Teresa Kaczorowska
A ten vítr ve vlasech
ocelový oř
nese tě nad Dněprem
nad Kyjevem
unáší do rodiny andělů
zanechává bolest smutek žal
hádky a starosti
ať už jen zúrodňují
šedivou půdu
jezdec podporovaný sluncem
nese radost a sny
důkladně jimi ucpává kouty
opuštěné po smutcích
vrchovatě je plní štěstím
jak dovede, až se osvobodí
jeho duše radostí zazpívá
až pocítí skutečnou chuť života
a ten vítr ve vlasech
nesoucí k andělům
(Kyjev, IV. Mezinárodní katyňský motocyklový závod
6. září 2004)
Pravda za dveřmi
Pravda stojí za prahem
zabalená závojem
křehká nejistotou
tichá
bezradná
často se chvěje schoulená
rudí se studem
za samotu
někdy se však bouří
záměrně otevírá dveře
vstoupí do salonů
prudce poukazuje na faleš
ale nikdo ji neposlouchá
zakrslí velikáni zvedají tváře
Pravda je mýtus
Pravda je relativita
Pravda je lež
ještě slabší
ještě bledší
Pravda se vrací
do kouta
za práh
za dveře
až zhasne…
potom se
rozpadne svět…
Stesk za strachem
Mámě
bylo ve mně
v dětství
tolik strachu
že rozdupu malé žabičky
na Mazurech hromadně vylézaly
zejména po dešti
že spadnu na kole
přímo do kopřiv
protože nechyběly ani ostré zatáčky
že během koupele
když jsem couvala před rakem
nalokala jsem se vody
že v bujné trávě stoupnu na květiny
šťavnatou lesní jahodu
probudím slunečního motýla
dnes mohu jedině snít o tom strachu
pokouším se ho dokonce obnovit
leč odplynul spolu s mým břehem…
Vezmi mě do Erató
A ty mě vezmi do země poezie
pojeďme do Erató drožkou
jenom dva
do lkající černé noci
a za námi
tvůj frak
i můj trén
A ty mě vezmi do země písní
do měsíční noci
ať nám hrají na harfách
zpívají andělé
v záři světla
při hvězdách múz
jejich srdce svítí básníkům
A ty mě vezmi do země pravdy
to nic že je drožka divná
neúplně skutečná
začarovaná
pravda je v básních
ony nás nasměrují k obloze
a poskytnou útěchu
Zamyšlení ve Springfieldu
když štíhlý a vysoký Lincoln
užíval u svící husí brko
a obsadil hlavní soudcovské křeslo a pak
tvrdé lavice prvního kongresu a Bílého domu
evropské salony se topily
v přepychu své dlouhé historie
rozdělovaly ve sporech krvavé loupeže
a braly na lehkou váhu nastupující mocnost
dnes zlato světa změnilo směr
druhá polokoule fascinuje myšlením a pohodlím
dokonce diktuje, jak se mají psát básně
avšak kolumbovská energie sahající ke hvězdám
je dnes nějak méně jasná a uvědomující si
že v dějinách světa upadá každá říše
Otázky v Assisi
on dal začátek františkánům
ona klariskám
oba ve starobylém Assisi
pocházeli z bohatých rodů
leč zvolili si chudobu
a svobodu ducha
jejich srdce se milovala
ale povolal je Ukřižovaný
a oni Ho uposlechli
on jí ostříhal vlasy
i odevzdali svou konečnost
Nejvyššímu
zřekli se otců
všech výhod
vybrali si čistotu a pokorný hábit
po osmi stech letech
sarkofágy Francesco i Chiary skromné
leč velké svým majestátem
růžové kameny do svatých krypt a relikvií
pokryly miliony chodidel
podobné jak vytesaný do skály Assisi
kolik šlo stopami Františka a jeho rostlinky Kláry
kolik si vybralo chválu nebeskou místo majetku
a nese dnes velikost chudoby
ptám se ve svatém městě
na šťastné scéně prvních aktérů
v divadle nesmrtelných rolí
U Romka nad Vilií
Rozhodla jsem se napsat
Několik slov
o neobyčejném Romkově festivalu
Vilno jako obvykle májové
Zahalené do bříz
a pivoňky jsou stále v pupenech
Mickiewicz jako obvykle pohostinný
trpělivý
bez mrknutí oka vyslechl
mnoho slok z různých zemí
A jako obvykle zamyšlení spisovatelů
v Ostré Bráně
v kostele sv. Ducha
a u Faustyny která zde měla
nedůležitější zjevení
V Poszawszi nachové vůně fialek
v rukou chamtivých básníků
a jeden květ s pěti lístky
– zrovna moje štěstí –
dokonce mi chutnal…
A Witkacyho smích přes silné větve
letitých dubů
– Ale kolik jich je!
