Literární ukázka Kultura

Počteníčko: Pojď sem, malej…

Foto Tomáš Koloc

Vyprávění velkého ruského básníka Jevgenije Jevtušenka z natáčení Mateřské školy, jednoho ze dvou filmů, které režíroval. 

Herečka nedokázala rozlomit kus chleba tak, jak ho kdysi na peróně rozlomila jedna sibiřská babka. Herečka se moc snažila, ale její prsty lhaly. A tehdy jsem spatřil v davu zvědavců za kameramanovými zády stařenu. Měla oči ženy, která vystála tisíce front. Nemusela by se ani převlékat, protože se ve třiaosmdesátém oblékala úplně stejně jako v jednačtyřicátém.

„Nechtěla byste to zkusit vy!“ zeptal jsem se tiše. Vzala raneček s chlebem a sedla si na pytel opřený o roubenou stěnu nádražního skladiště. Zadívala se na kluka, který seděl před ní, uviděla ho a zjistila, že má hlad.

„Pojď sem, malej,“ neřekla, ale vydechla a rozvazovala raneček. Když lámala chléb, cítila v prstech každý drobeček. Rozdělila kus přesně na dvě půlky a jednu strčila klukovi tak, aby neměl pocit, že ho lituje. Pak si levou rukou trošku upravila šedivé vlasy, deroucí se zpod šátku, zvedla opatrně, aby nevytrousila ani drobeček, pravou rukou k ústům, slízla drobky, přičemž se upřeně dívala na hladově žvýkajícího kluka, a nakonec se jí nepodařilo překonat lítost. Rozhořela se jí v trýznivě modrých očích. 

Kameraman plakal a já ztratil pojem časových hranic i hranic mezi lidmi, jako by přede mnou seděla táž sibiřská babka, která mi strčila chleba touž rukou s tmavými prsty. Na jednom z nich se slabě třpytil aluminiový prstýnek. 

Co může být krásnějšího, než když se ztratí hranice mezi časy, mezi lidmi, mezi národy…

Z knihy Jevgenije Jevtušenka Fuku! (Lidové nakladatelství, Praha, 1987) přeložila Helena Franková.

J. A. Jevtušenko (1932–2017), vlastním jménem J. A. Gagnus, vyrostl ve Stanici Zima na Sibiři a podle svého vlastního vyjádření pocházel ze šesti různých národů někdejšího Ruska. V roce 1961 napsal poému Babí Jar, pojednávající o největším hromadném masakru na území bývalého SSSR, spáchaném ve stejnojmenné rokli u Kyjeva nacistickými jednotkami, kterou o rok později zhudebnil Dmitrij Šostakovič.