S Marvanovou nebo bez ní, pořád jde o jediné: o zdravou justici
Odchod Hany Marvanové z pozice první náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti a mediální humbuk kolem něj by neměl zakrýt podstatné věci, o nichž se ví už dlouho. Pro osvěžení paměti přinášíme výtah z výročních zpráv BIS.
Na odchod Hany Marvanové z ministerstva spravedlnosti zareagovala Otevřeným dopisem předsedům koaličních stran její mateřská iniciativa Vraťte nám stát (zde). K němu se již také vyjádřila ministryně Válková (zde). Kolem konfliktu mezi oběma ženami se rozvinula mediální palba, kde se kromě spekulací o věcné povaze rozporů (Marvanová se angažovala v problematice nákladů na exekuční řízení a dále v sestavování komisí pro výběr kandidátů na posty předsedů krajských soudů v Brně a Ústí nad Labem, což je jedna z kritických oblastí - viz zprávy BIS níže) někteří publicisté uchylují k hodnocením značně osobním. To je případ Dušana Šrámka v Reflexu (zde), který Marvanové vyčítá její aktivistickou povahu a o ženě, jež je už tolik let v politice, tvrdí, že politiku vůbec nepochopila. Úsměvná je také jeho charakteristika Rekonstrukce státu či iniciativy Vraťte nám stát jako "samozvaných" iniciativ. To už jsme někde a někdy slyšeli, že? Ministryně Válková svou odpověď na portálu Česká justice pojala víceméně přímočaře osobně - Marvanová se ukázala jako nekompetentní a neloajální. Chovala se prý, jako by řídila ministerstvo ona.
Nu, nebyli jsme u toho, tedy nemůžeme soudit. Jedno je jisté - Hana Marvanová dlouhodobě kritizuje stav naší legislativy v oblasti korupce, exekucí a dalších nešvarů a snaží se prosazovat návrhy k jeho zlepšení. Tyto snahy nevycházejí pouze z jejích osobních zkušeností, ale z širšího fundamentu, který nám už několik let shrnuje ve svých výročních zprávách Bezpečnostní informační služba. Za loňský rok zprávu k dispozici doposud nemáme, a tak si připomeneme výňatky z dřívějších zpráv, jež se týkají propojených oblastí - justice, státní správy a vysokého školství. Bude pak dobré s odstupem posoudit, co se událo a nebo i dnes děje k nápravě nedostatků - ať už s Marvanovou nebo bez ní. Za pozitivní trend lze ve zmíněném období jistě považovat posun pozice státních zástupců k větší nezávislosti.
Z výroční zprávy BIS za rok 2009
Ovlivňování české justice, policie a veřejné správy
V regionech ČR existují neformální vlivové skupiny osob zabývajících se ovlivňováním insolvenčních řízení, dražeb majetku, exekucí a výběrových řízení s cílem dosáhnout maximálního zisku pro sebe nebo pro svého klienta. Opakovaně zaznamenaným způsobem ovlivňování je vytváření podhodnocených znaleckých posudků.
Tyto skupiny se často koncentrují kolem bývalých pracovníků policie, kteří využívají minulých profesních kontaktů na svá pracoviště, státní zastupitelství a orgány samosprávy k získání neveřejných informací. Informační náskok pak využívají ve svůj prospěch nebo proti konkurenci jak v obchodních záležitostech, tak v trestních kauzách. Ovlivňování úředníků veřejné správy má někdy znaky čistě korupčního jednání.
Rovněž policejní a justiční orgány jsou vystavovány značnému tlaku jednotlivých osob, zájmových skupin i příslušníků organizovaného zločinu, snažících se ovlivnit jejich činnost, většinou za využití korupce nebo klientelistických vazeb. K nátlaku mohou využít i osobní situaci odpovědných osob jako např. finanční těžkosti nebo kariérní ambice. (…)
Optimální základnou pro vytváření systému obchodních vztahů a závazků je prostředí některých vysokých škol. Podstatou obchodu je nabídka studia nebo absolutoria za majetkový prospěch nebo reciproční službu (domluvenou, tiše očekávanou, nebo i v budoucnu vynucenou). Vedle klasické korupce (úplatkářství) přitom dochází ke specifickému korupčnímu jevu, tzv. klientelismu.
Nejznámější klientelistická kauza v oblasti vysokého školství souvisí s právnickou fakultou ZČU v Plzni. Na této fakultě se vytvořilo propojení mezi částí pedagogického sboru a představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy v nebývalém rozsahu.
Využívání vysokých škol k cílenému a dlouhodobému budování sítě klientelistických vazeb však není doménou pouze plzeňské právnické fakulty. V menší míře bylo zaznamenáno také na dalších vysokých školách. O korupci a vytváření klientelistických sítí na půdě některých vysokých škol BIS v minulosti několikrát informovala.
Do regionální i celostátní politiky pronikají osoby s kontroverzní minulostí s cílem uplatnit své soukromé nebo podnikatelské zájmy. Na počátku infiltrace je zpravidla významný sponzoring konkrétního volebního uskupení a prosazení jeho lídrů do orgánů samosprávy.
