Kulturní noviny: Malé šéfredaktorovo ohlédnutí a poděkování
V letošním roce prošly Kulturní noviny několika novými situacemi, jimiž se posunuly do další etapy své existence. Nebylo by to možné bez podpory našich čtenářů a sympatizantů. Děkujeme!
Pokusím se ve stručnosti zrekapitulovat podstatné děje roku 2016, v němž jsme stejně jako předchozí léta vycházeli v pravidelném týdenním rytmu.
Dvakrát jsme vydali tištěný speciál s výběry článků z internetového vydání. Tím jsme se po delší době přiznali k našemu stálému snu – vydávat papírové noviny. Řada našich čtenářů tímto krokem byla potěšena. Kdo nás podpoří, byť jen symbolickou částkou, tomu rádi oba speciály zašleme i během následujících měsíců.
Poprvé jsme hospodařili bez možnosti sanovat schodek z jiných peněz než od čtenářů (například z grantů). Není to jednoduché, ale je to jediná cesta, jak zůstat zcela nezávislí (tj. nevytvářet redakční obsah kvůli grantovému zadání či nerozmělňovat jej inzercí a PR texty), a současně jak se důsledně snažit nacházet vztah se svými čtenáři. Výsledek je úspěchem: Končíme rok, nikomu nic nedlužíme, podařilo se nám pokrýt náš celoroční provozní rozpočet. Ten je zcela minimalistické povahy a bylo by krásné, kdybychom se mohli trochu nadechnout a dovolit si platit aspoň základní měsíční odměnu svým stálým spolupracovníkům. V loňském roce jste nás podpořili v Projektu Redaktor, který nám poprvé po delší době umožnil na půl roku zaplatit práci jednomu z našich redaktorů.
Poděkování nakonec
Rád bych vám všem – spolupracovníkům, čtenářům a sympatizantům – poděkoval za váš dosavadní zájem o Kulturní noviny a za vaši podporu, bez níž bychom již sedmým rokem nemohli psát historii prvního a dosud jediného českého družstevního média a současně také svébytného mediálního prostoru pro občansky angažovanou publicistiku.