Jeden ze začátků sociální demokracie aneb zpátky na zemi
Sociální demokracie v Kuřimi byla mezi světovými válkami nejsilnější tamní politickou stranou, na niž byla navázána i intenzívní kulturní a sportovní činnost (Dělnická tělovýchovná jednota, DTJ). Její pozice vzešla z drobné a usilovné politické práce jejích zakladatelů. Prvních 45 členů vstoupivších v prvních dvou letech bylo těchto profesí: zedník, dělník (pivovarský, zemědělský, železniční), zámečník, obuvník, bednář, strojník, stolař, čalouník, natěrač, klempíř, tesař, číšník, kamnář, kominář a dva rolníci. Stranické oslovení bylo původně „soudruh“ (zkratka s.).
Výpisky, včetně těch účetních, pořídil Karel Mrkos, syn jednoho ze zakládajících členů sociální demokracie v Kuřimi, po první světové válce člen mladých sociálních demokratů a v roce 1921 se svým otcem spoluzakladatel Komunistické strany Československa v Kuřimi. Jeho zápisky z historie soc.-dem. strany ukazují jednak zajímavé skutečnosti – třeba kolik stál korespondenční lístek, arch papíru, vybubnování schůze, dieta na stranickou konferenci v okolí, hudebníci na lidovou slavnost, či kolik vydělala nebo doplatila strana na pořádání zábav či hodů. Setkáme se tu se jmény význačných novinářů a pozdějších významných československých sociálnědemokratických politiků Jana Filipínského a Vlastimila Tusara v době, kdy byli součástí denní politické práce svého regionu (Brna a Země moravské). Ze stručných zápisků se dozvídáme, kdy se v Kuřimi konal první tábor lidu, kdy 1. máj, jak se bojovalo o zvýšení mezd dělníků na velkostatku (který patřil městu Brnu) či o právo nejchudších obyvatel chodit na klest do obecního lesa v kopci Zlobice.
Založení a činnost sociální demokracie v Kuřimi
Pozn. red.: Ponechali jsme v drtivé většině zápisy v původní podobě s nedokonalostmi pravopisnými i gramatickými.
Pobočná organizace sociální demokracie založena 26. června 1904 za předsednictví s. Frant. Jurky z Drásova a s. Aloise Kloudy z Drásova jako zapisovatele schůze.
Do prvního výkonného výboru zvoleni
s. Vlček Petr, důvěrník
s. Rašovský Martin, pokladník
s. Škrob František, svolavatel
a čtyři další členové.
Přihlásilo se a zúčastnilo se této schůze 30 členů. Do konce roku bylo pořádáno více schůzí důvěrných i veřejných. Bylo též zasáhnuto do obecních voleb a velkou většinou hlasů byl vyhrán boj o III-tí sbor.
Pokladní zpráva schází.
Rok 1905
Roku 1905 počet členů vzrostl na 45 členů.
Pořádáno více schůzí důvěrných i veřejných.
Pokladní zpráva schází.
Rok 1906
Počet členstva vzrostl na 61 členy.
I. V roce 1906 pořádán první tábor lidu, k jehož pořádání obecní zastupitelstvo nechtělo propůjčit místo. Až na protest soudruhů toto místo povolili.
II. Bylo přikročeno k organizování zemědělského dělnictva. Podniknuta akce za zvýšení mezd. Zahájena stávka na velkostatku, vinou stávkokazů, hlavně žen, nebyla úspěšná. Docíleno jen zvýšení mzdy o 1 korunu týdně.
III. Organizace se zúčastnila zemských voleb.
Při prvních volbách obdrželi:
s. Filipínský 128 hlasů
Adamíra 87 hlasů
Navrátil 6 hlasů.
Při užší volbě soc. dem. Filipínský 237 hlasů a byl zvolen.
Klerikál Navrátil 13 hlasů
(Pozn: Jan Filipínský, (1859 Židenice u Brna – 1936 Brno), politik a novinář. Původním povoláním tkadlec. Od 1875 činný v českém sociálně demokratickém hnutí na Brněnsku. Od počátku 20. století vedoucí činitel Českoslovanské sociálně demokratické strany na Moravě; 1906–18 poslanec moravského zemského sněmu, 1907–18 poslanec rakouské říšské rady. Od 1918 do své smrti člen představenstva Čs. sociálně demokratické strany dělnické; 1918–20 člen Revolučního národního shromáždění, od 1920 senátor.)
V pokladně zbylo na rok 1907: 57 zl. 56 kr. (pozn.: zlatých a krejcarů)
Rok 1907
Schůze: 11 důvěrných, 10 výborových, 3 voličské, 4 veřejné, 1 tábor lidu.
