Počteníčko: Aktuality z 19. století – nemocenské pojištění a ponorka
Myšlenka nemocenského pojištění / Starost o dělnictvo ve fabrikách
Ve fabrikách všech druhů nalézá se mnoho tisíc a tisíc pracovníků všeho pohlaví a stáří, samo Brno jich má přes 15 000, tedy třetinu svého obyvatelstva. (…) Mzda pracovníka fabričního ale obyčejně tak mnoho vynáší, že z ní skromně živ býti může. Což ale počíti má, když ustavičným pracováním své síly strávil, když jej samo neminutelné stáří práce neschopného činí aneb když již v květu svého věku nešťastnou náhodou o své zdravé údy přišel? (…) Kdo má tu dělníka fabričního, práce a výdělku nemajícího, vyživovati? V této věci obracíme se snažně a důvěrně ke všem majitelům fabrik a předkládáme jim tuto myšlenku: Každý občan, který buďto při svém polním hospodářství aneb při svém průmyslu aneb v jiném oboru činnosti své dělníků užívá, povinnen budiž za každý dělní den a za každého pracovníka asi groš platiti. (…) Počítáme-li počet dělníků ve všech rakouských zemích na 8 milionů a počet dělních dnů ročně na tři sta, sejde se do roka 120 milionů, tedy mnohem více, než k zaopatření práce neschopných dělníků a k podání pro nějaký čas potřebné podpory zapotřebí jest. Tímto způsobem se žádnému, jenž dělníků zapotřebí má, neukřivdí; na druhé straně se pořádnému a pracovitému dělníku život a zvláště nyní tak trudná a strastiplná budoucnost zajistí…
Moravské noviny č. 3, 16. května 1848
„Potápěcí loď“ čili – první ponorka / I s pekelným strojem zvaným torpedo
Pověstný pašer (dovažeč zapověděného zboží) Johnston (čti Žonstn), který teď jakožto kommendant malého korábu válečného v anglickém loďstvu slouží, předložil paši egyptskému svůj vynálezek potápěcí lodi a hodlá sám do služby jeho vstoupiti. Tato loď pod vodou na kteroukoli stranu pohybovati se může. Naplněna je tolikým množstvím povětří, že by šest lidí šest hodin pod vodou obstálo, nepotřebujíce jí otvírati. K této potápěcí lodi náleží od kapitána vynalezený záhubný nástroj, na způsob tak nazvaného pekelného stroje, jejž vynálezce nazývá Torpedo. Touto potápěcí lodí ujede se, an to nepřítel nepozoruje, pod koráby k záhubě vyznačené, na jejichž dno upevní se řečený stroj Torpedo, jenž za určitý čas vybauchna celý koráb do povětří vyhodí. Poněvadž přibližování se potápěcí lodi a její vzdálenost ku pozorování není, nelze válečným korábům se před ní ochrániti. Johnston se domnívá, že by mu možno bylo za čtrnácte dní celé loďstvo zahubiti. Dokud ještě Napoleon žil, zanášel se Johnston tím, kterak by jej pomocí své lodě ze sv. Heleny vysvobodil a odvedl. Loď měla za dne pod vodou zůstati a teprve za soumraku na povrch vyplynouti. Napoleon pak měl býti po provazech spuštěn se skalnatého břehu.
Světozor, nejlacinější spis obrázkový k rozšíření užitečných známostí pro Čechy, Moravany a Slováky, číslo 10, roku 1834