Jedna smutná ranní tramvaj
17. července oslavil kulaté narozeniny jeden ze zakladatelů moderní slovenské poezie Miroslav Válek (1927-1991). Původní překlad jeho známé básně je malým dárkem Kulturních novin k jeho nedožitým devadesátinám.
Jedna smutná ranní tramvaj
veze mě, veze mě,
jedu v ní sláb
jako v rakvi skleněné.
Před námi se smutně zvoní,
stejně smutně za námi,
smutné zvonky v smutném dni,
smutný průvod pohřební.
Vždy, když takhle přijíždím k vám,
vždycky když tak k tobě jdu
pláču jako na pohřbu.
Je mi líto vlastní smrti,
vždy se ve mně něco zhroutí,
vždycky něco pochovám.
Celé město je dnes smutné.
Smutné parky, smutná pláž.
A já truchlím přeukrutně.
Jezdím k tobě, když mě voláš,
jezdím, i když nevoláš.
Báseň ze sbírky Dotyky (1959) ze slovenštiny přeložil Tomáš Koloc.