Počteníčko: Návod k reptání
Publicistický text Karla Čapka: opravdu byl napsán už v roce 1933.
(Pro ty, kdo to ještě nedovedou, přikládáme návod k reptání, a sice nikoli k reptání obecnému, nýbrž k našemu reptání československému, tak, jak se tato oblíbená zábava u nás provozuje na domácí způsob a tuzemskými prostředky. Odmítejte cizí značky! Naše domácí reptání přečká každé jiné! Ukázky, které přinášíme, se hodí s malými změnami na veškeré příležitosti. Zkuste, doporučujte, rozšiřujte pravé a původní české reptání!)
I. Československý boxer Ferda Pivoda poražen od Boba Dudleye
„… jednoduše skandál! Náš Ferda měl ve všech kolech drtivou převahu, ale ten pacholek soudcovská to ne a ne uznat. Pane, to jste měli vidět, jak to Ferda tomu vozembouchovi nandal! Cože? Jestli jsem tam byl? Ne, nebyl; ale já jsem jednou viděl Ferdu tak zblízka jako vás. Kdepak, náš Ferda! To přece dá rozum, že byl soudce podplacen. Od koho že? To se rozumí, od Američanů. A, pane, my nejsme dnešní. Jak to Ferda začal rozdávat, tak ho soudce napomenul; ale když ten Amerikán udělal foul, tak nic, to vidět nechtěl… To nebyl žádný regulérní zápas. Dudley měl být jednoduše diskvalifikován a soudce pověšen. Že publikum dělalo ovace Bobovi? Prosím vás, publikum tomu rozumí! Kdyby ten zápas byl u nás, to byste koukal, jak by to náš Ferda vyhrál! To by museli Boba odnášet v kyblíkách… Říkám, není žádná spravedlnost na mezinárodním ringu. Samá lumpárna a tyhlety machle. Chtějí Ferdu odstavit, to je to celé… Jsou proti nám. Všichni to mají zcuknuto, pane. Já říkám, kdyby to byl regulérní zápas a kdybych já měl do toho co mluvit…“
II. Československý tennista Fred Pivoda versus Australan Frank Tomlinson
„… Neříkal jsem to? Oni postaví takového svrabaře proti Australanovi! Copak je ten Pivoda nějaká třída? Prosím vás, kam bychom se hrabali proti cizině! To dá rozum: copak se našinec může měřit s takovým Australanem? Vždyť je to k smíchu. Musíme mít drobet autokritiky, pane …
… Že to Pivoda vyhrál? Ukažte… No jo, ale jen docela těsně. A k tomu asi náhodou. Kdyby proti němu postavili někoho silnějšího, tak by ho rozmázl jedna dvě; ale to se ví, nám pořádného partnera nedají. Tomlinson, to přece nic není, ten je už dávno hotov… nebo to je nějaký nováček. Takhle Tilden, ten by to Pivodovi nakreslil! Kdepak, člověče! Kam se takový našinec hrabe! Já říkám, žádná světová třída…“
III. Československý učenec dr. František Pivoda poctěn na oxfordské universitě
„No a co? Že to je úspěch? Prosím vás! Že vám to imponuje! Myslíte si snad, že taková anglická universita je něco víc než řekněme naše? To holt jsme my Čecháčkové: myslíme si bůhvíco, když si nás taková cizina všimne… To máme u nás, holenku, o moc lepší učence, ale o těch nikdo neví, protože se jim nedělá reklama. Kdopak ví, co za tím je: nějaká placená propaganda nebo co. Na to jsou peníze, ale takhle na tohle nebo onohle… A vůbec, já toho Pivodu neuznávám. Proč zrovna Pivoda a ne, řekněme, někdo jiný? Mělo by se mu jednou vytmavit, co my si o něm myslíme, a žádné fraky. Vidíte, mně už byl dávno ten Pivoda nějak podezřelý! Počkej, kamaráde, však my ti ten hřebínek odkrouhneme! Máme my zapotřebí se nějak plazit před cizinou? No nemám pravdu? Já říkám, je to ta naše nešťastná povaha. Tak maucta, pane!“
(Lidové noviny, 2. července 1933)