Poezie Kultura

Na jednorožci cválá anděl do ordinace na bělení análu

Foto Tomáš Koloc

Výbor z poezie Martina Trdly


Na jednorožci cválá anděl do ordinace na bělení análu


Ještě udržuji oheň,


v řeřavých uhlících skartuji

pohled prodavačky,

které jsem sdělil,

že ta máslová Rama je týden prošlá.


Mýtím mizerné včerejší odpoledne,

chabé básně

narvané růžemi z Jericha,

cárami mlh

a anděli,

všechny ty fronty

na nádechy a výdechy.


Bombarduji Chorvatsko

a Máchovo jezero!


Servírka nahoře bez

se mi posmívá,

že prý vůbec nerozumím krásám života.


Místnost


Majetkové poměry a zdravotní stav známe,

teď už jen najít snadné odpovědi na složité věci.


Nová myšlenka nad dřezem

dostala kopanec a popoběhla.


Zacpal jsem si pravé ucho

světlem z ledničky,

levé kontokorentem.


Úzkost hopsala až ke stropu.


Haha


Tak hýkavě jsme se řehonili,

až si Slunce krklo a sesulo se

mezi regály se zlevněným

řepkovým olejem.


Se žuchnutím

jako když prase spadne z háku.


Tak moc naše řeči běžely na volnoběh,

až si Měsíc udělal puchýře,

urazil se

a navždy se odvrátil na druhou stranu.


Teď cítím jak v nás jódluje strach.


Základní kámen


Jako kdyby nebylo pět minut po dvanácté.


Primátohy z partnerských měst

si potřásly penisy

a navzájem si vyměnily hlavy

a peněženky.


Trochu to vrže.


Z nosů jim vyvěrají naškrobené projevy,

kolem úst si mažou humanizace a revitalizace,

s vykulenýma očima hrají anální bowling.


Pak rozlévají polévku bohatým.

je ukuchtěná z rejpavé opozice,

hajlují jim přitom kravaty.


Primátohy poklepaly kopýtky

na základní kámen Pekla.


Kolemjdoucí zaváhali v chůzi a

vybuchli.


Narozeniny


Věnováno Tomášovi S.


Ulice šajnují jak monokly,

vzpírám v nich strach na benč,

rumy mi mají ukrást nepřátele,


Aspoň chvíli nepředjímat katastrofy!


Brzy se už objímám se starými vojnami

na konstantních souřadnicích,

s chlápky oprýskanými jak zdi nádraží,

kteří si v sobě hýčkají samá kurvítka.


Sejeme sliny,

z vět se řine sádlo,

ze lží dlouho doutná.


Je mi blaženě.


Již za kuropění dostávám první dary.


Tak tu teď baštím salámový dort,

jsou na něm prsa z turisťáku,

penis z korbáčíků,

Kalašnikov z kyselých okurek

a můj věk vyrytý majonézou.


A náhle je mi,

jako když mi facebook vygeneroval,

že se tvá zranění nesloučila se životem.

 

Martin Trdla (narozen 1985) žije v Liberci. Publikuje v českých literárních časopisech a úspěšně se účastní literárních soutěží. V Roce 2016 ho porota Literární ceny Vladimíra Vokolka označila za antilyrika.