Kultura a umění Kultura

Působivý zlomek z tvorby Bohdana Kopeckého

Bohdan Kopecký: Lávové pole, kvašová barva na kartonu, 1994. Z červencové výstavy v Galerii z ruky v Křížovicích u Nedvědice.  Foto: Jan Dočekal Bohdan Kopecký: Z cyklu Lávová pole bohyně Pele, kvašová barva na kartonu, oba 70 x 100 cm, 1997. Z červencové výstavy v Galerii z ruky v Křížovicích u Nedvědice.   Foto: Jan Dočekal

Lávová pole na Havaji očima českého krajináře můžete vidět v lesní galerii nedaleko hradu Pernštejna.

Preference představování děl současných našich autorů, to je rozvrhový trend soukromé Galerie z ruky v Křížovicích u Nedvědice. Jen zřídka jsou tu k vidění díla autorů, jejichž tvorba se již uzavřela. Jako právě nyní v případě výstavy děl Bohdana Kopeckého.

Podruhé v Křížovicích

Aktuální úzký výběr z pozůstalosti Bohdana Kopeckého (23. srpna 1928 - 22. října 2010) upomíná v křížovické rustikální galerii již podruhé na litomyšlského malíře, který se v druhé polovici padesátých let minulého století přiřadil k soudobým moderním tvůrcům hledajícím nové adekvátní obrazotvorné prostředky k vyjádření podnětů z krajinného tvarosloví. První výstavu Kopeckého uspořádala galeristka Stanislava Macháčková v roce 1997, ve kterém také autor podruhé navštívil Havajské ostrovy. Tvořil na ostrově Big Island, největším ze souostroví, kde jsou činné sopky. Pozorování lávových polí mělo rozhodující vliv na náplň a styl Kopeckého práce v poslední tvůrčí etapě.

Příběh života

Po polovině druhé světové války se Kopecký učil fotografem, což, řekl bych, pozitivně ovlivnilo jeho senzitivitu světla a stínu, a u svého otce sklářem, to snad bylo pozdějšímu malíři dosti dobré pro posílení poznatků stran působení světla, tentokrát v prostorové účinnosti, a uvědomování si dimenzí hmoty.

V roce 1949 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v krajinářské speciálce profesora Otakara Nejedlého. Avšak malířství se nestalo hned rozhodnou náplní jeho existence. Je povolán k vojenské službě, poslán do dolů, šest let kope uhlí. Pro každého mladého muže by to byla tvrdá lekce, pro umělce dvojnásob. S uměním doopravdy začíná až po polovině padesátých let. Jde strmě vzhůru. Vystavuje, je vícekrát oceněn.

Šťastné období trvá jen dvanáct let. V tak zvaných normalizačních časech, po srpnu 1968, je pro násilně změněný stav české kultury za svůj politický postoj v Pražském jaru nežádoucí, jeho jméno se ocitá mezi těmi, jimž je nadlouho dovoleno vystavovat jen sporadicky, a jen mimo kulturní centra. Změnu přinášejí až události listopadu 1989. Cestuje. Neznámý svět vnímá všemi smysly. Třikrát je na Havajských ostrovech. Havaj mu uhranula a završila jeho úžasnou objevnou tvůrčí cestu.

Podoby malířské tvorby

Spolu s řadou dalších příslušníků své umělecké generace Kopecký nepřijal tvůrčí metodu tak zvaného socialistického realismu, která ovšem byla definována pouze ideologicky, nikdy ne umělecky. Stranil však člověku práce a tematizoval hornický Most a okolní krajinu. Znalec Kopeckého života a díla historik Jan Kapusta starší (1932-2011) napsal, že v mostecké tvůrčí kapitole Kopecký "zcela unikátním způsobem zpracovával téma destrukce, proměny této severočeské krajiny včetně lidí - horníků a jejich těžké práce."

Malířská forma, kterou Kopecký v tom čase již úspěšně rozvíjel, stala se ryzím projevem autorovy osobitosti. Popřel perspektivu, uplatnil kubistickou lomenou linii, spojování geometrických útvarů v plošné celky, chladné barvy, zářivé světlo, expresivní výraz.

Když pak Kopecký v posledním desetiletí minulého století třikrát pobýval a intenzivně tvořil na Havajských ostrovech (z toho období pocházejí obrazy nyní vystavené v Galerii z ruky), Kapusta k tomu v monografii Bohdan Kopecký (Gallery, 2008) napsal: "Na opačném konci světa nachází malíř to, co celý život hledal. Drama s těžko přístupným vnitřním obsahem, otevírajícím nové vrstvy představivosti, drama provokující k pokusu o neméně obtížné zachycení. Začal 'tanec okolo nepoznaného', živený 'touhou nahlédnout do třinácté komnaty'. Na lávových polích neexistuje trvalý stav, sopečná krajina je vznikání a zanikání, ustavičný dynamický materiál a světelný pohyb. Malířská tvorba se může o něj opírat pouze jako o zdroj inspirace, formulovat musí samostatně - fikce, iluze, sny a jejich zviditelněnou podobu opřít o fantazii. (…) Bohdan Kopecký v českém umění nepochybně přesvědčivě rozšířil obraz a pojem krajinářství. Jednak látkově, jednak stvořením charakteristických krajinných vizí."

Bohdan Kopecký: Obrazy. Galerie z ruky, Křížovice 3, Doubravník. Výstava trvá do 27. července. Je přístupná o čtvrtcích a pátcích od 13 do 18 hod. a o sobotách a nedělích od 10 do 12 hod. a od 13 do 18 hod., v jiném čase dle domluvy na telefonním čísle 566 566 494, www.galeriezruky.cz.