Možná mě konečně pochopí…
Chtěla jsem napalovat
Slavnou Horu křížů
svatou
ale během pěti staletí
byl postaven snad milion křížů
a tak jsem oněměla
Viděla jsem několik filmů
o emigrantech
ale o osudech polských tuláků
nejméně
Nejsem emigrant
Ani běloruský Polák
Ani litevský Polák
Jsem POLÁK!
Říká básník Aleksander
A notuje v polštině hymnu.
Jeho rodný dům se širokou zemí
Zůstal na běloruské straně řeky Němen
i když děda a otec platili daně
Rzeczpospolité ve vilniuském vojvodství
U Romka nad Vilií
poezie nad hranicemi
a Literární zákoutí
– v tom „polském kraji“
jak mi vysvětluje
taxikář Rus –
počítá stále více
zvláštních tabulek
„Máj nad Vilií“, 2015
přeložil Libor Martinek
Teresa Kaczorowska je profesí novinářka. Narodila se na Suwalštině, vyrůstala na Mazurech, v současnosti žije v Ciechanowě, kde od r. 1999 rediguje Ciechanowskie Zeszyty Literackie. Obhájila doktorát z historie. Své příspěvky zveřejnila nejen v polských novinách a časopisech (mj. Poezja Dzisiaj, Twórczość, Przegląd Powszechny), ale také v zahraničí (Biały Orzeł v Bostonu, Dziennik Związkowy v Chicago, Znad Wilii ve Vilniusu). Přednáší na Akademii humanitních věd A. Gieysztora v Pułtusku. Kromě toho, že je známou reportérkou, věnuje se poezii a próze. V oboru historie publikovala kromě řady studií osm publikací tematicky spojených s historickou pamětí a minulostí polského národa; některé z nich se týkají Katyně – kniha Kiedy jesteście, mniej boli…, Losy dzieci katyńskich (Gdynia, 2002) se dočkala překladu do angličtiny pod titulem Children of the Katyn Massacre (McFarland, 2006), publikace Dzieci Katynia (Warszawa, 2010) pojednává o osudech dětí polských důstojníků popravených v Katyni, žijících dnes nejen v Polsku, ale i v USA, Kanadě, Izraeli, Litvě nebo na Ukrajině.
T. Kaczorowska je předsedkyní Svazu spisovatelů Mazovska, kde organizuje básnické festivaly věnované M. K. Sarbiewskému, Z. Krasińskému, A. Świętochowskému. Vydala sedm sbírek básní, mj. Dotyk prawdy (2002), Ze słowikiem w duszy (2004) a Cztery wiosny (2008), Dla Wandy (2009), Cherries Are Gone… (2011), Kończą się wiśnie… (2011), Z Gombrowiczem w Buenos Aires (2011); naše překlady pocházejí z nejnovější doby. Básně T. Kaczorowské byly dosud přeloženy do angličtiny, němčiny, portugalštiny, norštiny, bulharštiny, litevštiny a ukrajinštiny.
T. Kaczorowska byla oceněna v Polsku i v zahraničí, mj. Cena Witolda Hulewicze ve Varšavě v r. 2006, Čestná medaile Ministra kultury a národního dědictví „Zasloužilý o polskou kulturu“ v r. 2007, cena na IV. Knižním veletrhu polské knihy v Bruselu v r. 2003, Cena Kongresu americké polské kolonie v Chicagu v r. 2005, Důstojnický kříž řádu znovuzrození Polska „Polonia restitua“ v r. 2010 a bronzová medaile Zasloužilý o kulturu „Gloria Artis“ v r. 2014. Byla stipendistkou Kościuszkowy nadace v New Yorku v letech 2003 až 2004 a Ministerstva kultury Polské republiky v r. 2005.
(lm)