KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

František Faktor „dle vlastního seznání líčí“ poměry v USA na konci devatenáctého století.

Velmi rozmanitý život vládne v milionovém městě americkém. Však ráz veškerého pohybu jest tu zcela jiný než v Evropě.

Již při první vycházce městem nápadná jest Evropanu, dle našich pojmů, malá pozornost a uctivost služebných tříd k jiným, výše postaveným třídám společenským.

Podívaná jest na směs povozů různých zařízení, projíždějících ulicemi. Co se týče rychlosti, zvlášť rychle uhání náramně lehký vozík o dvou velkých kolech, na jichž ose upevněno jest sedadlo pro jednu nebo dvě osoby. Dojede-li vozík čile cesty, sestoupí majitel povozu a uváže opratě na železné závaží, které položí na chodník. Kůň beze všeho dohledu stojí, když jeho majitel si obstarává záležitosti svoje.

Nádherně, jindy zase vesele vyzdobeny jsou vozy, určené pro rozšiřování reklamy. Hleďme! právě přijíždí zlatým brokátem natřený vůz, jehož stěny jsou z broušeného křišťálového skla. Ve voze sedí dáma neobyčejné krásy, přistrojena v atlasovém obleku za páže. Vůz pohybuje se zvolna. Tážeme se, co to znamená, a rukou poukazuje se na malý nápis „cigarettes“. Jest to vůz reklamní, ohlašující nejnovější a dle tvrzení i nejlepší druh doutníků, které jistý továrník v oběh uvádí a je obecenstvu doporoučí.

Jiné reklamní vozy vypadají jako naše omnibusy. Ve voze jsou malebně oděné osoby a na střeše vozu sedí hudba o desíti až dvanácti členech, která při projížďce městem koncertuje a tak obecenstvo na sebe ještě více upozorňuje.

I středověcí rytíři objevují se v pouličním reji na koních. Místo kopí mají v rukou praporce s ohláškami, vychvalujícími novotiny pro různé živnosti, které pouze v jediném obchodě dostati možno.

Lacinější prostředky reklamní jsou sandwichové, za které volí nejraději černochy pestře premované, kteří v řadách po ulicích se pohybují. Sandwichové mají napřed a vzadu desky s nápisy lákavými, často až bombastickými o předmětu, bez kterého prý nijak nelze se obejíti.

Za doby noční užívá se k provádění reklam střech vysokých domů, stojících na prostrannějším náměstí. Na střechách postavené plotny obrovských rozměrů nesou transparentní nápisy; osvětlením jich v noci stanou se čitelny do značné dálky.

V New-Yorku hledí se velmi pečlivě k udržení čistoty na ulicích, ale v Chicagu zahnízděná nečistota přesahuje všechny meze. Na ulicích Chicagských povalují se zbytky potravin, zelenin, které náhodou nebyly vhozeny do dřevěných beden, rozestavených po ulicích. Bedny, odpadky z domácností obyčejně přeplněné, obletují nesmírná mračna much, což dělá odporný dojem.

Jak se nakládá s poraněným zvířetem, pisatel měl příležitost seznati v Chicagu. V 18. ulici z koní v povoz zapřažených jeden zlámal si nohu. Vozka rychle vypřáhnuv, odjel s koněm zdravým o poraněného se nestaraje. Trvalo nějakou dobu, než objevil se strážník, který ranou z revolveru koně usmrtil. Mrtvý kůň odtažen stranou na staveniště, tam přikryt poněkud zelení, a hodně nadmutého po dva dni bylo tu ještě vidět.

Policisté američtí nemají sečné zbraně; k ochraně a užití slouží jim revolver. V ruce mají obušek, který jest vylit olovem. Vymkne-li se policistovi z ruky nějaký dareba a hledí upláchnouti, tu obratné mrštění obušku dovede sraziti ho k zemi a vrátiti zase do rukou spravedlnosti.

Jedeme-li po tramwayi a všimneme si protějšku pozorujíce dámy, seznáváme, že ustavičně něco žvýkají, bez přestání pysky pohybují. Americké dámy z dlouhé chvíle a pak, jak praví, aby si udržely krásné zuby, žvýkají gumu, zvláštní to směs látek vazkých, sladkých i voňavých.

Při procházení městem obyvatel starého světa zastaví se u schránky poštovní, na níž spočívá mnoho svitků a zásilek. Jelikož dle tvaru všechny zásilky nevejdou se do skřínky, zasílatel položí je na skříň, odkud listonoš je odebírá a k dopravě odevzdá. Divil jsem se, že nic se neztratí. Odpověď, jednající o velikých trestech, vše vysvětlila.

Kdežto u nás děje se označování ulic velikými tabulemi, zavěšenými na význačných místech, americká města mají tabule menší, zavěšené pod svítilnami, aby i za doby noční cizinec mohl si je přečísti.

