Společnost a politika Ekonomika

Ekonomičtí disidenti

John Stuart Mill. Repro Popular Science Monthly

Nová kniha Nadi Johanisové nás uvádí do světa myslitelů, pro něž ekonomie není izolovanou disciplínou, ale zahrnuje i dimenze sociální, politickou a ekonomickou.

Na konci února 2014 proběhl křest knihy Nadi Johanisové Ekonomičtí disidenti s podtitulem Kapitoly z historie alternativního ekonomického myšlení. Jedná se o krátké medailony více než dvacítky autorů, kteří se ve svém díle nějakým způsobem zabývali alternativním ekonomickým uspořádáním lidské společnosti.

Je velmi sympatické, že se Naďa Johanisová pokusila přistoupit i k samotné skladbě knihy na základě principů v ní obsažených. A tak se při výběru představovaných osobností řídila snahou o rovnováhu z hlediska pohlaví, geografické příslušnosti, teoretického a praktického zaměření, časového období i témat. Tento soulad formy a obsahu je velmi příjemný a dodává knize další rozměr.

Odvaha měnit

Kniha je sbírkou zhuštěných životních příběhů dvaceti čtyř originálních myslitelek a myslitelů. Při popisu je kladen důraz na jejich přínos pro ekonomické, chcete-li ekologicko-ekonomické, uvažování. Zdá se složité najít něco, co by je spojovalo i čistě v osobní rovině, nicméně už po přečtení první třetiny medailonků jsem si uvědomil, do jaké míry se jednalo o lidi s všestrannými zájmy. Jejich šíře záběru jako by jim umožňovala nahlédnout pod povrch různých jevů, které se obvykle mohou zdát neprůhledné, a tak nezměnitelné. Snad právě víra ve změnitelnost nefunkčních nebo špatně fungujících institucí založená na identifikaci skrytých předpokladů nejen středoproudé ekonomie je klíčovou charakteristikou všech prezentovaných autorů.

Aktuálnost

Přestože se John Stuart Mill narodil v roce 1806, jeho myšlenky o nepodmíněném příjmu nebo specifickém daňovém systému zatěžujícím především renty, nikoliv práci, působí i dnes velmi progresivně. Jeho přepracování pojmu "ekonomický růst" na "civilizovanost", případně "progresivní ekonomický pohyb", je jen dalším příkladem více než bystrého uvažování. Naďa Johanisová se rozhodla vydat knihu Ekonomičtí disidenti i proto, aby ukázala životní kontext, v němž autoři tvořili, nicméně lze říct, že v některých případech dokázala přesvědčivě ilustrovat, jak se nehledě na časové nebo geografické souvislosti vyjevují podobné nápady čelící obdobným překážkám.

Kniha není ekonomický průvodce. Mnoho pojmů je velmi zjednodušených, snad nejvíce je to patrné v kapitole o Karlu Marxovi. Nedostatečná hloubka popisu myšlenek známých autorů je však vyvážena představením osobností u nás méně známých (spisovatel, politik a politický ekonom Henry George) nebo autorů, jejichž dílo je sice v obecném povědomí, ale nikoliv pro svou ekonomickou a ekologickou dimenzi (spisovatel Gilbert Keith Chesterton).

Podnět k dalšímu studiu

Až zarážející je kolikrát fakt, že dílo toho či onoho autora doposud nebylo přeloženo do češtiny. Nemám tím na mysli pouze současné autory, ale i ty mnohem starší. Jejich knihy neměly šanci zakořenit v českém intelektuálním prostředí, důsledky vidíme i dnes. Určitá specifická česká ortodoxie (ono "papežštější než papež") se tak v tomto světle ukazuje být menší záhadou, než se zdá.

Zjednodušeně je pojata nejen ekonomie, ale i historie, nicméně je třeba si uvědomit, že kniha vznikla na základě článků publikovaných v časopisu Sedmá generace. Jde tedy cíleně o svěží a ne příliš náročné texty. Člověk má po jejich přečtení pocit příjemného obohacení a především chuti ponořit se do primárních zdrojů, z nichž některé Naďa Johanisová na konci knihy uvádí. Jedná se o důležitou publikaci právě pro svou schopnost dát čtenáři impuls přemýšlet jinak, nebo se zajímat o tvorbu lidí, kteří se o to pokoušeli.

Zakotvenost ekonomiky

I kdybyste v dalším hledání nepokračovali, lze přímo z knihy vytěžit několik zásadních informací. Asi tou nejpodstatnější, která spojuje veškeré v knize obsažené autory, je nutnost uvědomit si, že ekonomiku je nezbytné chápat v mnohem širším rámci, než jak to obvykle bývá ve vysokoškolských učebnicích ekonomie. Ať už je tímto rámcem příroda, životní prostředí nebo nepeněžní ekonomika, vyplývá z toho, že logicky nemá smysl ekonomicky maximalizovat, ale optimalizovat. A to tak, aby nebyl narušen vztah s ostatními oblastmi života na Zemi, mezi nimiž je lidská (peněžní) ekonomika jen jednou z mnoha.

Naďa Johanisová: Ekonomičtí disidenti. Kapitoly z historie alternativního ekonomického myšlení. Nakladatelství Stehlík, Volary 2014.