Ponejprv se slavil 1. máj jako svátek práce.
Organisace se svými delegáty zúčastnila konferencí okresních, 1 krajské a 1 zemské .
V roce 1907 se konaly volby do říšského sněmu. Dostali:
s. Filipínský 199 hlasů
lid. Balák 135 hlasů
klerikál Černoušek 5 hlasů
nár.soc. Šlesinger 0 hlasů
Užší volby:
soc.dem Filipínský 286 hlasů
klerikál Černoušek 38 hlasů
Obecní volby:
Soc. dem 66 hlasů, oposiční strana 86 hlasů, ale nepoctivým způsobem. Podán rekurs (pozn.: opravný prostředek). Přičiněním obecních tatíků byl soudr. Vlček Petr po dva dny vězněn. Byl učiněn krok k organisaci mládeže.
Příjem 1907
(pozn. k užívané měně: Do měnové reformy 2. srpna 1892 se používal jako měna zlatý, jehož setinou byl krejcar. Koruna (jejíž setinou byl halíř) vycházela ze zlatého v poměru 1 zlatý = 2 koruny. V oběhu však zlatky a krejcary zůstaly ještě několik let, a to i po r. 1900. Proto autor výpisků z účetnictví užívá obojí měnu).
(pozn.: datum / transakce / / zl. / kr.)
-- Přenos z roku 1906 57 56
12/1 čistý výnos z plesu 25 6
10/2 vybráno při ostatkové zábavě 30 45
? výtěžek z výletu 30 68
za karafiáty 1 50
na příspěvcích vybráno 55 10
celkem 200 35
tj. korun 400 70 h
Vydání 1907 (výběr)
(datum / kusů / transakce / korun/ hal.)
3/2 Dar na průmyslovou školu 20 -
4/2 20 Legitimací - 40
„ 5 korespondenčních lístků - 25
„ 4 archy papíru - 8
10/2 cedulka 10 10
„ vydání hudebníkům 32 -
„ 1/2 hl piva 10 -
„ 2 večeře pro hudebníky 6 40
„ cestovné s. Filipinskému 2 40
„ žádost na schůzi 1 ?
„ bubnování ohledně schůze 1 -
24/ 2 s. Škrobovi dieta na konferenci do Lažan 3 -
„ poplatek za uložení 60 zl na knížku - 32
16/3 na volební fond ze zábavy 2 40
„ daň straně za 45 členů za 3 měsíce 18 90
24/3 1 zákonník 1 40
„ 200 pozvánek ku důvěrné schůzi - 40
25/3 Cestovné do Tišnova s. Vlček 1 40
1/5 oznámení schůze Vlček 1 34
„ hudebníkům 8 -
23/5 za telegram z voleb - 89
5/7 žádost o povolení táboru lidu Vlček 1 14
7/7 bubnování na tábor lidu 1 -
7/7 dieta s. Tusarovi 2 -
(pozn.: Vlastimil Tusar (1880 –1924) – významný sociálnědemokratický politik, redaktor brněnské Rovnosti 1903–1911, od r. 1900 se politicky angažoval, stal se poslancem říšského parlamentu, po vzniku Československa i poslancem Národního shromáždění a druhým ministerským předsedou)
8/7 daň straně za 45 členů za II.čtvrtletí 18 90
7/8 s. Prudké dáno místo věnce 8 -
15/9 dieta s.Štěpaníkovi 2 -
15/9 doplatek na zábavu na hodech 1 98
3/10 5 archů papíru - 10
„ 4 korespondenční lístky - 20
„ žádost o povolení schůze 1 12
„ bubnování na schůzi 1 -
20/10 Organisace mládeže na časopisy 1 92
10/11 Vlček P. na volební výdaje 1 60
„ žádost o zastoupení do volební komise - 12
„ žádost na schůzi 1 -
20/11 10 archů papíru na volební lístky - 20
„ doplatek na hody 7 38
„ příspěvek organisaci mládeže na listopad 4 63
24/12 Vlček P. cestovné do Brna – rekurs proti volbám 6 -
„ org. mládeže – na prosinec 3 28
„ Poláčkům na pivo o volbách 10 -
1908
(pozn: čerpáme pouze z výpisků o činnosti)
Na schůzi 6. ledna usneseno opustit dosavadní spolkovou místnost v hostinci u Poláčků pro velké provokace hostinského a také proto, že již tato místnost pro růst počtu členstva nevyhovuje. Nově zvolený výbor vyhledal místnost u hostinského p. Dvořáčka a za dohody, že p. Dvořáček bude odebírati do hostince Rovnost, která bude hrazena z polovice politickou organizací soc. dem.