Z výroční zprávy BIS za rok 2010
Ovlivňování české justice, policie, ústředních orgánů státu a nejvyšších orgánů samosprávy
V rámci všeobecného zhodnocení situace lze konstatovat, že mezi nejvýznamnější formy dysfunkce orgánů státní správy a samosprávy patří korupce. Konkrétní případy korupce státních orgánů se soustřeďují mimo jiné na oblast justice, s cílem zakrýt předchozí nelegální aktivity, na oblast rozhodování orgánů státu a samospráv, s cílem ovlivnit rozhodování o veřejných zakázkách a rozdělení prostředků z veřejných rozpočtů, a rovněž na oblast legislativního procesu. Korupční jednání nabyla velmi sofistikovaných podob, jejichž odhalení či následné stíhání orgány činnými v trestním řízení je velmi obtížné. Korupce jako prostředek pro dosažení zamýšlených výhod je navíc nahrazována systémem klientelistických sítí, ve kterém se přímé finanční a hmotné vazby účastníků vytrácejí a jehož odhalení a případné postihnutí je ještě obtížnější.
I v roce 2010 byly zaznamenány případy nestandardního jednání některých soudců a státních zástupců, jež představovaly ohrožení řádného výkonu justice. Nestandardní aktivity představitelů justice vykazovaly v mnoha případech znaky kriminálního jednání, které vzhledem k zákonnému vymezení postavení soudců a státních zástupců nelze odpovídajícím způsobem postihnout. Jednalo se mimo jiné o úniky informací z databází soudů či státních zastupitelství, korupční jednání nebo manipulace řízením před soudem.
Specifický problém představuje bezpečnostní nespolehlivost některých soudců a státních zástupců. BIS zaznamenala kontakty představitelů justice na osoby z kriminálního prostředí či existenci klientelistických vazeb, které mohou závažným způsobem ovlivnit průběh soudního řízení. (…)
Významné bezpečnostní riziko představuje rostoucí propojení podnikatelských a jiných zájmových subjektů na straně jedné, a zvolených politiků či jmenovaných úředníků na straně druhé. Cílem těchto subjektů je získat vliv na veřejnou správu využitelný pro rozvoj podnikatelských aktivit.
Ukázkovým příkladem klientelismu a korupce se stalo propojení části pedagogického sboru právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s některými představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy. BIS v průběhu roku 2010 monitorovala, jakým způsobem bude vyvozena odpovědnost vůči osobám, které zaštítily jednak prosazování klientelistických praktik, jednak nedodržení vyučovacích standardů.
To, že žádná odpovědnost de facto vyvozena nebyla a úsilí "reformátorů" se zaměřilo spíše na postihování studentů či doktorandů, má několik příčin. Např. na fakultě i po odchodu starého vedení docházelo k ovlivňování probíhajících kontrol, k pozměňování dat v elektronických databázích fakulty, popř. k jejich ztrátě. Bývalé vedení udrželo své kontakty jak do prostředí samotné právnické fakulty, tak do nejvyšších orgánů veřejné správy, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dysfunkce "plzeňského typu" byla opakovaně zjištěna i na dalších vysokých školách v ČR. Zejména u vysokých škol zaměřených na právnické vzdělání a veřejnou správu představují negativní jevy jako protekcionismus vůči prominentním studentům, existence "rychlostudentů" či obcházení akreditací formální spoluprací se zahraničními školami závažná rizika z hlediska vytváření nových klientelistických sítí v oblasti justice, státní správy a samosprávy.
Z výroční zprávy BIS za rok 2011
Dysfunkce a zneužívání systému vysokoškolského vzdělávání
Analýzou negativních jevů zaznamenaných na několika vysokých školách (Právnická fakulta ZČU v Plzni, Bankovní institut vysoká škola v Praze, Vysoká škola finanční a správní v Praze) BIS identifikovala v českém vysokém školství několik kritických míst, která ovlivňují fungování veřejnoprávních institucí, resp. ekonomické a bezpečnostní zájmy státu. Jde zejména o obchodování se vzděláním a tituly, nedodržování vzdělávacích standardů a obcházení akreditací studijních programů. (…)
Je zjevné, že vysoké školy, resp. vzdělávací instituce obecně, jsou mj. díky štědré dotační politice EU prestižními místy, která poskytují příležitosti pro realizaci lukrativních projektů. Proto jsou předmětem zájmu vlivových skupin, podnikatelských subjektů, potenciálních investorů, profesních sdružení atd., jejichž cíle nemusí vždy korespondovat s veřejným zájmem. Příkladem mohou být některé projekty v rámci operačního programu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost".
Uvedené skutečnosti měl reflektovat věcný záměr zákona o vysokých školách. Podle názoru BIS však ani poslední verze věcného záměru z prosince 2011 instituty eliminující riziko korupce, protekcionismu, manipulace s majetkem, a posilující kontrolní funkce a transparentnost systému vysokoškolského vzdělávání důsledně neřešila.
