Kultura a umění Kultura

Na podzim na Malvazinkách

Malvazinky. Foto Petr Motýl Hrob Milana Kocha. Foto Petr Motýl

V čase na konci podzimu a začátku zimy zemřely roku 2011 dvě osobnosti, které pro určitou část společnosti byly největšími symboly odporu vůči normalizačnímu režimu. Ivan Jirous zemřel 9. listopadu a Václav Havel 18. prosince.

Nevím, co by z toho vyvodil astrolog či numerolog. Ale vědomí, že čas podzimu a čas začátku zimy, kdy je narození v Betlémě teprve očekáváno, jsou dobou intenzivně související se smrtí, je zcela přirozené. Alespoň v našich geografických podmínkách se čtyřmi střídajícími se ročními obdobími.

Jakou předzvěst však v sobě obsahovala smrt Milana Kocha (1948-1974), který zemřel 18. listopadu, kalendářně den po začátku sametové revoluce a právě patnáct let před tímto datem? Že by předznamenávala, že s uplatněním ideálů, s nimiž sametová revoluce začínala, to nebude právě ideální, a to v souvislosti s tím, že doba předcházející nepřijala Kochovy ideály?

U hrobu Milana Kocha se v posledních měsících ocitám poměrně často, poněvadž od září jednou za měsíc činím coby průvodce vlastivědnou vycházku po hřbitově na Malvazinkách pro Správu pražských hřbitovů. Při té příležitosti říkám u Kochova hrobu báseň Pampelišková gátha, která vyšla bez většího zájmu veřejnosti v knižním výboru z jeho poezie Hóra láv (2006). 

 

Až odkvete pampeliška, odkvete i láska

a chmýří s sebou vezme vítr a s ním zmizí i dobrý duch,

o kterém zpíváme a který se jmenuje láska.

(závěr básně Pampelišková gátha)

 

Letos v říjnu zemřel Milan Kozelka, narozený ve stejném roce jako Milan Koch a nesoucí stejné křestní jméno. Milan Kozelka uspořádal jediný samizdatový výbor z díla Milana Kocha, jelikož ani v okruhu undergroundu, kam Milan Koch patřil, nebyl o jeho poezii nijak zvláštní zájem. Milan Koch stál stranou, nezúčastňoval se dění kolem rockových kapel, své básně nečetl před publikem. Soustřeďoval se na poezii samu, ne na její prezentaci. Zmíněný Kozelkův samizdatový výbor je týmž výborem, který vyšel knižně pod názvem Hóra láv.

Milan Kozelka zemřel čtyřicet let po Milanu Kochovi, v šestašedesáti letech. Milan Kozelka se narodil 3. listopadu a zemřel v říjnu, Milan Koch se narodil 3. října a zemřel v listopadu. Urna s popelem Milana Kozelky bude uložena na hřbitově na Malvazinkách, kousek od místa, kde je pohřben Milan Koch.

 

Milan Koch

***

Opojeni principem zvuku, pokoušíme Hospodina,

Propasti Vod se otvírají,

Blesky šlehají z tváře Jahvovy.

Jsem nasycen astrálním světlem - k zadušení.

Kdo změní zákon analogie?

Stíny významů se pokoušejí o všeobecnou materializaci.

Plastický člověk přichází!!

Plíce objednávají více a více vzduchu.

Ohnivě velká trojhlavá jehla probodává vesmír

Proud světla vroubí zakřivený obzor

Ďábel přichází zrozený kopulací s technikou

Jeho tvář je jako černé slunce

Jeho ruce vystupují ze tmy

Je to on.

Jeho slunce je samý suk

a led sublimuje na mých ústech

Je to on. Jsem to já. Jsme to my všichni.

Je to prázdno mezi hvězdami

a hbité vlasy indukují čas

Příroda strážce tradice ale přitažlivá otevřela oko Osudu

Podvojný svit pekelných pochodní ozařuje kmitající se váhy

Nebeskou Isis blokují principy absolutního Slova

Mystický robot velezajímavými křivkami zasvěceného světla

filtruje smaragdovou desku

Spirály pesimismu vibrují trpným prvkem tvůrčím

Každá věc je démonem

Tekuté planety Flagetonu drtí všechny protiskutky

Mystéria Isidina se dala do pohybu

a já chci uvěřit životu

(nedatováno, knižně nepublikováno)

 

 

Poznámka redakce: Osobní vzpomínku Petra Motýla na Milana Kozelku (1948-2014) jsme v Kulturních novinách publikovali 13. října 2014, viz zde.