Jak polidštit ekonomii
Současný ekonomický systém je založený na neoliberálním konceptu a vedle prosperity skupiny „úspěšných“ generuje i sociální nerovnost a rostoucí veřejný dluh. Tomuto nebezpečnému trendu je třeba různými prostředky čelit. Nová kniha Ekonomická demokracie / Její teorie a praxe je inspirativním a reprezentativním přehledem teoretického uchopení alternativních přístupů i praktických kroků, jež je třeba činit k narušování neoliberálního monolitu.
Dynamika každého vyvíjejícího se systému je založena na vlivu různorodých sil, které působí proti jednostrannosti převládající ideologie. Autoři (kolektiv vedený Janem Procházkou) knihy Ekonomická demokracie / Její teorie a praxe s podtitulem Jak osedlat ekonomickou demokracii v jejím úvodu mimo jiné říkají: „Lze tedy připustit, že kapitalismus je sám permanentním zdrojem hledání levicových alternativ. Martin Malia (pozn. red.: autor knihy Sovětská tragédie: Dějiny socialismu v Rusku v letech 1917–1991, Argo 2004) neříká nic jiného: ‚Socialistická myšlenka jistě bude s námi stejně dlouho jako nerovnost, a to bude opravdu velmi dlouhá doba.‘ Tato publikace si klade za cíl k takovému hledání alternativ přispět. Chtěli bychom ukázat, že budoucnost má alternativu, která je slučitelná nejen s demokracií, ale i sociální rovností a svobodou.“
V úvodu knihy také najdeme základní popis ústředního tématu: „Ekonomická demokracie se odlišuje od státního socialismu tím, že upřednostňuje demokratické rozhodování v rámci procesu výroby, a to za účasti těch, kterých se tento proces úzce týká, tedy zaměstnanců. Připouští také decentralizované a demokratizované – participativní plánování na rozdíl od centrálního plánu a direktivního řízení, a vyznačuje se značnou mírou využívání tržních mechanismů. Ekonomická demokracie se také vyznačuje tím, že na rozdíl od korporátního a globalizujícího se kapitalismu preferuje kolektivní formy vlastnictví – a to veřejností (ponejvíce lokálními komunitami) a zaměstnanci firem (na rozdíl od soukromého či prakticky anonymního akciového vlastnictví výrobních prostředků). Principy ekonomické demokracie jsou stále více a více aplikovány i v nových souvislostech, především ve službách. Je to budování zdravotnictví v komunitách, sociální ekonomika a solidární ekonomika.“
Teoretické úvahy o vztahu demokracie a ekonomiky a roli občanské společnosti
Obsáhlá publikace postupně v jednotlivých oddílech rozebírá základní pojmy, s nimiž pak dále pracuje. V první kapitole máme možnost promyslet koncept politické demokracie, vztahu ekonomiky a demokracie, strukturální prvky ekonomické demokracie, jež předpokládají existenci fungující občanské společnosti, to jest rozvoj nejrůznějších typů komunit (včetně družstev a podniků se zaměstnaneckou participací) a komunitních institucí (například finančních). V samostatném oddíle jsou analyzovány i formy kooperace a demokratického rozhodování u světových náboženství. Mají pochopitelně svá omezení, protože k náboženství patří i princip rozhodování na základě hierarchickém. Jako nejotevřenější vůči demokratickým principům vychází křesťanství – některé komunity dosahují pozoruhodných výsledků při uplatňování vysokého stupně kooperace (amišové, hutterité). Vždy je to ale spjato s izolovaností komunity vůči okolnímu světu.
Ve druhé kapitole, která spolu s první tvoří teoretický oddíl knihy, jsou představeny alternativní filosofické náhledy na vývoj demokratické společnosti. V podstatě jde o přehled myšlenek z děl zhruba dvacítky filosofů a či filosofujících ekonomů zahraničních i tuzemských, kteří rozebírají různé aspekty přesahující rámec pouhé tržní ekonomiky bez přívlastků. Jak uchopit v ekonomické a politické praxi sociální a etické otázky? Jakou roli ve společnosti hraje vlastnictví na různých úrovních, ne jenom to ryze individuálně soukromé? Jakou roli hraje to, když si společnost jako celek vytkne nějaký cíl (ne jenom zisk či hospodářský růst) a nenechá svůj rozvoj spočívat na lidské „přirozenosti“? Tento výčet různorodých osobností a myšlenek je velmi inspirativní.
