Bilance státního rozpočtu 2013: Ještě nesvítá
Výsledek hospodaření státního rozpočtu nejlepší od roku 2008. Tak zní titulek zprávy Ministerstva financí z 2. ledna 2014 (http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2014/vysledek-hosp-statniho-rozpoctu-od-r2008-16289). Uvádí se v něm, že "v roce 2013 skončil státní rozpočet schodkem hospodaření 81,3 mld. Kč, což je výsledek o 19,7 mld. Kč příznivější než v roce 2012 a zároveň o 18,7 mld. lepší než rozpočtovaný." Zkusíme stručně zrekapitulovat základní body:
Kde jsme ušetřili? Na výdajích (neinvestiční nákupy a související výdaje) a především díky poklesu takzvaných investičních transferů Státního fondu dopravní infrastruktury (to v praxi znamená, že se šetřilo na dopravních stavbách).
Kde jsme měli vyšší příjmy? Velmi zjednodušeně lze říci, že roční bilanci víceméně zachránily prosincové příjmy, ve kterých se projevil zejména vyšší příjem peněz z Evropské unie (o 28,9 mld. Kč) a také mimořádný příjem v podobě odvodu 6 mld. Kč ze státního podniku Lesy ČR.
Samozřejmě, situaci je nutno sledovat celý rok a zaměřit se i na strukturu daňových příjmů, aby bylo možno provést kritickou analýzu ekonomického vývoje. Vypracovali ji makroekonomičtí odborníci Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassman a Jaroslav Ungerman (http://www.cmkos.cz/studie-ekonomicke-analyzy-prognozy/3756-3/analyza-plneni-rozpoctu-na-rok-2013-a-odhad-vyvoje-ekonomiky-na-rok-2014). Vyplývá z ní, že věci jsou poněkud složitější a nebýt "nesystémových" příjmů, dopadla by bilance podstatně hůře. Podívejme se blíže na jejich zjištění.
Základním problémem je výběr daní, který sice v úhrnu nebyl naplněn "pouze" o zhruba 10 miliard Kč, ale je to lepší výsledek než v předchozích letech. Stalo se tak díky dvěma fíglům: Zaprvé se snížily plánované příjmy klíčových daní a zadruhé byly zvýšeny některé daňové sazby. To platí zejména u DPH, u níž jako u jediné byl výběr vyšší než plánovaný.
Doporučujeme čtenáři pročíst si v klidu v citovaném dokumentu pasáž o DPH. Z ní vyplývá, že se zvýšení příjmu děje přitlačením občanů ke zdi při nákupech nejběžnějších a nejnutnějších komodit. Při tomto tlaku se však dále rozevírají sociální nůžky - a nenechme se mýlit množstvím lidí v supermarketech. Společnost tvoří i narůstající počet seniorů či mladých lidí, kteří nakupují jenom nejnutnější výrobky sorty Clever a dostávají se pomalu do dluhové pasti.
Fassman a Ungerman při komentování úsilí o snižování schodku bez ohledu na stav ekonomického cyklu uvádějí: "Důsledky této politiky jsou především dlouhodobé - v poklesu ekonomického výkonu. Nicméně již nyní jsou vidět v poklesu reálných příjmů obyvatel, jsou vidět v narůstající nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných se na konci roku přiblížil hranici 600 tis. osob a v lednu tuto hranici nesporně překročí. Ocitáme se na historicky nejvyšší úrovni nezaměstnanosti. Důsledky této politiky jsou však vidět i ve stále se opakujících výpadcích příjmů veřejných rozpočtů, jsou vidět ve stále zjevnějším nárůstu vnitřního skrytého deficitu jednotlivých resortů, jsou vidět v nárůstu chudoby a sociálního vyloučení. Ta dnes postihuje již téměř 1,7 mil. občanů České republiky. V rodinách postižených chudobou a sociálním vyloučením vyrůstá téměř půl milionu českých dětí."
Klíčová je i struktura výdajů, které byly skoro o 20 miliard nižší, než bylo rozpočtováno: "To je na jedné straně výsledek, který by mohl nasvědčovat úspornosti ve vládních výdajích, a tedy zasloužil by kladné hodnocení. Ovšem takové pozitivní hodnocení by mohlo zaznít jen tehdy, pokud by se současně i ostatní ukazatele ekonomického rozvoje i samotného rozpočtu vyvíjely pozitivně. (…) Ke snižování výdajů na investice nedochází prvním rokem. Také v roce 2012 se výdaje na investice snížily. A takový vývoj plynule pokračoval i v roce 2013. Ve snižování těchto výdajů lze spatřovat poměrně vážné nebezpečí i pro další roky především proto, že restrikce investic se promítá hlavně do zahajování a přípravy nových staveb.
Zcela konkrétním výsledkem uvedeného vývoje je pak i perspektiva pro rok 2014, kdy se nepočítá s tím, že by byly předány do užívání nové úseky dálnic a ani rekonstruovaných železničních tratí. Letošní rok tak bude rokem maximálního útlumu stavebních prací, resp. jejich dokončování. I když se sice počítá s tím, že bude letos zahájena příprava nových staveb, tento efekt se projeví až v následujícím roce."
Když se k tomu připočítají potíže s vlastním fungováním státu a jeho institucí (zadávání zakázek, korupce, prodražování a protahování staveb), je to jeden ze závažných jevů, které podvazují výkon ekonomiky jako celku.
Fassman a Ungerman na závěr dodávají, že pro nejbližší léta nevidí žádné podněty, které by zvrátily dosavadní stagnaci české ekonomiky. Ty by totiž musel vytvořit už rozpočet pro tento rok. Ten ale vznikal ještě bez účasti nové vlády, v návaznosti na absentující hospodářskou politiku vlády předchozí, která se omezovala především na škrty a až těsně před svým pádem připustila nutnost investiční politiky. Přitom ale vůbec není jasné, zdali má nová vláda připraveny nějaké konkrétní projekty.
Situaci bude dobré pozorně sledovat. V nedávných dnech se totiž objevila zpráva, že by se jedním z poradců ministra Babiše měl stát i Jaroslav Ungerman - nynější expert makroekonomického týmu odborů a ekonom s velkými národohospodářskými zkušenostmi.