Pol.org. zasáhla také do soudních sporů.
Brzy zjara dala slavná obecní rada vyhlášku a zákaz, že nesmí nikdo chodit do Zlobice (pozn: kopec s obecním lesem) na list (klest) pod pokutou 5 K. Tento zákaz překročilo 12 chudých žen, na které bylo u okresního soudu podání pro přestupek a krádež. Slavný okresní soud řízen mrtvou literou zákona ženy tyto odsoudil na 2 dny vězení. Ženy tento trest nepřijaly a odvolaly se k zemskému soudu v Brně. Pol. org. se ujala těchto žen a vzala tento spor do své režie.
Předána tato záležitost Dr. Čechovi, kterému se podařilo soud přesvědčit o nevině žen a proto byly osvobozeny. Výlohy 60 K zaplatila organizace. Na to byla svolána veřejná schůze na 8 hod večer do hostince u Dvořáčků s tímto programem: „Pronásledování domkařů obecním zastupitelstvem. Referent s. Filipínský.“ (pozn: domkaři byli nejchudší vrstvou obyvatel, nevlastnili žádné pozemky).
Po schůzi předána tato celá záležitost s.Filipínskému, aby u zemského výboru vyšetřil, komu Zlobice patří a kdo má z ní mít užitek a patřičné informace sdělil pol. organizaci soc. dem. v Kuřimi. (…)
13. září konána veřejná schůze lidu s programem „Význam a založení mateřské školky“. Poreferoval člen okresní školní rady s. Vlastimil Tusar. Na této schůzi zvolen výbor, který tuto otázku měl tlumočit u obecního výboru, by tyto snahy podporoval. Z pol.org. byli do této delegaci navrženi Vlček Petr a Škrob Fr.
Na schůzi 25. října schváleno zřídit malou knihovnu. Na nákup knih schválen obnos 140 K. Zřízením knihovny pověřeni s. Votava Kašpar, Škrob Fr., Rašovský M. a Filka Fr.
Politika jako součást každodenního života
V dalších letech pokračoval zápas o užívání lesa Zlobice, které obecní výbor složený převážně z rolníků chtěl omezit. Spory stoupaly až k říšskému ministerstvu vnitra do Vídně. Byly pořádány osvětové přednášky, např. „Politická situace a události na Balkáně“ (pozn.: v předvečer vypuknutí první světové války!) nebo „Postavení ženy v dnešní společnosti“. V roce 1911 uspěla soc. dem. spolu s živnostníky v obecních volbách a získali dohromady 3 místa v obecním výboru. Mezi nimi byl Eduard Vitula, pozdější dlouholetý úspěšný starosta Kuřimi. Ten se také o něco později dostal jako zástupce strany do Občanské záložny v Kuřimi, což byla důležitá a v určitých ohledech i strategická instituce. Poskytnutím půjčky mohla lecjaký podnik podpořit, neposkytnutím ztížit (to se stalo po odštěpení komunistů od sociální demokracie v roce 1921 - záložna, ovládaná sociálními demokraty, odmítla poskytnout půjčku na stavbu Dělnického domu).
Zveřejňováním těchto historických záznamů se vracím do dob, v nichž politické úkoly povstávaly bezprostředně z každodenního života, který nedosahoval obecně takových standardů jako dnes. Je dobré si uvědomit, že mnohé z toho, co dnes považujeme – my běžní, nepříliš majetní, občané – za normální, tedy jistou úroveň sociálního zabezpečení, dostupný vzdělávací a zdravotní systém, tehdy bylo v plenkách či vůbec neexistovalo. Je zásluhou právě sociální demokracie, že dokázala vnést do organismu státu sociální aspekty a vyvažovat jiné – třeba čistě tržní a nacionalistické tendence.
Dnešní situace je jistě lepší (životní úroveň), ale v lecčem komplikovanější, protože nepřehlednější. Při kritickém zamyšlení naskočí celá řada důležitých otázek: Kam mnohé kroky naší společnosti, která má k dispozici mohutné prostředky technologické a ekonomické, vlastně směřují? Do jaké míry je jednotlivý člověk v těchto trendech loutkou či odpovědným – tedy hůře i manipulovatelným – občanem? A nakonec: Která strana je dnes ve vztahu k chudší a střední třídě, k těm, kteří jsou ve společensky méně výhodném či zcela nevýhodném postavení, nejautentičtěji angažovaná? Může být, že je to opět sociální demokracie, ale není to jaksi zjevné…