Ji.hlava: Anima-Mundi versus Techno-Mundi v díle oceněného režiséra
V sobotu 25. října se ponořil zcela zaplněný sál Reform jihlavského kina Dukla do myšlenkového a estetického světa legendy světového dokumentu. Americký režisér Godfrey Reggio, autor audiovizuálních esejí – proslulé qatsi trilogie, složené z působivých snímků Koyaanisqatsi, Powaqqatsi a Naqoyqatsi –, se zaměřil na filosofické líčení protikladnosti světa přirozeného a světa technologického. „Jsme součástí velkého experimentu!“ poznamenal mistr obrazného vyprávění, jenž se představil jako křesťanský mnich i coby buddhisticky laděný vizionář.
„Nevidíme, co máme před nosem!“ napomenul Godfrey Reggio posluchače, kteří s ním dvě hodiny vytrvale diskutovali na závažná témata s podtitulem V soumraku reálna. Ano, Reggio – optimistický pesimista, jak sám sebe charakterizuje – burcoval publikum. Nejenom pro Ji.hlavu (MFDF 2014) si zvolil úkol „řvát jako lev“. Jeho hlavní filmařskou motivací je vzkřísit nevidící a spící. Provokovat a prorokovat chce krásou. „Krása nás má probudit!“ tvrdí muž, který bojuje s lesními požáry tím, že k jejich zastavení musí vznítit jiný, záchranný požár. Zapaluje lidská srdce a rozpaluje vnímavost pro TEĎ i BUDOUCÍ PŘÍTOMNOST. „Mluvím přitom vizuálním obrazem beze slov; i když nehovořím slovy, tak slovům potřebuji rozumět,“ přiznává Reggio.
Věhlasný režisér si posteskl, že nynější jazyky již nestačí k popisu světa: „Lidstvo opustilo realitu. V nedávné a současné době postupně mizí spousta jazyků a dialektů. Jazyky technologické, například počítačové a digitální systémy 0-1, je nemohou nahradit. Je třeba vynalézt nová slova pro moderní dobu a současný svět. Je tragické a absurdní, že nynější jazyky na pochopení světa nestačí.“
Duše světa versus svět technologie – staré je pryč, novému schází duše
Reggio energicky porovnával dva projevy jsoucnosti – Anima-Mundi a Techno-Mundi. „Považte, jsme v experimentu jako laboratorní krysy. Co opravdu jsme? Jsme vším. Jsme vším, co konáme. Jsme vším, čím se necháme ovlivnit. Víme, co jíme? Kde a jaké jsou zdroje našich potravin? Víme, jak se projevuje technologické monstrum dneška? Nejde pouze o environmentální, ekologické problémy, válečné konflikty, kontrasty chudoby, bohatství a přepychu, jde především o samou podstatu DUŠE SVĚTA.“ Režisér od řečnického pultíku varoval před náhlým kolapsem toho, nač je tzv. civilizace „hrdá“. TECHNOLOGIE determinují vše, i nás. „My jsme technologie!“ ostře soudě dále pokračuje: „Je známo, že jednota tvoří mnohost a mnohost tvoří jednotu. My však žijeme v technologickém prostředí, na Zemi, ale vně planety. Technologie nejsou neutrální, jsou spjaté s politikou, globálními světonázory, mají dopady na kulturu, bohužel i na válečné stavy. Dokáže si někdo vůbec představit, jak mnohonásobně velká a zničující by byla katastrofa, kdyby se konflikty na Blízkém východě přesunuly do Evropy? V kontextu destrukce je však Západ čím dál dravější. Jsme predátoři!“
V agresivní technokratické a loupeživé homogenizaci Země zanikají přírodní skvosty, které sotva dokáže „člověk vyrábějící“ naklonovat. Tvůrčí dílo (Duši světa, Matku-Zemi, nás-lidi i ostatní bytosti) prostupují deformace. „Krása spočívá v diverzitě!“ líčí režisér snímku Anima Mundi, jenž mimo jiné promítá festivalová Ji.hlava v úterý 28. října (tedy v závěrečný den 18. ročníku MFDF) v sále Edison.
Reggio apeluje na to, že budoucnost vytváříme teď: „Anima-Mundi, starý přirozený svět, kdy vše dýchalo, není. Dech duši a duše oživoval, Techno-Mundi vytváří umělé inteligence. A šílený cirkus jede dál…“ Kdo a jak to MONSTRUM zastaví?! Režisér nabízí jediný možný scénář, scénář odvahy: „Co je naděje? Ctnost, již nelze popsat. Odvaha žít beznadějnou existenci. Nestačí změnit tělo, duši, ducha, musíme změnit vše, co děláme. Podstatná je kvalita. Nezáleží, jak dlouho člověk žije, ale co vytváří a vytvoří, kým je a jaké má vztahy se vším, co jest.“
Řvoucí lev, velikán současné vizuálně bohaté a technologicky náročné kinematografie, vyzývá k tomu, abychom „domýšleli“ jak jeho filmové kompozice, tak i – ba především – mytologie, božské příběhy, a vlivy, jejichž holisticky neodmyslitelnou součástí jsme my všichni. V jeho vysvětleném souboru vztahů, perspektiv či paradoxů nám zbývá jedno jediné – věřit v jeho zenovou radu: „Skočte! Záchranná síť se objeví!“
Masterclass s mistrem obrazových a poetických textur, snoubících se s geniální hudbou skladatele Philipa Glasse, takový skok ve svém životě udělal. Objevil film pro sebe, bez nauk certifikovaných škol; a pro nás – diváky, jsoucí součástí Universa – meditativní básně-dokumenty. Mystikovi, jenž se nebojí zařvat či protrhnout svými vizemi plátna poroby Techno-Mundi, přináleží cena za celoživotní dílo pro záchranu Anima-Mundi zaslouženě.
Doporučujeme:
Rozhovor s Godfreyem Reggiem v Deníku Referendum