Kultura a umění Domov,Kultura

Dobrá věc se podařila: Brno jako kreativní město UNESCO

Magdalena Kožená při podpoře ZUŠ OPEN Moravské náměstí v Brně. Foto Jiří Plocek

V Brně existuje po desetiletí určité napětí mezi jeho kulturním potenciálem a mezi prostředky na jeho uskutečňování a širší odezvou. Ano, jsou jednotlivci či jednotlivá tělesa, kteří tu či onde zazáří, ale ne vždy je zřejmé, z jakého kontextu vycházejí. Člověk to slýchával v Brně často: My jsme dobří, ale nikdo to adekvátně neoceňuje. Jenže, toto mírně ublížené stěžování – a proč si neříct, že to tak vyznívá – vyplývá i z jistého špatně nastaveného horizontu uvažování, který vychází pouze z osobní perspektivy pohledu. To, jestli jsme skutečně dobří, musí totiž v první řadě říct někdo jiný, a nejlépe někdo kompetentní s mezinárodním přehledem. Zaštiťovat se do nekonečna Janáčkem také nejde.

Překročit zavedené způsoby uvažování se pokusil už před léty člověk, který se může pochlubit nejen oním mezinárodním rozhledem, ale i vlastními vizionářskými počiny, které si zasluhují respekt – například festivalem Concentus Moravie a hudebním portálem www.mestohudby.cz. Mluvím o Davidu Dittrichovi z agentury CEMA. Tyto jeho aktivity nejsou postaveny na prvoplánové komerci či šikovném využívání dotací, ale mají naprosto klíčový rys – jde jim o tu podstatnou esenci: o šíření kvalitní hudby a mapování jejího života. Ukazují také, že když je někdo vytrvalý a neslevuje z cílů svého snažení, tak nakonec uspěje. V roce 2002 přišel David Dittrich poprvé s projektem Brno – město hudby a s vizí, že pokud se naplní určité předpoklady, tak by se Brno mohlo pokusit jednou kandidovat na titul kreativní město hudby UNESCO.


Vedle vlastní hudby ještě tři předpoklady úspěchu

Vedle fundamentálního fungování hudby ve všech jejích podobách (od jednotlivců přes malé soubory až po orchestry a instituce) tu byly tři důležité předpoklady, které bylo potřeba naplnit: Jako první bylo potřeba uvést do života médium, které bude informovat o všech vrstvách existence hudby v Brně. Tak vznikl portál www.mestohudby.cz, který držela po léta při životě, a to i na své náklady (až později se podařilo získat dotační podporu), především Dittrichova hudební agentura.

Dalším předpokladem bylo získat podporu vedení města pro kandidaturu. Řeklo by se, že to by měla být samozřejmá věc. Opak je pravdou: Město se totiž kandidaturou k řadě věcí do budoucna zavazuje a horizonty politiků nebývají bohužel nastaveny v takových věcech příliš vysoko. Dittrichova vize přišla v ideální době: Představitelé města, a zvláště pak náměstek pro kulturu Matěj Hollan a primátor Petr Vokřál, byli této věci otevření a plně ji podpořili. A že to není nahodilý „úkrok“ vedení města, to vidíme na dalších aktivitách týkající se kultury: Město připravuje strategický dokument o kulturní politice a současně s vervou a značnou dávkou odvahy rozjelo konečně výstavbu Janáčkova kulturního centra. Zvýšil se objem finančních prostředků jdoucí na podporu živého umění.

A třetí předpoklad, který se ukázal ve své důležitosti při opakované kandidatuře, je postavení města jako spádového centra většího kulturně bohatého regionu, z něhož čerpá tvůrčí energii, kulturní svéráz a jemuž nabízí možnost prezentace. V případě Brna jde o folklorně bohatou jižní Moravu se stovkami souborů.

Dobrá věc se povedla. Pocit radosti je znásobený nominací vzácného Janáčkova archivu do mezinárodního registru Paměti světa. Nastoupený trend je důležitý a závazný a zvyšuje pravděpodobnost, že se systémově bude podporovat kultura bez plýtvání na finančně náročné atrakce a pomíjivé výstřelky a že ve výsledku se Brno bude profilovat v mezinárodním měřítku jako silný, výrazný a vnitřně konzistentní činitel. Město udělalo po všech stránkách velký krok, další vývoj závisí i na dalších aktérech: Na veřejně činných a známých osobnostech, aby se nerozpakovaly jej podpořit. Příkladem budiž světoznámá zpěvačka Magdalena Kožená, která Brno podporuje podobně jako další záslužné iniciativy – v květnu na Moravském náměstí zaštítila i projekt ZUŠ Open (viz fotografie).

Dostát kroku města bychom se měli snažit i my všichni, kdož obděláváme pole – i sebemenší záhonky – brněnské kultury. Aby bylo světu jasné, že co přichází z Brna je dobré a že stojí za to se tam vypravit. Do nádherného města hudby.