KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo (production)

V dalším ze série rozhovorů rozmlouvá náš spolupracovník s knězem, etikem a biologem Markem Orko Váchou. O vztahu k přírodě jako k Božímu dílu, o eutanázii a důležitých tématech lékařské etiky.

Jaký je základní křesťanský přístup k přírodě?

Křesťané mají takříkajíc ve své DNA ochranu slabších a obecně všech, co jsou na okraji. Odtud nejrůznější špitály, pomoc bezdomovcům, alkoholikům, mentálně postiženým a podobně, všem, kteří z nějakých důvodů nejsou schopni artikulovat nic na svou obranu. Sem patří i známá ochrana života na obou jeho koncích, odmítnutí potratů a eutanázií. Ochrana přírody, tedy „němých tváří“, které taky nejsou schopné za sebe nic říct, je požadavek doby a jen logicky rozšiřuje odpovědnost člověka za svět. Pokud je Bůh stvořitel světa, musím chránit jeho dílo, když pro nic, tak z logiky nejstaršího sourozence. 

Současný papež se docela intenzivně věnuje ochraně přírody. Co si o něm myslíte?

Mám v životě veliké štěstí, že všichni papeži mého života jsou svatých životů, a u každého to přitom září jinak. Jan Pavel II. otevřel okna a dveře světu dokořán, Benedikt je precizní teolog neobyčejně pokorného života a František, který celý život žil na frontě, v denním kontaktu s lidmi v Buenos Aires, do církve přináší tu argentinskou vášnivost a vědomí, že život člověka se ani při nejlepší vůli nedá vtěsnat do kolonek církevního práva. Před měsícem jsme končili expedici po severní Argentině a byli jsme pak před odletem u jeho bývalé katedrály v Buenos. Vlastně normální kostel, trochu utopený v zástavbě. Žádné vlajky, žádné nástěnky. Normální lidé. Člověk si lehce představí tu historku, jak František telefonoval svému trafikantovi, že si naneštěstí musí odhlásit noviny, protože se stal papežem.

Zabýváte se také environmentální etikou. Jaký je váš osobní přístup k přírodě? Kloníte se k nějakému typu environmentální etiky, jako jsou biocentrismus, ekocentrismus a tak podobně?

Když byste mi dal takto vybrat, tak ekocentrismus střihu Aldo Leopolda. Můj osobní postoj ovšem spočívá ve víře, že příroda je Božím dílem. Jako nemohu vykládat rodičům, že je mám rád a demolovat přitom domácí nábytek, nemohu vykládat o lásce k Bohu a demolovat zařízení Země. Takže odpovědnost, odpovědi-schopnost, v náboženské perspektivě odpověď Bohu, starost a péče o svět. Co se týče květin a ptáků, tak pokud si my lidé říkáme po kostelích „bratři a sestry“ protože máme jednoho Otce, tak oni taky. 

Setkal jsem se i s myšlenkou, že biblické Nezabiješ by se mělo vztahovat i na zvířata. Co si myslíte o vegetariánství? Mám pocit, že některá asijská náboženství se jezení masa vyhýbají.

Nikde v Písmu svatém není příkaz k vegetariánství. I když, pravda, první kapitola knihy Genesis de facto vegetariánská je; člověk dostává k jídlu byliny nesoucí semena a stromy nesoucí plody se semeny, zvířata pak trávu. A tráva v semitském chápání světa nemá samostatnou existenci, roste jak vlasy na hlavě člověka. Znám křesťany, vegetariány, kteří jsou vegetariány z náboženských důvodů, ale přikázáno to v Písmu nikde není. Takže každý, kam ho vede srdce.

Zabýváte se evoluční biologií. Někteří křesťané zejména v USA prosazují myšlenku, že Bůh stvořil zemi během šesti dnů. Existují i výklady spojující teorii stvoření s teorií evoluce. Například říkají, že evoluce proběhla, ale řídil ji Bůh. Jaký máte na evoluci a na roli Boha názor vy?

Evoluce je prosím pěkně fakt. Tečka. A ať si s tím kreacionisté nebo teologové různých denominací dělají, co chtějí. Z bezpečnostních důvodů dodávám, že teorie evoluce není, teorie evoluce jsou. Teorie je už pokus o interpretaci faktů, a teorie jistě mohou být přesnější nebo méně přesné, ale tak už funguje věda. První kapitola knihy Genesis je překrásný text, kde každé slovo má v té smělé architektuře své místo. Ať je to cokoli, určitě to není deníkový popis toho, co se stalo. Vždyť z definice tam lidský pozorovatel přichází až šestý den. Jen v poezii si můžete dovolit večery a jitra a teprve až čtvrtý den stvoření slunce. 

