Beseda o dračkách
To mě spomíná – začínajó dědóšek Vrzalůj, dež se vetřeli velkém šátkem oči a nacpali fajfko – to mě spomíná na to, dež sem bél ministrantem co chlapec v Bystrco – šak sem tam verůstl ho tate na vlastním gruntě a belo to za děkana Kandusa, teho, co pře spívavý mši se vobrátil na kór, na řídícího kantora, keré hrál falešně glórija. Vobrátil se hod voltářa a kókaja na kór dlóho a dlóho, haž kantor se spěvákama skončíl; potem zahromovál: „Je toto nějaký hraní? Je to hovadina v notách a né hraní! Křížke a bé só vopuščený – celá tónina je falešná! Z teho bude mět Pámbu velkó radost!“ A zas slóžil mšo dál a me sme beli celé skoprnělí, e te varhane se potem třísle jako babička Blechova, dež majó v sobě tři flaštičke prostijovský. Ja tenkrát beli faráři rázní! To bél dávno jeden ve Střelicích, keré po mozece, na kerý se také vojevil co host akorát vopůlnoce, trósa se potem potmě vokolo hospode, všelicos hoviděl a hoslešél. Belo to v soboto a von na to v nedělo, před hrubó, stojí na kazatelni, ruke má vopřený vo vokraje, dlóho se dívá na tó strano do zado vlevo, co stojijó pohromadě mládenci, a dež se jož všecko po nich votáčí, náhle spustí: „To ste mládenci? To ste kanci!“ To se ví, všecke žencký sklonile hlave slyšóce takovó řeč a řechtale se do šátků nebo kancionálů habe netrpěl kostelní mrav, e všeci chlapi podobně – a mládenci přešlapovali plní studo. A dež to jož chvílko trvalo, vobrátil zas zrake k panenskýmo hófo napravo vzado a zas spustíl: „To ste panne? To ste svině! – To sem vám mosel říct, dřív než počno ve jménu Páně!“ Takoví bévali spíš faráři lidoví a rázní! – povídajó stréček Vzralůj za všeobecného smíchu besede.
Jakub Obrovský (1882–1949) byl sochař a malíř, rektor pražské Akademie výtvarných umění a řádný člen pařížského Salonu, ve třicátých letech významný protifašistický aktivista. Byl autorem četných realistických aktů a portrétů, navrhoval československé poštovní známky, k jeho významným dílům patří pomník selské rebelie v Chlumci nad Cidlinou a socha Odyssea, oceněná bronzovou medailí na olympiádě v Los Angeles. Vzpomínky na rodnou Bystrc, tehdy ještě samostatnou obec, vydal knižně pod názvem Vo tem Trósilovým praseti: a hiný věce, příběhe a sne, z péra Ferdynanda Fókala (Melantrich, Praha, 1940).