Ondřej Hložek
Básně ze sbírky Ulicí Dolorosa (viz recenze v tomto čísle).
***
Ulicí Dolorosa
plují fialové mraky.
Sedají na kolemjdoucí,
jsou plné neprůhledné vody.
Jaké to je, být neviděn
na zemi.
Jako vržené tělo racka,
které dva páry rukou
utloukají do bezkrví.
***
Otec každé ráno
prosí o úsměv.
A já mu nedokážu říct,
že je to jako stínání holubů.
Neumět vzlétnout. Až nad jeho postelí
dostihneme ten příběh,
založíme ruce
a škubat pírka
budou zase jiní.
***
To, co nejde spojit se tělem,
prchá zmrzačené.
Stoupá to,
plazí se,
obklopeno záhyby.
Nemáme pro to slovo.
A je toho po okraj.
***
Trháš sebou jako tapetami
s cibulákovým vzorem.
Čas borcení.
Civíš z oken panelákového domu,
kde křivá ústa unikajícího dne
naposledy zašeptala amen.
Je po výstřelu.
Husí krev noci odkapává do kastrolku.
Smyj ji zas ráno
smýknutím rolet.
***
Vzal jsem si zálohu
na vlastní život.
A teď se dívám, jak mi kradou
ze zdí obrazy a balí je k odvozu.
O ničem se nemluví a rychle se jde,
z cest se nevracíme.
Za to barevné jsem vzal zálohu
a dostal zaškrcený křik
bez místa dopadu.
Ondřej Hložek (*17. března 1986 v Opavě) je básník, publicista a organizátor literárních akcí. Absolvoval bohemistiku na Slezské univerzitě, pracuje jako knihovník na Vysoké škole báňské. Vydal básnické sbírky Tížiny, Otluky, Domů a Ulicí Dolorosa, chystá se vydání sbírky Teď.