Společnost a politika Zahraničí

Po šéfovi německé rozvědky musel z funkce i šéf domácí tajné služby. První nesouhlasil s nekontrolovanou migrací, druhý vyvracel lež o honech demonstrantů na cizince.

Tisk, prodávaný na vlakovém nádraží ve švýcarském Arlesheimu (detail). Foto Tomáš Koloc

Během září se opakovaně sešli tři němečtí straničtí vůdci, Angela Merkelová (CDU), Horst Seehofer (CSU) a Andrea Nahlesová (SPD) a znovu diskutovali případ prezidenta Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (německé tajné policie) Hanse-Georga Maassena, který veřejně vyvrátil verzi většiny německých médií, že při demonstracích v Saské Kamenici, které se rozpoutaly po vraždě německého občana iráckými azylanty 26. srpna, docházelo k honům na lidi. Že Maassen musí odejít, zaznělo zejména z řad SPD a Zelených. Pro německé sociální demokraty bylo „velmi jasné, že Maassen už není ten správný člověk pro tak důležitou funkci“. Dokonce i někteří politici CDU se postupně od Maasena, který je již třicet let členem této strany, distancovali. Ministr vnitra a šéf CSU Horst Seehofer (jediný, kdo by mohl propustit Maassena z jeho úřadu), nicméně v sobotu zdůraznil, že nevidí žádný důvod pro jeho propuštění. Vyjádřil se, že jeho prohlášení o událostech v Chemnitzu bylo „dokonale logické a důsledné“. Kancléřka Merkelová naopak prohlásila, že kvůli sporu o Maassena neohrozí černo-červenou koalici, o pár hodin později ale deníku Die Welt řekla, že se zasadí, aby byl zbaven místa. Verze o honech na lidi vytvořená na základě jediné potyčky, kterou natočila lokální skupina Antifa Zeckenbiss a jejíž autentičnost nebyla potvrzena (přičemž verzi o útocích na cizince okamžitě začali místní vyvracet tím, že sami začali točit videa s příslušníky menšin, které se také zúčastnili demonstrací), se tak vlastně stala roznětkou německé vládní krize.

Bývalý prezident Spolkové zpravodajské služby Gerhard Schindler se v deníku Bild vyjádřil, že problém případu Maassen je v tom, že se dotknul ožehavého tématu německé uprchlické politiky a monopolu na pravdu některých médií: „Musel odejít, protože narušil názorový monopol médií. Vyjádřit pochybnost by mělo být v demokracii povolené. Jestli má někdo něco vysvětlovat, jsou to ti, kdo tvrdili, že v Saské Kamenici docházelo k honům na lidi. Dokonce se mluvilo o pogromu. Dodnes ani saská kriminální policie, ani saská prokuratura, ani saský Úřad na ochranu ústavy a ani jejich federální protějšky nemají důkaz, že by se to stalo. Stejně to viděl i místní tisk, kamenická mutace deníku Freie Presse, ale i saský premiér. Většina pracovníků bezpečnostního aparátu stojí za Maassenem. Je spousta lidí, kteří už teď pracují jen se zaťatými zuby, a bude ještě víc frustrovaných.“

Exšéf německé rozvědky Gerhard Schindler, podobně jako prezident Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Maassen a prezident Prezídia spolkové policie Dieter Romann, kritizoval rozhodnutí Angely Merkelové odmítat hraniční kontroly během uprchlické krize v roce 2015. V červnu 2016 byl bez udání důvodu poslán do dočasného důchodu, tj. vyloučen z aktivní služby. Případ Hanse-Georga Maassena se nakonec vyřešil diplomatičtěji: z místa šéfa tajné policie byl přemístěn na místo tajemníka ministra vnitra. Německá vládní koalice se nerozpadla.

Z němčiny přeložil a upravil Tomáš Koloc.