Čtrnáctideník Kulturní noviny
30. číslo pondělí 27. 7. 2015
Odešel Pan redaktor
V sobotu 25. července odešla ve věku 93 let velká osobnost brněnské, moravské a vůbec české kultury, rozhlasový redaktor Jaromír Nečas. Jeho celoživotní práce vyústila v pestrou úrodu na kulturním poli.
V sobotu dvacátého pátého července zesnul na domácím lůžku Jaromír Nečas. V jeho věku – jednadvacátého února letošního roku mu bylo třiadevadesát let – by se řeklo, žádný div. Ale byl! Nám, kteří jsme s ním byli v kontaktu, se totiž zdálo, že takový ... více »
Dvě ohlédnutí
Dva autobiografické texty Jaromíra Nečase: ukázka z publikace Sešlost u Nečasů a fejeton pro Kulturní noviny z roku 2010.
„Třeba je kyselé…“ (Zpověď dítěte svého věku) Narozen v Kyjově, víno sál pravděpodobně už s mateřským mlékem. Vědomě od základní školy ve Strážnici, kde byl otec ředitelem hospodářské školy a zároveň správcem výzkumné vinařské školy patřící mutěnick ... více »
Starý dobrý Dickens
Novela Večerní stíny, u nás znovuvydaná v roce 2014, jistě nezklame čtenáře, kteří mají rádi tvorbu klasika anglické prózy 19. století.
K těm, kdo mají prózy Charlese Dickense rádi, se rovněž počítám. A tak ani mne Večerní stíny nezklamaly. A ten, kdo se dosud s dílem Charlese Dickense nesetkal, po této knížce asi sotva sáhne. Pro mladší generaci už Dickens totiž patří k nudným, r ... více »
Otázky bez odpovědi (16. část): Člověk, který se ptá
V roce 1966, v době myšlenkového i tvůrčího kvasu v české společnosti, sepsal mladý student fyziky filosofické pojednání o devatenácti kapitolách, v němž si kladl mnohé – pro něj tehdy důležité – otázky. Ani po bezmála padesáti letech nemůžeme říci, že by zcela pozbyly své důležitosti či inspirativnosti. Přinášíme další část tohoto dříve nepublikovaného textu.
Motto: Spatřil nápis, který byl sice velký a zřetelný, ale nedalo se z něho rozeznat, znamená-li Jsem sám, nebo Jsem s vámi. (Camus) Dostojevskij byl v mládí posluchačem důstojnické školy. Po jedné přednášce o taktice v borodinské bitvě vyzval učit ... více »
Cikáda
Letní báseň Victora de Laprade.
Vzduch parný. Křídel ruch ztich v klasech, po nivě, po zvuku ani stopy, i chladná ještěrka se krčí bázlivě na poli mezi snopy. List mlčí, na stromech ni ptáče neletí, keř pohnouti se váhá, zem jistě viděla, ... více »
Počteníčko: Město Zlatého psa
Dnešní úryvek z knihy Jurije Brězana Krabat (1976) na téma pořádku a zraku je pro naše chvíle až překvapivě aktuální…
Krabat a mlynář Kušk kráčeli do města ulicí dlážděnou kočičími hlavami. Nikdo si jich nevšímal, nikdo se o ně nestaral. Hlavní ulice byla široká a hladká jako čerstvě ukrojený koláč, postranní byly úzké a hrbolaté, všude bylo plno lidí, většinou čil ... více »
A vítěze přejede blondýna…
Fejeton o jednom závodu.
Napsal mně jeden známý, že s jakýmikoli organizacemi plácajícími něco o míru nadobro skončil: „Věnoval jsem těm aktivitám rok času a úsilí, efekt bohužel nicotný. Kudy kudy cestička přesně nevím. Snad jen přimět alespoň část spoluobčanů k tomu, aby ... více »