KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

Pirátská strana zraje jako víno. Její politika je programově nejdůslednější, transparentní a důvěryhodná. A zatím se nezapletla do mocenských koalic natolik, aby ztratila vnitřní étos a zaprodala se. Doufejme, že bude inspirací i pro další strany.

Když v roce 2009 vznikla Česká pirátská strana, vypadalo to na uskupení s jistými sympatickými rysy, ale v zásadě trochu recesistické a anarchoidní. Už název byl bizarní a svoboda šíření informací (jinými vykládaná jako porušování autorských práv) jako základní programový akcent se zdála být poněkud chudou ideovou výbavou. Jenže v základním dokumentu strany z roku 2012, Pirátském programu, se objevila další důležitá témata: přímá demokracie, dělba moci, transparentní fungování státu, odstranění informačních monopolů, důraz na právní stát, ochrana soukromí. Kromě toho program strany obsahoval i témata svým způsobem kontroverzní, jako třeba zavedení legalizace drog (především marihuany pro léčebné účely). V poslední době se Piráti systematicky zabývají riziky, která by pro evropské občany mohla vyplynout po uzavření smlouvy o transatlantickém partnerství pro obchod a investice (TTIP) mezi USA a EU. Ta by měla umožnit vznik dosud největší zóny volného obchodu na světě. Ale současně také změnit celou řadu regulačních a ochranných mechanismů, což by Evropě mohlo přinést řadu problémů.

I když se zprvu zdálo, že Piráti jsou především stranou happeningového charakteru, které neschází zdravá drzost (v této souvislosti se nabízí zábavná příhoda, jak někteří členové Pirátů „laškovali“ s Miroslavem Kalouskem – viz video), nakonec se po pěti letech fungování ukazuje, že jsou neobyčejně důslední ve sledování svých témat a že velikou devízou jejich klíčových osobností je dobrá orientace ve světě informačních technologií, v kultuře medializace a v právním povědomí. Zvláště v poslední oblasti dokážou jít za hranice stereotypů a inspirovat k revizi stávajícího právního rámce.

O TRANSPARENCI NEJEN MLUVIT, ALE TAK I JEDNAT

Na rozdíl od jiných stran jsou Piráti jako subjekt absolutně důslední v oblastech, které jsou jejich programovými tématy – ať už se to týká transparentnosti stranického provozu (otevřené účetnictví), nebo maximální ekonomické efektivnosti (minimální výdaje na reklamu, chytrý marketing, jasné a přiměřené odměňování – leckdy bychom si přáli, aby tak fungovala státní správa). Také zavedli zveřejňování svých politických a lobbistických schůzek.

Co postrádají, i když to je ale při jejich typologickém zaměření pochopitelné, je programové uchopení sociálních témat. Piráti jsou – soudě dle jejich prezentace na veřejnosti – v průměru mladší lidé, šikovní, vzdělaní, nezatížení traumatizujícími břemeny (sociální původ či jiná omezení), takže jsou schopni se o svá práva kvalifikovaně a s nadhledem bít. Přičemž jim slouží ke cti, že víceméně dobrovolnický charakter strany a její omezený rozpočet zatím zabraňují prorůstání ziskuchtivosti jednotlivců do pirátské politiky. Takže jim promineme opomíjení sociální oblasti, kde by se měly přirozeně profilovat jiné strany. To, že se jasně neprofilují, to už je jiné téma.

Dlouhá léta byl předsedou Pirátů Ivan Bartoš. Kulturní noviny s ním přinesly rozhovor v roce 2012 pod názvem S anarchismem na nás nechoďte (viz archiv KN, číslo 5/2012). Od srpna letošního roku se jejich předsedou stal mediálně méně výrazný Lukáš Černohorský, který ovšem není méně pracovitý a důsledný než jeho „viditelnější“ kolegové, jako třeba již zmíněný Ivan Bartoš, Mikuláš Ferjenčík, a především pak Jakub Michálek. Posledně jmenovaný svou příkladnou činností zosobňuje občansky orientovaného opozičního politika, který si vybere důležité téma, je hotov jít s potřebnými kompetencemi do soudních sporů a při tom vyjasňovat legislativní prostředí i mechanismy fungování státu.

JAKUB MICHÁLEK ŠÉFEM KONTROLNÍHO VÝBORU NA PRAŽSKÉ RADNICI?