První kapitola Genesis odporuje nejen naší biologii, ale i té tehdejší. Tehdy jako dnes nemůžete stvořit zelené rostliny třetí den a až čtvrtý nad ně pověsit slunce. A tak podobně. Genesis jedna je hymnus, písňový text, chcete-li, který vám řekne, že autorem vesmíru je Bůh, vesmír je stvořen jako krásný a zadáním člověka je být obrazem Božím. Ani v řádcích, ani mezi nimi se nedočtete, že svět je starý 6000 let nebo 13,77 miliard let. Věřím, že Bůh je stvořitelem světa. Jak se to stalo, na to ať přijde fyzika a biologie.

Věnujete se lékařské etice. Jaká různá zajímavá témata tento obor obsahuje? Uveďte ta podle vás nejzajímavější…

Dnes určitě CRISPRy a editace lidských embryí, už se děje a zatím všichni říkají, že ta embrya určitě nikdo nebude transferovat do těla budoucí matky. Zatím. Protože to ještě neumíme. Až se to naučíme, předpovídám, že z toho někdo udělá základní lidské právo. Vůbec celá oblast vylepšování člověka je zajímavá. Ale to neznamená, že CRISPRy a podobně jsou špatné! Je to skvělá technologie, s následky, které jsou v tuto chvíli mimo fantazii, v dobrém i ve zlém.

Všechno, co souvisí s lidským genomem, mikrobiomem a epigenetikou. A samozřejmě etika neonatologie, podle mě jedno z eticky nejobtížnějších témat současné medicíny. 

Co si myslíte o eutanazii?

Nic dobrého. A církev svatá katolická je proti ní též, nikoli proto, že by někdo shora seslal dopis po zlaté šňůře, ale protože je to proti lidskému rozumu. V Evropě se praktikuje jen v zemích Beneluxu, a toho času, na počátku léta roku 2018, ostatní státy jen zděšeně přihlížejí, co se v Nizozemí a Belgii děje. V posledních dvou třech letech tam počty eutanazií vybuchly, najednou se rozšiřují kritéria a všechny žádosti se posuzují benevolentně, takže v Nizozemí 4 % všech smrtí jsou eutanázie. Zhruba šestnáct eutanázií denně. Což myslím je docela slušný výkon a určitě bych nechtěl, aby něco takového bylo i u nás. Problém utrpení totiž nevyřešíte tím, že zabijete trpícího. Dodávám, že paliativní medicína je tak daleko, že problém fyzických bolestí je v zásadě vyřešen. 

Ten problém ukazuje na určitou nemoc celé Evropy. Nejprve jsme člověku řekli, že smyslem věcí a vesmíru je užívání si, že život člověka je co nejkomfortnější čekání na smrt a nic než to. A uvěřili jsme tomu. Po této eutanázii duše máme najednou pacienty na smrtelných postelích, kteří jen čekají na nevyhnutelné, a děláme s nimi najednou strašné věci, prodlužujeme jejich životy dál a dál. To je horší než čínská muka! A protože ty jejich životy už podle nich nemají smysl a smrt je betonová stěna, o kterou se všichni jednou roztříštíme a dál nebude nic, no tak samozřejmě že o eutanázii žádají. Takže já bych si nejprve dovolil sdělit, že život člověka má smysl a že život je třeba víc než jen čekárna na smrt a pak se můžeme bavit dál.

Podle české wikipedie jste římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog a spisovatel. Jak všechnu tuto práci stíháte?

Vždycky v neděli jsem ve své farnosti v Lechovicích u Znojma, přes týden práce v Praze. Bez pocitu uštvanosti. Zatím. Nechal jsem si udělat u kalifornské 23andme genetický profil, napsali mi, že z 0,2 % jsem native american, takže to třeba budou ty moje indiánské geny. 

Jaké máte vzpomínky spojené s Antarktidou, kde jste nějakou dobu žil? Neumím si představit ten pocit, že jsem jakoby hlavou dolů. I když tak to asi člověk nevnímá.

Vnímá. Když je jasné nebe, na obloze svítí souhvězdí, které nedokážete rozpoznat, přesto, že je jaksi známé nebo povědomé. Pak vám to dojde. Orión, jenomže hlavou dolů. Pak si uvědomíte, že Orión je správně, hlavou dolů jste vy.

Máte nějaký nesplněný sen, třeba zda byste se chtěl někam na zeměkouli podívat…?

Tu a tam se podívám na stránky NASA, zejména na fotografie, co posílá modul Curiosity z Marsu. Ten modrý západ slunce bych chtěl vidět na vlastní oči.

Ukázka z antarktického cestopisu Marka Orko Váchy zde