KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

20. ledna pustili poslanci po vyčerpávající debatě do dalšího projednání novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která zpřesňuje pravidla péče o národní parky. Návrh připravený ministerstvem životního prostředí jde dobrým směrem, ale má mnoho nedostatků. Autor analyzuje paletu poslaneckých názorů, které se dotýkají i principiální otázky po smyslu existence národních parků.

Mají-li být národní parky výkladní skříní divoké přírody, kterou obdivují turisté a která umožní přežít i bytostem, jež v hospodářské krajině nenajdou místo k životu, musí poslanci přijmout řadu pozměňovacích návrhů (více o tom zde).

Diskuse ale ukázala, že někteří se budou snažit o pravý opak – prosadit úpravy, které ochranu divoké přírody vyřadí. Celé čtyři hodiny se 20. ledna při projednávání vládní novely o ochraně přírody a krajiny mluvilo o Šumavě. Ostatní národní parky nikoho nezajímaly. Proč? Loni neprošel návrh senátora Tomáše Jirsy (ODS) a některých jeho kolegů, který byl psaný na míru developerům a spekulantům s pozemky – některé již dopředu skoupily realitní kanceláře, stavební firmy či osoby spjaté s regionálními politiky – například poradce senátora Jirsy (více o tom zde). Teď se jej budou zejména jihočeští a západočeští poslanci snažit vrátit zpátky do hry, což nepokrytě prosazují oba sociálnědemokratičtí hejtmani těchto krajů.

Ochrana přírody, nebo podnikatelských zájmů?

Spor o ochranu divočiny na Šumavě opět nastavil zrcadlo, tentokrát naší Poslanecké sněmovně: Nejdelší vystoupení měl k této novele Jan Zahradník (ODS). Seč mohl, snažil se poslance přesvědčit, aby zákon odmítli. Velmi protestoval třeba proti tomu, že v národním parku bude mimo obce zakázáno upravovat přirozená koryta vodních toků. Ano, nebudou se tam betonovat a „čistit“ potoky. Nelíbí se mu, že se v přírodní zóně nebudou kácet ani kůrovcem napadené stromy. Ano, prostě odpadne záminka těžby. Nelíbí se mu, že i v obcích bude zakázáno provádět opatření nebo zásahy, které ohrožují předmět ochrany národního parku. Ano, nebudou se tam smět stavět mrakodrapy. Snahu vyhlašovat další národní parky označil za bláznovství. Ano, ubude další kus území jako příležitost ke korupci.

Ponechání přírody bez lidského řízení Zahradník doslova označil za „experiment, který se vymkl z kontroly“. Na to trefně reagoval poslanec František Laudát: „Přijde mně absurdní, když někdo mluví o experimentech. Jestli někdo s přírodou experimentuje, tak je to člověk. Je otázka, zda lze nazývat vlastní přirozený vývoj přírody experimentem. Samozřejmě, příroda sama o sobě experimentuje každou sekundu, to je logické. Experimentovala tak po miliony let a bude experimentovat i nadále.“

Zahradníkův kolega z ODS Vladislav Vilímec vyslovil podezření, že cílem návrhu novely, který připravil ministr Brabec, je vlastně udělat z Šumavy divočinu, s čímž on naprosto nesouhlasí.

Alena Nohavová (KSČM) byla velmi překvapena ustanovením, „že dlouhodobým cílem ochrany národního parku je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů, a to na převažující ploše území národního parku. Tedy žádný udržitelný zdroj“. Její soudruh Karel Šidlo představil právní konstrukci, kterou přesvědčoval poslance, že Národní park Šumava neexistuje.

Igor Jakubčík (ČSSD) si myslí, že zákon by měl být v souladu s přáním místních starostů, a tvrdí, že cílem národního parku by měl být zejména rozvoj života místních lidí a turistika. Nesouhlasí s tím, že v zóně kulturní krajiny by mělo být zakázáno provádět opatření nebo zásahy, které ohrožují předmět ochrany národního parku a naplňování cílů ochrany národního parku. „Cílem je národní park bez lidí, ve kterém se lidská činnost připouští pouze v případě, kdy je potřeba ke zlepšení stavu ekosystémů, tzn. kosení trávy, maximálně pasení ovcí, event. dobytka. To znamená, ano, zvířata tam budou moci, sekat tráva se tam bude moci, ale lidé ne,“ řekl.

