Poezie

Nasťa Denisovová

Nasťa Denisovová. Foto www.vavilon.ru

Ukázky z tvorby současné ruské básnířky.

 

***

dokonce ani když řeknu že tě miluju
země se nezastaví
všechny moje pokusy
jsou přerušeny příchozími esemeskami

 

***

ještě cítím
že bych měla
něco cítit
ale už nevím co


***

na oslavách narozenin
jednoho z přátel
někdo prozradil že jsem
spisovatelka
hosté chodí z pokoje do kuchyně
v rukou blondýnek bengálské ohně
na nohou blondýnek lodičky na jehlách
v kuchyni se kouří
hraje deska Paris Hilton
člověk jménem Vlas
se ptá jestli bych o něm
nenapsala báseň
odpovídám
ano

 

***

stanu se režisérkou
natočím film ve kterém bude
hodně moře
hodně ovoce
jsem opálená
ty jsi opálený
nakonec se do mě přece zamiluješ
natíráš mi záda krémem
a foukáš na ně
aby se ochladila
ale znenadání
mě postihne úpal
s částečnou ztrátou paměti
zapomenu na tebe
nechci tě znát
vezmu na sebe šaty a sandály
kamarádsky
ti rozchuchám vlasy
a pojedu skládat přijímačky na VGIK

 

***

když
Světlana dělala sestřičku
na JIP dětské nemocnice číslo 1
plakala jenom jednou
po první smrti
doktoři nemohli oživit osmiměsíční holčičku
seděla jsem proti ní když plakala
pak už nikdy
vracela se ze směny
a nikdy neplakala
v noci
aby nezaspala do práce
si Světlana nařídila tři budíky
dávala je do velkého hrnce vedle postele
nikdy jsem se neprobudila
přelézala přese mne
aby je vypnula
velice opatrně

 

Přeložil Jakub Grombíř

 

Nasťa Denisovová (*1984 v Leningradě) vydala sbírky poezie Nic není a Vkl, byla oceněna na literárním festivalu Studentské jaro v Kemerově, uspořádala antalogii ruské lesbické milostné lyriky.