Slovanská jména ženy a dcery saského premiéra v německých dokladech?
O zemi, v níž je používání přechýlených ženských jmen v dokladech volebním tématem
Zatímco v České republice a dalších slovanských zemích je čím dál častější, že se ženy ponechávají nepřechýlená mužská příjmení, německá státní správa nyní nabízí dvaceti tisícům příslušnic autochtonní lužickosrbské menšiny, žijících ve spolkové zemi Sasko, úřední úpravu, který jim umožní nosit svá přechýlená příjmení nejen doma, ale i v úředních dokumentech. Týká se to i manželky saského premiéra (a bývalého předsedy německého senátu), která, ač ve skutečnosti Werónika Tilichowa, se musí úředně jmenovat Veronika Tillich.
Lužickosrbské přechylování je poněkud složitější, než české, protože odlišuje svobodné ženy od vdaných (což ovšem ještě před 100 lety existovalo i v češtině: zatímco vdaná žena měla koncovku -ová, svobodná byla -ova). V Horní Lužici jsou koncovky svobodných -ec nebo -ic podle toho, zda je mužská forma příjmení mužského rodu, tj. pan Tilich – slečna Tilichec (případ dcery saského premiéra Dany Tilichec), nebo ženského rodu, tj. pan Róla – slečna Rólic. (Česká forma „holka Novákovic“ v našem jazyce ovšem v minulosti nezespisovněl). V braniborské Dolní Lužici je pak, podobně jako ve východoslovanských jazycích, sezdaná koncovka jen –a, tj. pan Domašk – paní Domaška, a svobodná –ojc, tj. slečna Domaškojc. (I pro tuto formu máme v češtině ekvivalent, a to v jejím východočeském nářečí: „holka Novákojc“.)
Další situace, která kdysi existovala i u nás, se vyskytuje u lužickosrbských mužských jmen. Vlastenci, kteří si počeštili své německé jméno, měli ještě před 150 lety jedno úřední jméno v dokumentech (Adalbert Fingerhut, Friedrich Tiersch) a jiné používali ve vlasteneckém prostředí (Vojta Náprstek, Miroslav Tyrš). Se vzmachem státoprávního sebevědomí českého národa byla ale počeštěná jména postupně přijata i za úřední, což se v Lužici zatím nestalo, a tak se i nejslavnější lužickosrbský spisovatel Jurij Brězan úředně jmenoval Georg Bresan. Totéž se týká i samotného saského premiéra, který je úředně Stanislaw Tillich, jako Lužický Srb ale vystupuje jako Stanisław Tilich.
Německý spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière (který – ač sám rodilý Porýňan – pochází z rodiny francouzských uprchlíků, jejíž část se usadila na východě Německa; jeho bratranec Lothar de Maizière byl posledním premiérem NDR) nabízí před nadcházejícími parlamentními volbami ve spolkové zemi Sasko legalizaci lužickosrbských příjmení jako jeden z úhelných bodů svého lokálního volebního programu.