Dozvuky kauzy Právnické fakulty ZČU v Plzni byly patrné i v roce 2011. Náprava stavu na fakultě byla prováděna nedůsledně, a poté, co ustal tlak médií a veřejnosti, se reformní étos na škole zcela vytratil. Nad reformisty získali převahu konformisté, došlo k rozkolu v pedagogickém sboru fakulty, v jehož důsledku ji opustily tři desítky akademiků a otevřel se prostor pro vznik nové konkurenční vysoké školy právního zaměření. Tento vývoj signalizuje nízkou míru sebereflexe akademických orgánů školy i metodického řízení ze strany ministerstva školství.
Korupce a střet zájmů na regionální úrovni
Potvrzuje se, že provázanost podnikatelské a komunální sféry je příčinou korupčních jevů při transakcích s veřejným majetkem a že klientelistické a korupční praktiky zasahují jak velká (statutární) města, tak malé obce.
V řadě měst jsou vlivové skupiny schopny zasahovat do rozhodování zastupitelstev a eliminovat vliv funkcionářů samosprávy, kteří jim nevycházejí vstříc. Vyšetřování závažných případů, u nichž existuje podezření, že došlo k trestně právnímu jednání, komplikují politické konsekvence a možná podjatost místních orgánů činných v trestním řízení.
Při transakcích s veřejným majetkem často dochází k napojení zastupitelů na spřízněné společnosti, které směřuje ke střetu zájmů a podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Kritici poměrů musejí čelit tlaku podnikatelských lobby.
Pro některá statutární města jsou typické nevýhodné prodeje, pronájmy a machinace s majetkem, kdy ze správy, pronájmů a privatizace městské infrastruktury profitovaly či profitují firmy a osoby s vlivem na dění na magistrátu. Tato praxe demonstruje silné působení vlivových struktur zahrnujících podnikatele, investory, současné či bývalé zastupitele a zaměstnance magistrátu. (…)
Přestože uvedené negativní jevy hrubě porušují zásady podnikatelské a politické kultury, je represivní (trestně právní) postih za ně odpovědných osob velmi obtížný. Systémové řešení uvedených typů dysfunkce vyžaduje posilování prvků transparentnosti a osobní odpovědnosti v rozhodovacích procesech orgánů měst a obcí. (zvýraznění - redakce KN).
Ovlivňování justičních orgánů a ohrožování řádného výkonu spravedlnosti
BIS v průběhu roku 2011 informovala v rámci problematiky dysfunkce justice o individuálních selháních některých soudců a státních zástupců, přičemž upozorňovala také na systémové nedostatky při výkonu spravedlnosti. V této problematice probíhala intenzivní komunikace mezi BIS a ministerstvem spravedlnosti, která směřuje k odstranění zjištěných nedostatků a nastavení systémových změn.
BIS získala dílčí poznatky o cíleném zneužívání institutu insolvenčního (konkurzního) řízení, do kterého byli zapojeni někteří soudci působící na konkurzních úsecích krajských soudů (KS). V některých případech nebyli konkurzní soudci přímými organizátory zmanipulovaných konkurzů, ale spíše osobami, které byly vzhledem ke své nezastupitelné roli v konkurzním řízení využívány ze strany organizátorů stojících mimo justici. Pochybení soudců, jakkoliv závažná, spočívala zejména v rovině korupčního jednání, a jednalo se o individuální selhání představitelů justice.
Vedle korupčních selhání jednotlivých soudců BIS zaznamenala poznatky o tom, že se v rámci některých krajských soudů zformovaly klientelistické či jinak vztahově provázané skupiny, které manipulovaly insolvenčním řízením. Na rozdíl od případů z předchozích let v nich soudci hráli podstatně významnější úlohu než pouhých účastníků skupiny. Tyto skupiny kromě soudců tvořili insolvenční správci, představitelé dalších justičních profesí, podnikatelské subjekty, a příp. i osoby z prostředí organizovaného zločinu.
Na případu kárného řízení s konkrétním státním zástupcem BIS ilustrovala nefunkčnost kárného řízení jako zákonného institutu, který by měl problematické aktivity soudců a státních zástupců řešit. Dosavadní pojetí kárného řízení zcela nezaručuje, že závažná pochybení soudců a státních zástupců budou adekvátním způsobem potrestána. Ministerstvo spravedlnosti bylo o tomto faktu v rámci úzké spolupráce s BIS informováno a připravuje, mj. za přispění poznatků BIS, novelu příslušného zákona, která by měla značně zkvalitnit právní úpravu institutu kárného řízení soudců a státních zástupců.
Negativní roli i nadále sehrávají nadstandardní vazby mezi některými soudci a advokáty, popř. dalšími představiteli justice, které mohly být příčinou možné manipulace soudními řízeními. Zaznamenané rodinné a přátelské vazby soudců z Krajského soudu v Brně hrály významnou roli při upřednostňování některých vybraných věřitelů, popř. při dalších projevech manipulace insolvenčním řízením, které se v rámci KS Brno vyskytly. Nejvýrazněji se negativní vlivy těchto vazeb projevily v případech patřících do působnosti KS v Ústí nad Labem.