Jakub Michálek v roce 2011 žádal tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska o vydání seznamu dlužníků České konsolidační agentury (ČKA). To je z hlediska transparentního fungování státu skutečně velké téma. ČKA byla zřízena v roce 2001 především k řešení krizových finančních situací podniků v procesu ekonomické transformace. V zásadě sanovala – a před veřejností kryla – průšvihy institucí (bank, pojišťoven a dalších), na jejichž fungování měl zájem stát. V roce 2007 zanikla se ztrátou 235 miliard korun. Celou dobu jejího fungování byl předsedou dozorčí rady Vlastimil Tlustý (ODS). Jedna z vrcholových manažerek Radka Kafková byla v roce 2011 odsouzena za přijetí úplatku ve své funkci (více o tom zde). Podezření na korupční činnost u ČKA bylo však ve více případech.

Miroslav Kalousek odmítl požadovaný seznam poskytnout a Jakub Michálek ministerstvo zažaloval kvůli utajování informací, k nimž by měl mít občan svobodný přístup. Ministerstvo oponovalo – zjednodušeně řečeno – tím, že jde o obchodní tajemství. Michálek však tvrdil, že ČKA nebyla žádná firma ani banka, ale instituce nakládající s veřejnými prostředky, a tudíž občan má právo ji kontrolovat. Po třech a půl letech dal Městský soud v Praze Michálkovi za pravdu a ten nedávno vyzval Andreje Babiše, aby seznam konečně poskytl a doložil tak svůj zájem na transparentním fungování státu (19. listopadu vydali Piráti o celé věci tiskovou zprávu). Chronologický průběh celé kauzy s příslušnými dokumenty lze nalézt zde.

Zajímavé je, že „po cestě“ k tomuto rozsudku se podařilo vyřešit i další obstrukci, která zatěžuje občany. První Michálkovo podání žaloby do datové schránky Městského soudu v Praze bylo totiž soudem zamítnuto, protože neobsahovalo elektronický podpis (ten je nutno si koupit). Piráti tento akt napadli u Nejvyššího správního soudu, který jim dal za pravdu a konstatoval, že použití datové schránky (kterou musí mít každý podnikající subjekt povinně) má stejnou platnost jako dopis podepsaný elektronickým podpisem. Toto opatření se týká zhruba 460 tisíc subjektů, což není vůbec zanedbatelná cifra.

Jsme zvědavi, jak se ministr Babiš k výzvě Pirátů postaví. Celá konstelace je o to pikantnější, že například v Praze Piráti odmítli vstoupit do vládnoucí koalice ANO–ČSSD–Trojkoalice, protože chtějí být důslednou opozicí a rádi by získali post v kontrolním výboru. Andrej Babiš se dokonce záhy po volbách nechal slyšet, že by s tím neměl problém. Nu, uvidíme, jestli to nebyl jen populistický výrok, protože se ukazuje, že Piráti mají tah na branku. Rád na závěr ocituju část z jejich otevřeného dopisu nové primátorce Adrianě Krnáčové (ANO) ze dne 10. listopadu:

„TOP 09 si stěžuje, že mají v Praze dostat kontrolní výbor Piráti. Prý je dobrým zvykem dát ho nejsilnější opoziční straně. Jestli je to dobrý zvyk, nevíme, ale rozhodně to není zvyk TOP 09. Ta kontrolní výbor nepřidělila ODS, což je nejsilnější opoziční strana ve starém zastupitelstvu, ale ČSSD, se kterou má TOP 09 podepsanou opoziční smlouvu.

Piráti o kontrolní výbor usilují z následujících důvodů:

1. Ještě před volbami jsme jasně deklarovali, že pokud nebudeme mít desítky procent, chceme se zaměřit na důslednou opoziční činnost a kontrolu magistrátu. Zatímco náš kandidát na primátora byl na 16. místě kandidátky, náš lídr, Jakub Michálek, jasně deklaroval, že by stál o post šéfa kontrolního výboru, pro který má jako právník specializovaný na svobodný přístup k informacím velmi dobrou kvalifikaci.

2. Chceme prověřovat smlouvy uzavřené v minulosti a ty, které byly uzavřené protizákonně, vypovědět. Právě toto obsazení kontrolního výboru umožňuje. U TOP 09 se nedá očekávat, že důsledně prověří smlouvy uzavřené za svého působení. Prověření kauz minulosti se nedá očekávat ani od ODS.

3. Místo šéfa kontrolního výboru by nám otevřelo přístup na zasedání rady, který je nutný, pokud chcete vědět, kdo je skutečně odpovědný za přijatá rozhodnutí a co vlastně město dělá. Po zasedání rady už je většinou pozdě na to se ozvat.“

Tak uvidíme. Piráti, do toho!