Čtrnáctideník Kulturní noviny
11. číslo pondělí 13. 3. 2017
Lidé nejen odcházejí, ale i přicházejí
Rozhovor s violoncellistkou a literátkou Zuzanou Dostálovou nejen o její debutové novele Proč všichni odcházejí.
Zuzanu Dostálovou můžete nejspíše potkat někdy před večerem v centru Prahy, jak s violoncellem zavěšeným na zádech a se sluneční hřívou vlasů kolem sebe spěšnými kroky míří zahrát si s nejlepšími muzikanty v Praze (ale nejen) do Obecního domu, Rudol ... více »
Pýthagorás aneb Prameny evropské vědy
Schopnost žasnout a vnímat působení krásy stojí nejen u kořene umění, ale i vědy.
Existuje taková prastará mystická tradice, která říká, že celý vesmír harmonicky vibruje, prostě zní v úchvatné harmonii a ti, kteří to dovedou, mohou této hudbě naslouchat. Totéž se říká o starořeckém filosofu Pýthagorovi. To je však pro současnou ... více »
Beránci a vlci aneb není setkání jako setkání
Z domácího folklorismu a jazzu se zrodila hudba mezinárodních parametrů. Nová muzikantská generace vystavuje v posledních letech jednu skvělou vizitku za druhou. Marian Friedl a Jitka Šuranská jsou jejími nejviditelnějšími tvářemi.
V posledních letech se v dramaturgii jednoho z našich významných festivalů, Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou, objevil zajímavý prvek – cíleně tematicky organizované setkání muzikantů, z něhož vzchází každoročně jedinečné festivalové vystoupe ... více »
Vyhlášení prvního ročníku Ekopubliky
Kulturní noviny ve spolupráci s dalšími subjekty vyhlašují novou cenu, jejímž cílem je podpořit a zviditelnit pro-environmentální publicistiku v denním a týdenním tisku. Více podrobností naleznete v následujícím článku.
Kulturní noviny – vydavatelské a mediální družstvo a Nadace Veronica ve spolupráci s Katedrou environmentálních studií FSS MU v Brně a Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělávání Brno vyhlašují 1. ročník Smyslem ocenění je podpořit a ... více »
Miloš Forman – osud viděný zblízka (3. část – Proč a jak odchází umělci z vlasti)
V sobotu 18. února oslavil své 85. narozeniny Miloš Forman, jeden z tvůrců tří zásadních fenoménů československé kultury padesátých a šedesátých let (Laterny magiky, Divadla Semafor a československé nové filmové vlny), který po svém odchodu roku 1968 kromě americké filmové kultury výrazně ovlivnil i poměry československých umělců v exilu i doma (a to nejen tím, že řadu z nich přizval, aby se stali spolutvůrci jeho amerických filmů, které měly globální publicitu a byly oceňovány Oscary). Autorovi tohoto životopisného eseje byl kromě toho, že film je jeho oborem, osud Miloše Formana přiblížen tím, že se třikrát protnul s osudem jeho rodu i jeho osobně.
Léto 1966. Kulturní zázrak 60. let byl na svém vrcholu. Úspěch filmu Lásky jedné plavovlásky v době, kdy československá kinematografie sklízela mezinárodní pole plná cen, udělal z Miloše Formana pro západní Evropu jednoho z nejžádanějších režisérů ... více »
Viktor Dyk
Viktor Dyk (1877–1931) se nikdy nestal miláčkem národa, jehož verše by se psaly do památníků. Řadu jeho soudů a postojů lze v dnešní době už jen těžko chápat, ale základní otázka, jak může idealista přežít v české realitě, se nezměnila – jako by od té doby neuběhlo celé století…
Míjejí rušné dny, chce každý nový úkol. Proč jsem tak neklidný, když klidno je tak vůkol? A soumrak, který pad´, mne víc než jindy deptá. Proč chci se ještě ptát, když nikdo už se neptá. A vítr vane z hor, psi, ti se choulí v budce. Má t ... více »
Počteníčko: Lidová erotika v šifrách namlouvání a lásky
Ukázka z knihy o tom, jak se v průběhu staletí měnily v české a moravské společnosti normy společenské přijatelnosti ohledně nahoty a vulgarity.
Honosnost a líbivost svátečního lidového kroje jako by vyvažovaly rozpaky a nechuť k částečně obnaženému a především nahému tělu. V mentalitě 19. století se nahota, nezávisle na společenském rozvrstvení, vymykala dobrému mravu a v etickém schématu b ... více »
