Kultura a umění Osobnosti

Dozněla neobyčejná trumpeta

Jaromír Hnilička, Mahenovo divadlo, 18.prosince 2015. Foto Jan Hrdina

Českou jazzovou a kulturní scénu opustil 7. prosince ve věku 84 let významný jazzový trumpetista, skladatel a pedagog Jaromír Hnilička. Mezi jeho nejznámější díla patří Jazzová mše.

Když se těsně před loňskými Vánocemi konal v brněnském Mahenově divadle vzpomínkový koncert na rozhlasového redaktora Jaromíra Nečase (více o Jaromíru Nečasovi viz například zde), přijel na pódium Jaromír Hnilička na invalidním vozíku. Zákeřná nemoc jej výrazně omezila na pohyblivosti i na vitalitě. Ale vzdor zjevnému handicapu zašprýmoval brněnský patriot mezi hraním, zazpíval jednu písničku a ani jeho trumpeta neztratila svůj osobitý výraz. Co měli Nečas a Hnilička společného? Nečas byl v šedesátých letech rozhlasovým dramaturgem Bromova orchestru, v němž Hnilička od roku 1955 působil. Talentovaný muzikant vynikal také jako plodný aranžér a komponista.

I když se Hnilička asi nejvíce zapsal do povědomí  veřejnosti jako autor hudby k písni Pocta astronautovi (Dobrý den, majore Gagarine), která vznikla v celosvětové dobové euforii nad historickým krokem člověka do vesmíru,  do hudební historie se zapsal hlouběji spíše dalšími díly, mezi nimiž vyniká Jazzová mše z konce šedesátých let. Její  další osud však zatemnila normalizace po příchodu sovětských okupačních vojsk. Znovuzrození  přišlo až po roce 1990 a z poslední doby připomeňme její reprezentativní  uvedení brněnským B Side Bandem. 

Poměrně málo se také zmiňuje Hniličkův  aranžérský podíl na přelomovém albu rockové skupiny Atlantis Odyssea, v tuzemském kontextu naprosto ojedinělé syntéze rocku a jazzového bigbandu. Publicista Jiří Černý považuje toto album, jež šlo po sovětské okupaci do stoupy místo na pulty prodejen, za snad jediný počin v historii české populární hudby, který se mohl měřit s celosvětovým vývojem. Hniličkův aranžérský přístup je vedle autorského vkladu Petra Ulrycha pro toto album zásadní.

Jaromír Hnilička byl svéráznou tvůrčí osobností, přesvědčeným brněnským patriotem a člověkem, který se na svět dokázal dívat s osobitým humorem. Bude chybět nejen brněnské kultuře.