Tristním způsobem na to na závěr svého jinak dobrého vystoupení reagoval ministr Richard Brabec: „A jestliže tam mluvíme o převažující rozloze národního parku v tom režimu, kde se nechává přírodním procesům jejich vývoj, tak se bavíme o padesáti nebo o sto letech.“ Tedy tam, kde by mohla být už za pár desítek let divočina, nechá ještě padesát let těžit dřevo? Zpochybňuje a tuneluje tím svůj vlastní návrh zákona i slib, že nabídne turistům přístupnou divočinu, a dělá si legraci ze všech zúčastněných.

Václav Votava (ČSSD) přečetl dopis starosty Kvildy Václava Vostradovského, který mimo jiné přesvědčoval poslance, že návrh zákona „šumavské obce, domy, hotely, penziony, ale i kostely, hřbitovy a školy podřizuje budoucímu zpralesnění“.

Nejsmutnější bylo vystoupení Františka Váchy (TOP 09), děkana Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Z toho, že dostal velmi emotivní až agresivní dopisy od některých šumavských starostů a sdružení, které proti parku bojují, s výzvou, aby návrh zamítl, zatímco od ekologických organizací obdržel jen jeden slušný dopis se žádostí, aby poslanci o zákonu jednali a odstranili chyby, dovodil, že „spokojená je ta skupina ochránců přírody a nespokojení jsou převážně ti starostové (…), že to kyvadlo je vychýlené na tu jednu stranu víc. To znamená, my bychom měli hledat nějaký konsenzus.“  Pan poslanec sice ocenil své kolegy vědce za to, že hledají pravdu, ale o zákonech naší země rozhoduje nikoliv na základě této pravdy, ne tak, aby hledal nejlepší řešení, ale aby našel „konsenzus“. Tak to politici dělají, jen pan profesor Vácha to ale vyřkl v plné nahotě.

Národní park má hlubší smysl, než lze odvodit z dílčích zájmů

Našli se ale také poslanci, kteří se národních parků zastávali. Podporu ochraně přírody jasně vyjádřil a na nedostatky ministerského návrhu poukázal Jiří Junek (KDU-ČSL). Bude požadovat, aby bylo do zákona zakotveno, do kdy se má chráněnými stát polovina rozlohy u jednotlivých národních parků. Aby to nebylo právě třeba až za sto let.

Poslanec Michal Kučera (TOP 09) vysvětloval části kolegů, k čemu je národní park – že opravdu není od toho, aby se tam hospodařilo. Upozornil, že se jedná o 1,5 procenta rozlohy České republiky a že bychom si v nich snad mohli dovolit nehospodařit. Řekl, že řešením problému s obcemi, které pořád protestují, by mohlo být jejich vynětí z národního parku. Proti tomu ale obce také protestují.

František Laudát (TOP 09) ho doplnil a upozornil, že divočina vytváří úplně jiné hodnoty, které za pár let budou mnohem větší než ty, které oceňujeme teď.

Václav Zemek (ČSSD) byl smířlivý, ale podal to jasně: národní parky jsou tu kvůli ochraně přírody, ne kvůli jiným zájmům. A obce z toho mají prospěch. Byl to také on, kdo položil klíčovou otázku, o které bude další diskuse: „Chceme ty národní parky, nebo ne?“

Zásadní řeč pronesl Robin Böhnisch (ČSSD). Shrnul, jak lidé, kteří národní park vůbec nechtějí a bojují proti němu, užívají různých záminek – dříve to byl kůrovec, teď je to sucho, nezaměstnanost v obcích, újmy místních lidí a tak dál. A všechny tyto záminky krátce a jasně vyvrátil (data lze najít také zde). Upozornil poslance, že národní parky jsou „národní“ a poslanci zvolení za jihočeský a plzeňský kraj mají v Parlamentu ČR povinnost hájit národní, a nikoliv regionální zájmy.

Jak to s našimi národními parky dopadne, můžete sledovat například na facebookové stránce Proti tunelování našich lesů nebo prostřednictvím e-mailového zpravodaje Hnutí Duha k tématu Šumavy.

Poznámka redakce: Jaromír Bláha poskytl počátkem roku 2015 obsažný rozhovor deníku Právo (příloha Salón), ve kterém podává hlubší vhled do filosofie zakládání chráněných oblastí a do příčin postojů některých politických stran. Přečíst si ho můžete zde.