Čtrnáctideník Kulturní noviny
45. číslo pondělí 10. 11. 2014
Vítězslav Nezval a jeho rodný kraj
Půvabný kraj kolem řeky Jihlavy a poté blízká Třebíč byly svědky dospívání básníka, jehož básnický talent zůstává pro historii důležitější než jeho členství v komunistické straně. Rodný kraj byl Vítězslavu Nezvalovi celoživotní důležitou inspirací a na druhou stranu, i básník zde zanechal trvalé echo. Ne náhodou byl letos obnoven básnický festival Nezvalova Třebíč.
Vítězslav Nezval se narodil 26. května 1900 v rodině venkovského učitele v Biskoupkách nedaleko Moravského Krumlova . Od roku 1903 bydleli Nezvalovi v blízkých Šamikovicích (dnes Šemíkovice, místní část obce Rouchovany v okrese Třebíč), kde byl ... více »
Kulturní noviny pětileté (2. část)
Ohlédnutí za další kapitolou existence našeho mediálního podniku. Přechod od období tištěného vydání na internet. A jeden malý zázrak k tomu.
Postupně jsme během prvního půldruhého roku existence družstva vydali tři samostatná propagační čísla Kulturních novin (všechna lze nalézt v archivu této webové stránky) a snažili se vytvořit v rámci svých možností základní povědomí o vznikajícím ... více »
Podzimně rozkladná Expozice nové hudby přinesla exkurz do světa hudební jinakosti
Festival Expozice nové hudby i tento rok zprostředkoval návštěvníkům intenzivní hudební zážitky a umožnil jim náhled do tvorby zásadních postav současné avantgardy. Dramaturgie byla opřena o jména těch hudebních skladatelů, jejichž repertoár nezní v tuzemských koncertních sálech často, snad pro předem předpokládanou nestravitelnost jejich díla, snad z obavy před přílišnou výlučností a nedostatečnou srozumitelností skladeb. Nestereotypnost a nebanálnost ve vnímání vážné hudby a experimentování s různými možnostmi využití zvukových i audiovizuálních materiálů tak opět byly jedněmi z hlavních průvodních rysů této výjimečné, byť v Brně již pravidelně pořádané, hudební události.
Nastartovaný proces rozkladu, který se nedá zastavit, je nakažlivý. Letošní, v pořadí 27. ročník Expozice nové hudby, se zaměřil na téma rozkladu, destrukce a rekonstrukce v kompoziční hudební i audiovizuální tvorbě a šel ruku v ruce s hnilobnými pr ... více »
Melancholie kavárenského chodce
Čtvrtá vydaná knížka Josefa Straky, básnická sbírka Malé exily, je – prozatím – nejvýraznější z knížek, které autor doposud publikoval.
Velmi často, nebo v současnosti možná většinou, tomu bývá tak, že po talentované a naděje vzbuzující básnické prvotině má mladý autor problémy s tím, jak se svému debutu vyrovnat, a často také s tím, zda vůbec chce dál psát poezii či zda vůbec chce ... více »
Protest
Dopis trojice básníků o jedné terminologické nepřesnosti.
V poslední době se v odborných i méně odborných textech o poesii lavinovitě šíří tendence užívat místo slov jako básnický nebo básnicky výrazů „poetický“ nebo „poeticky“, bezpochyby pod vlivem jiných jazyků (angličtiny, francouzštiny, němčiny). V če ... více »
Robert Louis Stevenson: Zahrada veršů
Dětské verše R. L. Stevensona v překladu Pavla Martince.
Robert Louis Stevenson: Zahrada veršů Z dřevěných židlí na posledním schodě s Tomem jsme stavěli kýl lodě a matrace a podušky tam dali, a potom vypluli a mračny proplouvali, přinesli pilu, staré hřebíky a vodou napuštěné kbelíky. Tom přemýšlel ... více »
Počteníčko: Jak jsem učil češtině
O záludnostech češtiny píše její špičkový znalec Pavel Eisner.
Když jsem byl na studiích, vytloukal jsem život, jak se dalo. To po česku znamená, že jsem učiteloval po rodinách. Zejména jsem učil češtině. A neřekli byste, jak člověk nakoukne češtině do útrob, a dokonce i pod podsazení, učí-li českému promlouván ... více »
Demokracie
Vzpomínka na časy, kdy jsme se ještě měli špatně.
V předmluvě své antologie "Bohumil Hrabal uvádí" popsal autor jednu příhodu z hlubokých 30. let: "Jednou přijel do Československa na oficiální návštěvu ministerský předseda Francie Herriot, který uměl česky. Když se setkal s představiteli po ... více »