Čtrnáctideník Kulturní noviny
34. číslo pondělí 22. 8. 2016
O „buranovi“ Nohavicovi a jeho „kulturních“ protektorech
Úvaha o tom, jak si slezský básník zahrál na babu s partou kavárenských barabů.
Písničkář si dovolil zazpívat odrhovačku o jakémsi Arabu, co mu prý sahá na babu. „Zabiju toho Barabu, toho Barabu, Alibabu – pokud mě nezabije.“ (1) Nic světoborného. Výraz ironie nad výživným společenským tématem. Nehorázně jednoduchý text, kolo ... více »
Veronika Sušová-Salminen: „Hrajeme si na zlé Rusko, které může za všechny nešvary světa, a na hodný Západ, který chce pro všechny jen to nejlepší.“ (2. část)
Dokončení rozhovoru z minulého čísla s historičkou a politoložkou Veronikou Sušovou-Salminen, tentokrát o imigrační vlně chystané na ose Ankara–Teherán–Moskva, zaměřené na ukončení bojů v Sýrii a okolí, o čínské podpoře prezidentu Asadovi, o rozdílu mezi ruskou, severskou a českou politikou, jazykových výhodách slovanství, a o tom, že regionální a sociální hráči mají znovu navrátit do našeho života praktickou politiku a starat se o své věci sami.
Co podle vás znamenal nedávný vojenský puč v Turecku, které přijalo roli hlavního převaděče-vyděrače? A je podle vás možné, aby turecký stát, který za sto let nepřiznal svou vinu na genocidě Arménů a Asyřanů, jenž každou zmínku o této genocidě trest ... více »
Jak se zas jednou biologie minula s životem
O zamrzlém evolučním biologovi a bílém králíkovi.
„Jaká je vaše nejobvyklejší pozice?“ tázal se kdysi průkopník sexuálních výzkumů Alfred Kinsey (1 ) a jedna z odpovědí překvapených Američanů prý zněla: „Ono jich existuje víc?“ V současném Česku probíhá výzkum daleko přesahující objem Kinseyho dat, ... více »
Kulturní noviny existují i díky vám: Prosíme o podporu
Kulturní noviny vycházejí již pátým rokem na internetu díky podpoře členů svého vydavatelského družstva a dalších čtenářů. Založili jsme tak tradici nezávislého občanského kulturně-politického média. Každý, kdo dosud podpořil Kulturní noviny, je součástí této tradice. Děkujeme za to.
Naše noviny nemohou vycházet bez podpory čtenářů. Projekt Redaktor , který jsme vyhlásili v prvním pololetí, byl úspěšný a díky našim sympatizantům máme na druhé pololetí možnost platit práci jednoho redaktora. To je velká pomoc při stabilizaci obs ... více »
Homo insapiens
Rozjímání o mentálních atavismech, které nám brání zrovnoprávnit homosexuály a dát dětem z dětských domovů šanci mít rodinu.
Neuplyne týden, aby se poslankyně Pavlína Nytrová (která se proslavila svým vyjádřením, že homosexuálové budou usilovat o sex s dětmi, jež jim budou svěřeny) nevyjádřila o nebezpečnosti homosexuality. Stojí za povšimnutí, jak se s kolosální hloupos ... více »
Společenské fenomény v českém filmu – 6. část: Židovství 1985–2016
Nový seriál člena naší redakce, který si v něm všímá „ostře sledovaných témat“ v domácí kinematografii.
Na perestrojkovém konci normalizace koncem osmdesátých let (tj. na faktickém konci režimu, jenž sám sebe nazýval „diktaturou proletariátu“ v této zemi) se námět holocaustu, který byl ještě v sedmdesátých letech nežádoucí, objevoval v českých filmový ... více »
Hra na zloděje růží
Báseň srbského autora Vaska Popy.
Někdo je růžový keř Někteří jsou dcery krále větrů A někteří zloději růží Zloději růží se přikradou k růžovému keři Jeden z nich uloupí růži A schová si ji do srdce Tu přiletí dcery krále větrů Vidí tu zneuctěnou krásu A ženou se za zloději Jed ... více »
Počteníčko: Zelený dědeček
Naše dnešní ukázka z pohádkové knihy Karla Poláčka Edudant a Francimor z roku 1933 kromě jiného odhaluje překvapivé dynastické spojení mezi prvorepublikovou židovskou a vodnickou komunitou.
Edudant a Francimor, s nimi pak školní mládež, osaměli v domě, kterýžto se nazývá Loupežnická beseda. Pan loupežník Kokrhelini mínil, že by se měl dát dům zatím do pořádku, neboť bylo už nejvýše načase. Školní mládež chopila se té myšlenky a horlivě ... více »
