemožný. Tato nemožnost platí i vůči zestátnění přijatému referendem. Změna by byla možná jen nějakým právně revolučním krokem, který by nás vyloučil z evropského právního prostředí a vedl k právní nejistotě. Vždyť jestliže lze zrušit platné majetkové nároky církve, pak by někdo mohl chtít referendum o zrušení již vzniklých nároků na volební příspěvky politickým stranám za volby v roce 2013. Lze měnit financování stran, ale do budoucna, ne zpětně. A někdo by mohl navrhnout, že se v referendu bude hlasovat o zestátnění majetku Andreje Babiše i Tomia Okamury. Možná by takové návrhy získaly většinu, stejně jako zrušení majetkových práv církví. Právo buď platí a chrání všechny, nebo nechrání nikoho.

Ale nelze zabavit majetek Babišovi, Okamurovi, sociální demokracii, ani církvím. O takových věcech nelze hlasovat v referendu. Opakem je zrušení právní jistoty a fakticky návrat marxismu-leninismu.

Autor je právník.