Má setkání se zákonem
1981: V devíti letech jsme pro legraci asi hodinu v různých intervalech ťukali na plechovou bránu našeho domu. Sousedům se to nelíbilo, tak na nás zavolali policii. - Případ se řešil na místním národním výboru. Psychická újma sousedů byla pořádkovou komisí vyčíslena na 500 Kč.
1986: Nastoupila jsem na internát do Opavy. Bláznivé místo plné holek. Bohužel mezi sty dalších byla i jedna, která se mnou putovala už ze základní školy. Tam kradla, lhala a šikanovala nás. Co jí neodborný a alibistický přístup pedagogů na základní škole povoloval, to jí na internátu u hlavní vychovatelky Anděly neprošlo. Ohlásila případ policii, ta posbírala všechny holky z našeho pokoje, odvezli nás na služebnu, a protože to byli profesionálové, před pohovorem nás rozdělili. - Dotyčná se nakonec přiznala, a musela z internátu pryč. V tomhle případě jsem Andělu i policii obdivovala, protože díky jejich zásahu spadlo z mého života těžké břemeno.
1990: Čtyři měsíce jsem pekla a prodávala karlovarské oplatky v malé provozovně. Majitel byl bývalý voják z povolání. Během týdenní absence, kdy jsem měla chřipku, mi přišlo předvolání na policii. Tam mi oznámili, že jsem zpronevěřila peníze. Přišlo mi to absurdní tak, jak by to přišlo absurdní každému jinému osmnáctiletému člověku, který nic neudělal. - Vyřešila jsem to za hodinu a zároveň se tím připravila o práci, která široko daleko nebyla: Zvedla jsem policistu ze židle a odvedla ho na místo údajného činu. Do páně šéfovy kanceláře jsem pozvala i druhou pokladní, která právě měla službu. Zrekapitulovala jsem poslední měsíc svého působení v provozovně; šéf mlčel, pokladní plakala, policista zíral. Bylo jasné, že já jsem nic zpronevěřit nemohla, jestli vůbec kdo mohl. - Po minutě ticha jsem se zeptala, jestli po mně ještě něco budou chtít, a když policista ani šéf nechtěli, vykročila jsem z provozovny do života.
1993: Tři roky jsem chodila s vyšetřovatelem z Bartolomějské, ale svatba z toho nakonec nebyla. - Určitě jsme se ale jeden od druhého navzájem leccos naučili.
2001: Chytili jsme při činu tři zlodějíčky, kteří v naší ulici ukradli kufr nějakému studentovi přicestovavšímu ze Zambie, jenž si v kufru přivezl celý svůj domov. Utíkali rovnou do naší garáže, kterou jsme zavřeli a dvě hodiny do příjezdu policie ji hlídali ve složení nějaký tatínek s tříletým klukem na kolečkových bruslích a já s tříletou dcerou. Úplná místní domobrana. - Když policisté přijeli lupiče zatknout, vyskákali z aut s tasenými pistolemi a garáž ze tří stran obklíčili.
2009: Za bílého dne mi z mého obchůdku s biopotravinami ukradli 20 000 Kč. Přišla jsem na to až večer, ale okamžitě mi bylo jasné, kdo a jak mě o peníze připravil. Zavolala jsem policii, vše sepsali, vzali otisky prstů a po uplynutí nějaké té zákonné lhůty případ odložili. - Celý postup loupeže jsem zaznamenala, rozdělila jsem si čtvrť na tři části a roznesla jsem popis pachatelů do všech malých obchůdků, v nichž mohli aplikovat svůj styl práce. A taky že aplikovali! Zjistila jsem, že se jim jich podařilo tímto způsobem vykrást v okolí devět. - Přibližně za půl roku jsem nakupovala v nově otevřeném dobročinném obchůdku Sue Ryder a potkala jsem tam své staré známé, jak obhlížejí terén. Jeden z nich, ten hloupější, mi řekl: "Vás už jsem někde viděl." "Jistě," odpověděla jsem, "uvádím v televizi pořad Hledáme pachatele." - Zjistila jsem, jaké mají číslo auta, a ještě ten den se stavila za naším obvodním panem policistou s tím, že pokud by chtěl vědět, jaké číslo auta má škodná v jeho revíru, mám to tady na papírku. Obvodní pan policista ani neslezl se židle a řekl mi, ať přijdu jindy. - Další dva týdny jsem se tedy pokoušela na obvod objednat. Když jsem absolvovala několikáté objednávací kolečko, už jsem věděla, kdy má pan policista ošetřování dítěte, že holky ze sekretariátu mají dovolenou, místní strážník je čtyřiadvacet hodin denně na obchůzce, a vrátný, který bere telefon, se od něj vzdálit nemůže…
2010: Na Silvestra nám ze sklepa ukradli už druhé nové kolo. - Ohledávající policista mi řekl, abych si nemyslela, že zloděj to má jednoduché. "Víte, jak se člověk, který jde krást, bojí!?"
Co mi z toho plyne? Že má-li prodloužená ruka zákona úspěšně zasáhnout, musí za akcí, tak jako za námi všemi, stát Anděla.