Posvátná opice slouží mši za Rimbauda
Michal Novotný vydal novou básnickou sbírku.
„Tak co, doktore, ještě si myslíte, že nesmrtelnost není?“ ptá se v hostinci jeden návštěvník druhého. Zdá se, že tato otázka zajímá autora básnické sbírky Z bábelu paměti Michala Novotného (* 1942) nejvíce. Ale jsou tu nemalé překážky:
Básníky nečtu
nerozumím jim
nejmíň však rozumím sobě
ale proč bych si rozuměl
když se ani sám nečtu
Autor (původce sedmi vydaných sbírek) by chtěl skrz poesii otázku nesmrtelnosti prozkoumat, ale poesie se mu staví na zadní nohy, vzdoruje, nechce se dát vzít pod krkem. Jediná cesta, jak porozumět imortalitě, je zavalena kameny nepochopení, změtení jazyků, nesoustředění, zmaru. Nesoustředění a zmar: jak to jde k sobě?
Kdy bude na světě líp?
Až zkrachovaní bankéři
v oděvech samý cár
vykrádat budou pokladničky v kostelích
to bude nejkrásnější
Proto taky b á b e l paměti... Změtení jazyka, které podráží nohy vůli k porozumění. Paměť – jedno z opakovaných témat básníka Michala Novotného. Přes b á b e l se nesmrtelnosti nedobéřeme – je to jasné nám všem, ale i básníkovi, který se sám nečte. Michal Novotný, bývalý ředitel Literárního fondu, člověk milovaný básníky, kterým do loňska, než odešel do penze, uděloval stipendia z moci úřední. Ve své knize s nápaditou obálkou Miloslava Žáčka pátrá v „BÁBELU PAMĚTI“ po stopách imortality. Nedaří se mu, nesmrtelnost neexistuje, tak nanejvýš Svatý Duch...
...ten tančí jeden velký kruh
nad zemí a nad vodami
ruku ovšem nepodává
neboť je to duhy druh...
Hrob Franze Kafky je mnohem přístupnější než jeho knihy, cestička hrobu je však rovná, ušlapaná, jako od podřadného pisálka, který trvá na tom, že život začíná narozením a končí smrtí.
„Co dělat?“ ptá se čtenář této básnické sbírky. Myslíme si, že se toho mnoho dělat nedá... jen sledovat, jak posvátná opice slouží mši za Rimbauda.
Michal Novotný: Z Bábelu paměti. Pavel Mervart, Červený Kostelec, 2014.