K charakteristickým osobám ulic velkoměstských patři cídiči bot. V hotelích zpravidla cídění bot se opomíjí, avšak to lze nahraditi na ulici, kde pobíhají hoši i staří s veškerým zařízením k cídění obuvi. Za pokřiku a poklepávání na stupátko volají k sobě majitele zamazaných bot, by těmto dodali zrcadlového lesku.

Ke zvláštnostem pouličního života milionových měst patří armáda spásy. Několik členů této sekty, která má pobloudilce přivésti na dobré cesty a člověčenstvo spasiti, sestavilo se v kruh. Za zvuku harmoniky a tlučení na buben prozpěvují různé zpěvy, při čemž i poklekávají, sundávají pokrývky s hlav a prolévají slzy. Druhý oddíl veřejného působení jest řečnění. Jeden po druhém vstoupí do středu a za ticha prosloví mravokárnou řeč, pak zahraje hudba a potom znova dají se do zpěvu. Obecenstvo pozoruje konání a poslouchá výklady – však činí tak jen pro zábavu.

Poutavá jest pro Evropana přeprava domů z ulice do ulice. Domy americké mají pevný plochý základ, a na ten postaví se železná kostra celé stavby. Výplně železné konstrukce počnou se klásti od nejvyššího patra. Tak zbuduje se dům, který není v žádném spojení se základnou a na této pouze spočívá. Stane-li se, že majitel domu prodá pozemek, ale dům nechá, může jej dát přepraviti kamkoli pomocí zdvihacích strojův a uložením celého domu na válečkové podložky, po nichž celá stavba se posunuje. Tak viděl jsem přenášeti dům o třech patrech.

Noviny prodávají se většinou po jednotlivých číslech na ulici. Hejna hochův pobíhají ulicemi, vyskakují do tramwayí a pokřikujíce nadpisy nejnovějších událostí, odbývají listy. Některé noviny prokazují tomu, kdo je koupí, zvláštní výhody. Tak u některého časopisu, jehož cena jest pouze 1 cent (2 1/2 kr.), odběratel jest pojištěn proti úrazu po celý den, když ráno si byl časopis koupil. Stane-li se poranění a má-li poraněný při sobě číslo ráno koupeného časopisu, dostane pojistné, které obnáší až 5 dolarů denně po dobu nemoci. Při smrti, vzniklé poraněním, vyplatí se až 500 dol. pozůstalým. — Jiné časopisy poskytnou odběratelům týdenním jako prémii pěkný, cennější obraz.

Zvláštní způsoby a zvyky sezná cizinec ve veřejných místnostech, v pivnicích a restauracích.

Zajděme do salonu, naší to pivnice. Hosté, kteří jako známí právě do místnosti byli vstoupili, zasednou ke stolu a jsou všichni častováni jedním z přísedících. Když jedna řada pohárů byla vyprázdněna, druhý člen společnosti platí řad a častuje ostatní. Pokračováním v častování a placení protáhne se posezení velmi dlouho. Nehodlá-li některý z účastníků už píti, volí si místo toho nějaký doutník.

Aby se v restauracích za doby letní pobyt učinil příjemným, mají v místnostech upevněny vějíře, které mechanismem se uvádějí v pohyb. Pohybem vějířů jednak se vyhánějí mouchy z místnosti, jednak osvěžuje se vzduch.

Každému Evropanu velmi podivným zvykem se jeví dopolední bezplatné častování hostů se strany restauratéra. Po desáté hodině restauratér předkládá svým hostům lunch. Kdokoliv do místnosti přijde, ubírá se ke stolům, na nichž jest někdy 10 — 16 mis s masem, se sýry, s luštěninami, se zeleninami, s pečivem, s kaviárem, s mořskými rybkami. Z mis dle chuti a libosti příchozí volí si jednotlivé pokrmy. Za potravu se neplatí a pouze za sklenici piva zapraví se poplatek jako obyčejně.

V některých restauracích obstarávají obsluhu černoši. Jakmile host zasedl ke stolu, podá se mu celý oběd. Polévka se neobjeví; oběd počíná s pšeničným chlebem, s máslem a s vodou. Po mase přijde pečené, moučné jídlo a pak káva. K zapíjení mimo vodu předkládá se dle přání káva, mléko nebo čaj.

Po obědě naskytne se Evropanu prapodivná podívaná. Když stolní příbory byly odstraněny, páni Američané posadí se dle svého zvyku, při čemž nohy octnou se na stole. Nejen v restauracích, ale i na Chicagské výstavě vídal jsem elegantní pány tak sedati v kancelářích; měli nohy zabořeny v papírech a listinách, rozházených po stolech.

Text vyšel 8. listopadu 1895 v časopise Zlatá Praha. 

František Faktor (1861–1911) byl profesorem chemie na reálce v Karlíně, ve volném čase procestoval Evropu, Rusko, Egypt i Severní Ameriku a uveřejnil řadu cestopisných črt.