Čtrnáctideník Kulturní noviny
21. číslo pondělí 23. 5. 2016
Nevděk osvobozených
Pár slov o naší „zemi zapomnění“ aneb poněkud netradiční ohlédnutí za měsícem, v němž před 71 lety skončila největší válka v dějinách lidstva.
Pamatujete, jak z naší historie zmizeli ti, kdo bojovali na Západě, piloti RAF a vojáci od Tobruku a Dunkerku? Pokud jsme četli připomínky historie v tisku nebo v školních učebnicích, měli jsme jen jedny osvoboditele, Rudou armádu, jedinými odbojáři ... více »
Česká republika hledá prezidenta. Ale jakého?
Úvaha o nesamospasitelnosti prezidentské funkce a iluzornosti kvalit některých navrhovaných kandidátů.
Připadá mi nepoměrné, kolik aktivity a energie je v České republice věnováno na to, aby se našel kandidát, který bude mít šanci v přímé prezidentské volbě porazit Miloše Zemana, zatímco obdobné síly a snahy nejsou vynakládány k hledání alternativ vů ... více »
A my jim za omezení našich svobod ještě poděkujeme...
O totalizaci společnosti, které u nás nic a nikdo nestojí v cestě.
Dějiny se opakují, ne že ne. Po 11. září 2001 reagoval tehdejší americký prezident Bush protlačením zákona s názvem Patriot Act, který prezentoval jako nezbytnou zbraň proti terorismu. Zákon v podstatě zrušil zásadní zábrany právního státu proti zne ... více »
Projekt Redaktor
Šéfredaktor Kulturních novin vyhlašuje projekt, jehož cílem je přispět ke stabilizaci tvorby obsahu našeho média a k získání redaktora na stálý úvazek. Máme už i tip na kolegu, který se osvědčil. Pojďme se spojit a získat jej.
Kulturní noviny jsou výsledkem svépomoci. Jejich obsah tvoří autoři a redaktoři bezplatně jako službu ideji mít nezávislé občanské politicko-kulturní médium. Minimální měsíční rozpočet, na který nám průběžně přispívají naši čtenáři, pokrývá rutinní ... více »
Svět jako hologram
Vše lze nalézt ve všem a vše souvisí se vším – nový způsob zobrazování trojrozměrných předmětů inspiroval i nový pohled na svět a jeho vnitřní provázanost. Připomínka Karla Pribrama (1919–2015).
Předchozí, dvacáté století s sebou přineslo obrovské množství objevů. Ty nejatraktivnější a nejvíce sledované se zrodily v oblasti fyziky, genetiky a výzkumu lidského mozku a právě tuto oblast významně ovlivnilo dílo slavného amerického neurochirurg ... více »
K prvnímu výročí zveřejnění Ústavy Země
Před rokem byl uveřejněn filosofický koncept Ústavy Země, který vyzývá vědce, právníky, politiky i všechny odpovědné lidi k uznání práv a ničím nepodmíněné hodnoty naší planety. Připomínáme jeho naléhavost.
Pustošíme Zemi, a víme o tom. Na nejvyšší úrovni okázale jednáme o oteplování Země, ale pokračujeme v útočné adaptivní strategii. Vyrábíme stále více osobních automobilů, zbraní a letadel. Víme, že Zemi musíme chránit před nenasytnou globální kultur ... více »
Literárně stravitelné Polsko
Soubor patnácti textů současných českých spisovatelů na jediné téma: Polsko a jeho gastronomie. Výsledek je bohužel až příliš poznamenán těžkopádným osvětářstvím a snahou o líbivost.
Česko-polské přeshraniční vztahy jsou už dlouhodobě komedií plnou omylů dokazující, že dobré sousedství není nic samozřejmého a že na druhých nás nejvíc štvou vlastnosti, jimiž oplýváme sami. Poláci se na nás dívají spíše jako na rozjíveného a rozma ... více »
Z hostů solí této země
Kniha Sotirise Joanidise pojednává o Řecích v Česku. Menšina, která do Československa uprchla před pronásledováním záhy po druhé světové válce, se stala součástí dějin svého nového domova a přinesla do něj svůj všestranný potenciál a obohacující kulturu.
Spisovatel řeckého původu žijící v Jeseníkách Sotiris Joanidis se narodil 1. ledna 1939 v malé horské obci Glikoneri na severu Řecka. Odtud v červenci 1948 odešel spolu se svými třemi sourozenci do Československa. Roku 1953 se dostal z Kysiblu (Kyse ... více »
Strýc Heřman
Báseň Miloše Macourka ze sbírky Rodinné album.
Vyrostl vysoko v horách na zapomenuté samotě do školy jich chodilo pět učitel se nudil a tak si vymýšlel panovníky a války přírodní zákony ale i jména zemí moří a měst Strýc Heřman tak nabyl vzdělání poněkud zvláštního dovedl jmenovat jak ... více »