Přehled příkladů ekonomické demokracie v praxi – zahraničí i tuzemsko
Zbývající část knihy je spjata s praxí. Ve třetí kapitole získáme přehled o uplatňování ekonomické demokracie ve světě. Nejdříve jsou tu popsány družstevní soustavy (například španělský Mondragon, farmářská družstva v Dánsku, družstevní svaz Raiffeisen v Rakousku, výrobní družstva ve Švédsku a další). Dále je popsáno akciové spoluvlastnictví v USA, zaměstnanecká participace v Německu a komunitní formy ekonomické demokracie (například izraelské kibucy). Zajímavou podkapitolu tvoří přehled státních pokusů o ekonomickou demokracii, což se týká především několika jihoamerických zemí. Setkáme se tu i s Řeckem (s přívlastkem „zoufalý pokus“). Závěrečný oddíl této kapitoly pojednává o participativním plánování, což je neobyčejně důležitý a progresivní demokratický princip, který se stává součástí běžné politické agendy i u nás. Zmíněna je i otázka univerzálního základního příjmu.
Čtvrtá kapitola pojednává o aplikaci některých prvků ekonomické demokracie v České republice – a to i s přihlédnutím k historii. Nechybí přehled družstevního hnutí, jehož počátky spadají do poloviny devatenáctého století, kdy vznikl první „potravní a úsporní spolek“, na nějž navázaly další spolky, družstevní záložny a později výrobní a zemědělská družstva. Toto hnutí zasáhlo i kulturní oblast – Národní divadlo bylo spravováno družstvem, několik nakladatelství fungovalo před rokem 1948 na družstevním základě. V současném kontextu se tu setkáme s přehledem fungujících družstev nejrůznějšího zaměření – od zemědělsko-výrobních přes družstvo lékáren, výtvarníků a projektantů až po družstvo spravující vodní zdroj.
Dále se v této kapitole mluví o otázce sociálních podniků, což jsou především organizace zaměstnávající postižené, a o vzájemných podpůrných fondech. Zrekapitulován je i stav zaměstnanecké participace, která ve srovnání se zahraničím není u nás na příliš vysoké úrovni, v úhrnu se týká třiceti společností. Ze strany českého státu, na rozdíl od jiných západoevropských zemí, je podpora zaměstnanecké participace bohužel nulová.
Česká cesta v oblasti zaměstnanecké spoluúčasti a limity ekonomické demokracie
Další část čtvrté kapitoly tvoří přehled cílů a aktivit vydavatele mnou popisované publikace, tedy KSLP – České společnosti pro zaměstnaneckou participaci, která se posledních dvacet pět let věnuje soustavnému monitorování a praktické realizaci demokratických prvků v ekonomice České republiky. Měla zpočátku i velkou ambici prosadit se v rámci systémových změn při privatizačním procesu, kde chtěla s pomocí principů zaměstnanecké spoluúčasti zabránit vzniku nerovností a hospodářskému rozvratu. Bohužel se to nepovedlo. Jedním z rozhodujících důvodů byla ostrakizace iniciátorů těchto snah, protože pocházeli ze skupiny reformních komunistů.
Poslední část knihy je věnována sociologickým limitům ekonomické demokracie a představuje důležité kritické zrcadlo pro každého, kdo se chce otázkám rozvoje demokratických prvků v ekonomice věnovat. Někdy můžeme v nadšení nad myšlenkou upadnout do nekriticky motivované aktivity, a uniká nám realita. Demokratické rozhodovací procesy jsou náročné, v určitém kontextu mohou být i nevhodné. Vždy je nutno zvažovat okolnosti, za nichž jsou uplatňovány – velikost společenství, komunity, formální mechanismy nutné k dosažení rozhodnutí, přirozené sklony člověka. Tento poslední díl knihy je proto neobyčejně důležitý.
Je zjevné, že jednostranně zaměřený ekonomický koncept současných západních demokracií vede k nejrůznějším kolapsům a nerovnováhám. Jako reakce na ně vznikají protestní hnutí (například americké radikální Occupy Wall Street), která spouštějí širokou veřejnou debatu o udržitelnosti současného ekonomického modelu. Je nutné intenzivně diskutovat o alternativách, které povedou k lepšímu systému, jenž nebude fungovat jen ve prospěch někoho, ale celé společnosti. Knížka Ekonomická demokracie je významným krokem na této cestě.
Jan Procházka a kol.: Ekonomická demokracie / Její teorie a praxe: Jak osedlat ekonomickou demokracii. KSLP – Česká společnost pro zaměstnaneckou participaci, Praha 2016.
Informace pro zájemce: Kniha není v běžné distribuci. Objednat si ji můžete na e-mailové adrese vydavatele: kslp@seznam.cz.