Že už zase nejsou lidi?
Kdo se bojí kulturních antropologů.
Zase jsem někde zaslechl, že máme příliš mnoho vysokoškoláků a málo lidí u soustruhu a že by tedy to měl stát změnit, nejspíše zavíráním VŠ a přikováním studentů k ponku řetězem. (To už tu ostatně bylo: Ekonóm? Ke koňom!)
Za prvé pár čísel: Nezaměstnanost v ČR je pod 6 %, což je prakticky na úrovni tzv. přirozené nezaměstnanosti, zjednodušeně vyjádřitelné jako „kdo chce pracovat, má práci“. Ovšem nezaměstnanost u vysokoškoláků je u nás 2,3 %, tedy až neskutečně nízká – nezaměstnaný vysokoškolák je protimluv.
Podívejme se na nezaměstnanost u skupin s nižším dosaženým vzděláním (údaje z dubna 2015):
Nižší střední odborné bez maturity: 21,7 % (!)
Nástavbové: 15,2 %
Střední odborné s odborným výcvikem: 13,2 %
Střední odborné s výučním listem: 12, 6 %
Střední odborné s maturitou: 9,6 %
Vyšší odborné: 7,5 %
Gymnaziální: 3,8 %
To je zajímavé, jak se nám to tu pěkně řadí, a jak je přímá souvislost titulárního vzdělání se zaměstnaností zjevná.
Druhá zásadní informace je výše hrubé mzdy (údaje z roku 2013, soukromá sféra):
Základní: 16.122 Kč
Střední bez maturity: 19.122 Kč
Střední s maturitou: 23.123 Kč
Vyšší odborné a bakalářské: 26.830 Kč
Vysokoškolské: 36.468 Kč
Pokud tedy velkozaměstnavatelé („kapitán průmyslu“ se jim taky říká) pláčou, že nemohou sehnat lidi, je odpověď jediná: Zvedněte mzdu a hned jich bude dostatek. Jenomže jejich zájem je přesně opačný (podnikatelská logika velí vyrábět levně a prodávat draho): aby byl k dispozici co největší počet lidí k výběru, s vysokou nezaměstnaností a tudíž maximálním tlakem jít pracovat i za nízkou mzdu.
Za druhé: Je zde problematika výběru oboru: chybí prý odborníci s technickým vzděláním a dovedností, zatímco těch humanitních je přehršle. Statistiky to ale vyvracejí: 2,3 % nezaměstnanosti u vysokoškoláků spolu s (na naše poměry) rekordně vysokou mzdou znamenají, že si práci najde jak konstruktér, tak onen proslulý „kulturní antropolog“.
A na druhém konci máme pracovníky s výučním listem nebo střední odbornou školou – což jsou typicky technicky zaměřené obory, a co vidíme: nezaměstnanost na dvojnásobku průměru a mzda podprůměrná.
Za třetí se podívejme na tezi „Potřebujeme více technicky zdatných zaměstnanců“. PotřebujeME. Kdo ale potřebuje, my jako společnost? Nikoli potřebujeME, ale potřebuJÍ: Jen část zaměstnavatelů, podnikatelů v průmyslu, silná zájmová lobby, jejíž hlas je v médiích zvučně slyšet. (Kulturní antropologové zatím svou silnou lobby nemají). Státe, dodej odborníky – ale jak, je snad málo technicky orientovaných vysokých škol, jsou naplněné k prasknutí? Není a nejsou, a i kdyby byly, je zde přece soukromé školství, které má tyto mezery vyplňovat – nevšiml jsem si, že by zde zrovna bujely soukromé technické univerzity (na rozdíl od jiných typů soukromých VŠ).
Proč?
Asi není zájem.
Proč asi není zájem?
Protože málo platíte. (Průměrná mzda německého inženýra je v přepočtu přes 100.000 Kč).
Co tedy potřebujeME jako stát? Špičkové lidi ve všech oborech – s vysokým vzděláním, ale zejména vysokými dovednostmi (znalost jazyků a „soft skills“). Potřebujeme špičkově schopné konstruktéry a špičkově schopné učitele, špičkově schopné chemiky a špičkově schopné sociální terénní pracovníky. Špičkově schopné kulturní antropology – a špičkově schopné politiky.
A potřebujeme je ZDE.