Čtrnáctideník Kulturní noviny
44. číslo pondělí 30. 10. 2017
Biofilní vzdělávání: Přírodu se musíme učit ctít, nikoli z ní jen těžit
Narůstající ekologické problémy, které vznikají jednostrannou a protipřírodně orientovanou činností člověka, nelze řešit jinak než důslednou změnou přístupu člověka k jeho životnímu prostředí. Začít se musí ve výchově a vzdělávání. Přinášíme několik poznámek k jejich biofilní transformaci.
V následující úvaze vycházím z přesvědčení, že globální ekologická krize je nejzávažnějším negativním důsledkem současného živelného civilizačního růstu. Zásadní překážku účinného řešení ekologických problémů představuje sama nynější podoba civiliza ... více »
Kulturní noviny: Jak je podpořit
Naše noviny existují pouze díky vám, čtenářům a sympatizantům. Rádi bychom stabilizovali a vylepšili podmínky jejich tvorby. Pomozte nám s tím, prosím. Existují dva jednoduché způsoby.
Koho podporujete? Především a pouze redakci, která je tvořena dvěma stálými redaktory/editory/autory (Jakub Grombíř/Tomáš Koloc) a korektorkou (Dominika Bayerová). Zbývající okruh spolupracovníků a autorů pracuje na dobrovolné bázi. Práce našich re ... více »
Víte, kdo vlastní vaši oblíbenou televizi, rádio, web či noviny, které jste si dnes přečetli?
Přinášíme ucelenou „mapu“ vlastnické struktury českých médií
Zajímáte se o stav českých médií? Že ne? A víte, že (a proč) byste se zajímat měli? Tradiční i moderní média (nyní máme na mysli tzv. masmédia) mají mnohdy dosah či čtenost v milionech čtenářů, o čemž si nejeden marketingový pracovník může nechat je ... více »
Ekopublika 2017
Kulturní noviny – vydavatelské a mediální družstvo – a Nadace Veronica ve spolupráci s Katedrou environmentálních studií FSS MU v Brně a Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělávání – vyhlašují 2. ročník Ceny za environmentální publicistiku – článek roku 2017.
Smyslem ocenění Ekopublika je podpořit a zviditelnit tvorbu a publikování environmentálně zaměřených textů v denním a týdenním tisku a na stránkách relevantních webových zpravodajů v České republice, ohodnotit jejich přínos pro environmentální osvět ... více »
170. výročí družstevnictví v České republice
Tímto textem otevíráme seriál věnovaný družstevnictví. Jeho historii, principům, kontextům a perspektivám. Každý měsíc přineseme jednu část. Autorka působila dlouhá léta v knihovně Muzea družstevnictví a Družstevní asociace České republiky a věnuje se historii družstevních aktivit.
V tomto roce si české družstevnictví připomíná 170. výročí vzniku prvního družstva na území současné České republiky. Je to zajisté vhodná příležitost k připomenutí si historie českého družstevnictví, která je velmi zajímavá a tvoří nedílnou a osobi ... více »
Mezinárodní družstevní principy
Co je družstvo?
Co je družstvo? Družstvo je nezávislým sdružením osob, které se dobrovolně spojily s cílem uspokojit své společné ekonomické, sociální nebo kulturní potřeby prostřednictvím organizace, kterou společně vlastní a demokraticky řídí. Družstva jsou založ ... více »
Obživlosti: Svoboda a demokracie
Další díl seriálu úvah známého autora, který stál mimo jiné u zrodu našeho družstevního média. Vzpomínky na to, co bylo a současně stále je.
Co mi to ti Katalánci připomínají? Proč chtějí něco, co vlastně nepotřebují? Proč jim nestačí to, co mají? A proč se diví, že jsou se svou touhou po svobodě a demokracii uprostřed Evropy pyšnící se svobodou a demokracií tak beznadějně sami? Dvakrát ... více »
O rušení i nerušení předmětů ve finských školách
O prvních krocích, které ve Finsku učinili ke Komenského názorné škole.
Na podzim roku 2016 se v médiích objevily bombastické titulky o „skutečné revoluci ve finském školství“, při níž údajně „finští úředníci chtějí odstranit z osnov tradiční předměty“. Změna se měla týkat středních škol a prosadit se měla v horizontu n ... více »
Marceline Desbordes-Valmorová
Z díla francouzské prokleté básnířky.
Vzrušené stromoví si šeptá o dešti; sad, varován, se chví nad blížící se změnou; a co ty, zasněná nad knihou rozečtenou? Čekáš-li milého, čas dobré nevěští. Tam, v sebe schoulený a zmoklý, pták se mhouří a hledě k obzoru, kam křídla nesmějí, a ... více »
Počteníčko: Noční vlaky
Vzpomínky Konstantina Paustovského na léta 1923 až 1924, kdy pracoval v moskevské redakci námořnického časopisu Na hlídce. Po dekádě krveprolití a hladomorů nastalo krátké uvolnění, známé jako Nová ekonomická politika neboli NEP, a Moskva se jen hemžila bizarními existencemi: od zlodějů a žebráků až po nadšené mladé umělce, kteří přišli z venkova dělat kariéru.
Všichni jsme tenkrát žili, jak se dalo, za moc to tedy nestálo. Oleša s Ilfem dostali v tiskárně Sirény pokojík, úzký jako penál. Gecht bydlel kdesi v Marjině Háji mezi netečnými ševci. Bulgakov se usadil na Sadové-Triumfální v tmavém komunálním byt ... více »
Příprava na konec civilizace
O docela příjemné apokalypse
Vyjel jsem autem do města. Zemská knihovna, vernisáž, malý oběd, odvézt obtížně se pohybujícího tátu s nákupem z Tesca za hlavním nádražím domů a nakonec ještě sám nakoupit v Globusu za Řečkovicemi, odkud to mám domů 3 minuty. Racionální plán s maxi ... více »