Kultura a umění Kultura

Cestou k betlému

Obrázek nebo fotografie#12986

„Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta...“

Betlém v kostele může být i před dnem Božího narození, do onoho slavného dne by v něm ale měl chybět Ježíšek a Marie s Josefem, tedy to nejdůležitější, oč vlastně jde. Letos, stejně jako v loňském roce, mám advent spojený především s betlémem, který vytvořil výtvarník Václav Sokol. Vloni byl k vidění v rodném domě Vítězslava Hálka v Dolínku. Dolínek je dnes částí městečka Odolena Voda, které nebývale nabylo na počtu obyvatel a domů za socialismu, kdy se stalo ubytovacím zázemím pro průmysl budovaný v okolí. V Odoleně Vodě jsem si na cestě k betlému připadal jako na Ostravsku, kde jsem prožil mládí. Cesta z Prahy autobusem vede neradostnou průmyslovou krajinou, kde dílo socialismu dovršily současné velkosklady, benzinové pumpy a parkoviště kamionů.

Je tu ovšem i něco, co byste na Ostravsku marně hledali. V Panenských Břežanech, kousek od Odoleny Vody, je podivuhodná kaple od Giovanniho Santiniho. A přímo v Odoleně Vodě kostel od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. A úplně na konci té průmyslové krajiny je Dolínek. A na konci Dolínku je domeček, a to je rodný Hálkův domeček, a v něm je obecní knihovna a společenská místnost. A okna toho domečku září do tmy. Září tam hvězda betlémská? Anebo tam září Ježíšek v jesličkách? Ano, je tam betlém od Václava Sokola (nebo aspoň vloni o Vánocích tam byl). Věž, ale ne babylonská, o něco vyšší než stojící člověk, v rodném Hálkově domě sahající světničce až ke stropu. Věž, kolem které stoupají po schodišti poutníci k Jezulátku. Pěkně kolem dokola. A tak pěkně kolem dokola obchází betlém i ten, kdo do Dolínku přišel, a podivuje se ze dřeva vyřezaným postavičkám pokorně stoupajícím vzhůru. Někdo tu vláčí kufry, jako kdyby odcházel do emigrace, někdo si sedl na okraj schodiště a dává odpočinout putováním unaveným nohám. Je to obyčejné a zároveň zázračné.

Letos byl už v adventu betlém Václava Sokola vystaven v Kutné Hoře. V monumentálních prostorách bývalého sídla jezuitů se trošku ztrácí. Ale je to pořád on. A výlet do Kutné Hory byl pro mě letos tím nejvíc adventním časem. V hlučné Praze plné předvánočních večírků se smysl tichého očekávání jaksi vytrácí. A vyhnout se té všudypřítomné vřavě by bylo možné jedině tak, že by člověk vůbec nevycházel na ulici. Kutná Hora ale byla v adventu bez davů turistů v uličkách, tolik připomínajících pražskou Malou Stranu. A jen kousek od středu města už se na naučné stezce nevyskytoval vůbec nikdo. Nad sytě zeleným řepkovým polem, nad holými větvemi stromů se objevily pilíře a věže katedrály svaté Barbory. Jako kdyby z toho pole vyrůstala.

V galerii v Kutné Hoře jsou k vidění i kresby Václava Sokola ke knize Čtení z Bible, jejíž textovou část připravil bratr Václava Sokola Jan Sokol. Pro druhé vydání této knížky, které se objevilo letos v adventu, řadu ilustrací jejich autor oproti vydání předchozímu nově přepracoval. Text evangelia zůstává stejný:

„Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: ‚Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.‘ Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.“

Pastely V. S. Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora, 29. listopadu 2014 – 1. března 2015, http://www.gask.cz/cs/vystavy/pastely-v-s.