Polítologem, promiňte…
Milý Jiří,
už jsem Vám dlouho neposlal svůj „milíř“, a tak si už ani nevzpomínám, jestli Vám v nich vykám, nebo onikám, nebo, probůh, tykám. Takže volím variantu A a sděluji, že jsem neměl koho volit. Každý jinak bonzoval, před očima a ušima celého národa se politici před posledními volbami do parlamentu ČR častovali tituly zloděj, fízl, loutka, aniž by došlo na „ruční polibky“…, aniž by někdo někoho konečně vyzval na souboj.
Neměl jsem koho volit, neboť společným jmenovatelem letošní předvolební kampaně byla nenávist šířící se z úst politiků a médií od Šumavy až nikoliv k Tatrám, ale k hranicím United States of Tarahúnia pouze, čti jak psáno, až po obce Návojná, Nedašov a Nedašova Lhota na valašském konečnu.
Neměl jsem koho volit. Jeden prý okradl EU o miliony, díky presumpci viny už víme, že je to pravda, a navíc je to bývalý fízl; jiný okradl OKD; čím míň komunistů, tím více demokracie prý; jiný má přezdívku Schlafenberg; a ten většinou lehce se lesknoucí a neustále kokrhající nějaké to svoje pohrdání na bližního svého, ten, který spícího nahradil, toho jsem taky nějak zvlášť nemusel. A to jsme teprve u osob, nikoliv u programů. Pan Zaorálek hezky mluví o tom, jak se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými; ale to je tak asi vše. Volíval jsem socdem. Jelikož jsem však k tomu přirozenému výběru letos nešel, nemohl jsem volit ani komunisty, jakkoliv jejich program vystoupit z té asymetrické organizace NATO, v níž si jeden člen dělá, co chce, když ostatní státy jsou jenom plevel u jeho nohou, se mně líbil.
U Komunistické strany Čech a Moravy mě však zaráží její nekoncepčnost. Červenou hvězdu, prý pentagram ďáblův, vymění za nálepku vhodnou tak akorát pro dítě na skříňku v mateřské škole, ale název si ponechá. Jako by si nějaká „Babsko-andělíčkářská strana“ místo kyrety dala do znaku dětský cumel, a všude prohlašovala, jak jí na ničem jiném tak nezáleží jako na zdravém vývoji mládeže… Kdo by to těm babám věřil?!
Jestli teď měli komunisté něco přes sedm procent, nebude-li válka, budou mít díky prosté odúmrti o příštích volbách pod pět. Ve 21. století lid volí jiné antikoncepce.
Ale svět – ČR nevyjímaje – potřebuje silnou levicovou stranu. K volbám u nás přišlo 60 procent. Kdybychom odečetli 10 % obyvatel hospiců, těžce nemocných, nesvéprávných či jinak handicapovaných, pořád je tu ještě 30 % nás otrávených, kteří jsme k urnám nešli. Nás prodavaček, jež vyděláváme kolem 13 tisíc, nás bázlivých důchodců, bezdomovců, lidí pod kuratelou exekutorů, svobodných matek, potomků gamblerů a obětí lichvářů, uklízeček v nemocnicích, které před šesti lety, jak mně jedna vykládala, za třináctihodinové směny pobíraly 8 700, nyní mají něco přes deset (a dotyčná při té práci zhubla o 18 kilo), a koneckonců i nás, básníků, kterým za básně neplatí nikdo nic. Ano, 30 % je nás, nového proletariátu, stejné množství jako ANOvoličů!!!
A jelikož, jak říká pan Zaorálek, se budou sociální nůžky nadále rozvírat, o to víc budeme nějakou akutně levicovou stranu potřebovat. Chce to jen vzhůru dolů. Pryč od ptydepe napříč povolebním spektrem, od vnímání a vysílání signálů, deklarování a silného mandátování, líbání prstenů apod. k obyčejné lidské mluvě.
Kdyby se však komunisté zbavili názvu, píšeme fejeton, a stali se základem pro nějakou akutní levicovou stranu (měl bych pro ni i název: AKUTOL!), bylo by vhodné vzpomnět v ní nejen Lenina, ale i Gándhího, který v dobách „jihoafrických“ ukrajoval ze své advokátské praxe dvě hodiny denně, jež trávil v nemocnici ošetřováním nemocných.
Pokrok se děje po malých krocích. Stačilo by třeba, kdyby nějací akutolové pomáhali zprvu někomu vyplňovat zdarma daňové přiznání, kdyby nás bázlivé seniory učil někdo počítačové gramotnosti, hrozně bych to potřeboval, kdyby nám, kteří jsme absolvovali(-ly) francouzské dívčí lyceum nebo německé reálné gymnázium, pomáhal s překladem denního tisku, té czechštiny, soudruh Dolejš třeba…
Milý Jiří, co myslíte, když nepůjdu ani k volbám prezidentským, zachovám se jako zbabělec?, jak by mě označil ten současný, anebo svým nepočinem aspoň nepřileju do nádoby nenávisti, nepřiplivnu do toho jedového rybníka, který se jako ten (s)Talinskej rybník naší českou kotlinou poslední dobou tak nahání…
A taky, abych se vám přiznal, se mi z kandidátů na náš Hrad nelíbí nikdo. Měl bych lepší tipy, abecedně třeba jenom od K! Třeba toho úžasného českého mořeplavce, který toho na svých cestách kolem zeměkoule tolik vytrpěl, Richarda Konkolského, nebo takového úžasného vědce, znalce lidského mozku a jeho chování, nic by jej nemělo zaskočit!, MUDr. Františka Koukolíka. To by byl hvězdný kandidát! Vždyť jeho jméno obdržela už planetka 10213 1997 RK7, kterou v září 1997 objevili astronomové M. Tichý a Z. Moravec na Kleti!
S úctou Váš Jaroslav Kovanda…