Poezie Dokumenty

Gustav Erhart

Marc Chagall: Já a vesnice

Ukázky z nově vydané knihy básní Gustava Erharta, která je Tipem tohoto čísla. 

Doznání

Vzpomínám málo
nerad
a když
tak většinou jen
věci nepodstatné

Však s urputností starce

 

Eskalátor

 

Živé strach zmaru popohání
od večera až do svítání
od svítání až do večera
od dneška k zítřku
stejně jak včera

V kružnici věčný ortel dní:
Každé tvoje nadechnutí
jiného je vydechnutí –
poslední

 

Fanál

Nikdo z nás dnešních
již neproskočí
obručí Diogenova sudu

Zato však spatříme

co samé Pýthii
zůstalo skryto

Gordický uzel Alexandrův
krysami přehryzaný

 

 

Marc Chagall

Kdysi měl Chagall
sedm prstů
Prý proto
aby se mohl lépe
udržet v povětří
a létat na chvoštěti
propleteném něhou

Jezdil však raději
na své ženě
za zeleným houslistou
malým židovským čarodějem
který ho učil
plavat mezi sny
a z vlasů komet
vyčesávat tajuplné věštby

 

Společně se pak dívali
do břicha smutné ruské krávy
kde dřímalo neklidné tele 
budoucnosti 
Dávali mu pít 
ze svých sklenic 
šumivé víno marnosti 
a modlili se 
za jeho růžové 
narození

 

Gustav Erhart (nar. 18. 2. 1951 v Praze) absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, pracoval jako archivář. Vydal sbírky Purgatorium (Dauphin, Praha 1996), Proudnice nenávratna (Arbor Vitae, Praha 2000), Podvojná znamení (Dauphin, Praha 2005), Podél Pyrifleghetónu (dybbuk, Praha 2006), Proudy podzemních vod (Papírenská manufaktura Velké Losiny 2012), Předtuchy a poznání (Spolek českých bibliofilů, Praha 2013), Purpurové stíny (Papírenská manufaktura Velké Losiny 2013).