Originální projevy tvůrčí vášně Miroslava Koupila
Moudrá i vtipná výstava v třebíčské Galerii Ladislava Nováka.
U příležitosti šedesátých narozenin Miroslava Koupila (narozen 10. března 1956) uspořádalo Městské kulturní středisko v Třebíči ve své Galerii Ladislava Nováka výstavu jeho morseogramů, nonsensových textů a kaligramů. Je to výstava ve více ohledech zvláštní, ba mimořádná. V autorském výběru je přesvědčivým vhledem do jubilantovy moudré i vtipné literární a literárně-grafické tvorby z posledního desetiletí. Více než k dívání je určena ke čtení a k přemýšlení.
Básník, výtvarník, performer a příležitostný dramatik Miroslav Koupil, absolvent Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (PaedDr.), patří ve svém specifickém tvůrčím oboru k předním českým autorům přítomnosti. Za poslední dvě desetiletí vydal vlastním nákladem jednadvacet drobných soukromých tisků a uskutečnil u nás, na Slovensku a v Polsku osmdesát autorských výstav.
Hledači netradičních možností
Podíváme-li se na Koupilovu tvorbu v historických souvislostech, vidíme ji, jak se druží s uměním dalších hledačů netradičních možností práce s textem. Na dávném začátku jsou básníci antického Řecka, pak z doby renesance a baroka, následují Christian Morgenstern, futuristé první čtvrtiny minulého století (jejich „osvobozená slova“), Guillaume Apollinaire (v roce 1918 vydal sbírku Kaligramy, odkud pochází označení pro báseň upravenou do obrazce – kaligram), básníci českého poetismu a konkrétní poezie – Vítězslav Nezval, Emanuel Frynta, Josef Hiršal, Jiří Kolář a neposledním v řadě je tu Ladislav Novák.
Přidáme-li nonsensovou poezii(objevování smyslu v nesmyslu), cele se otevře experimentální tvůrčí oblast, do níž Miroslav Koupil vstoupil koncem osmdesátých let. Originálními výsledky tvůrčí hravostí se přidal k nikoliv hlavnímu, nikoliv silnému, avšak vysoce tvůrčímu proudu autorů, jejichž snahou je dosáhnout na malé ploše co nejširšího kompaktního sdělení.
Koupilovo vzdělání ve sféře jazyka českého odkazuje k faktu, že je „doktorem přes mateřštinu“. On ji ovšem neuzdravuje. S úsilím experimentátora, ba alchymisty, umně odhaluje její nejzdravější významovou krásu. Tak stvrzuje, že z tvůrčího úsilí spojujícího intelekt s nepoutanou vášní vyklíčí často „víceletá rostlina“ nesoucí vytříbený vtip znásobený nadsázkou.
Morseogramy – Koupilův „objev“
V roce 2001 vystavil Miroslav Koupil premiérově nový tvůrčí prvek a označil jej morseogram. Je jeho „objevem“. Náhodně listoval encyklopedickým slovníkem a narazil na stránku s Morseovou abecedou. Z teček a čárek sestavil obrazovou báseň, onen známý kaligram, nově vlastně morseogram.
Koupil je rovněž výtečným rytmickým deklamátorem svých nonsensových textů. Na vernisáži výstavy o tom podal znovu svrchovaně přesvědčivý důkaz.
Miroslav Koupil: Morseogramy, nonsensy, kaligramy. Galerie Ladislav Nováka, Subakova 43, Třebíč. Výstava potrvá do 20. března 2016, otevřena je denně od 9. do 17. hodiny.
Tipy pro další čtení:
- Postup vzniku Koupilových kaligramů a morseogramů popsal Jan Dočekal v KN 24/2012 v textu nazvaném Svérázná zahrádka umění Miroslava Koupila.
- Ukázku z autorových nonsensů přinesl v KN 15/2014 v článku Devatenáctý sešit básní Miroslava Koupila: Půlnocity.