Počteníčko: Černá slepice
Ukázky ze sbírky „lidových pověrečných textů, čar, zaříkadel a magických úkonů“, jak je ve starých knihách nalezl Miroslav Huptych.
* Žena těhotná nemá ani drůbeže, ani čehož jiného zabíjeti, prý dítě – poněvadž na ženu takovou vše dojem učiní, a ten i na dítě v těle mateřském se vztahuje – stane se ukrutníkem (sprostí říkají rabijákem) nebo taškářem, vůbec nemilosrdným, necitelným člověkem.
* Kde je více dětí v rodině, radí se, by novorozenec dostal jméno počínající písmenem Ž nebo X; máť poslední písmě v abecedě zabrániti, by manželé více dětí neměli.
* Zlému dítěti se má vložiti kapraď do obuvi: nezveda zabloudí v lese a pravé cesty nikdy nenalezne.
* Vlij zimnicí trápenému ve spaní hrnec studené vody na hlavu. To pomůže.
* Vezmi z jalovice žluč, potři sobě čelo a ihned vše pochopíš.
* Má-li jíti mladík k odvodu, nechť užívá člověčí sádlo; zestrakatí po celém těle, jako by stonal na nemoc hnusnou a nakažlivou, a nebude odveden.
* Abysi měl lásku u vrchnosti, vezmi ze tří drozdů srdce, usuš je a prach z nich udělej; pak vezmi z paškálu kus vosku a smíchej ten prach s voskem a učiň z toho koláček; když máš jíti před vrchnost, strč jej sobě pod jazyk a obrať jej potřikráte pod ním. Potom ho vyndej a schovej: obdržíš všechno, oč budeš žádati, a lásku budeš mít u vrchnosti.
* Ukradená kočka chytá myši nejlépe.
* Někde sázejí malou cibulku u vchodu do domu; kdo tam vchází se zlým úmyslem, zlomí si nohu.
* Chceš-li rozesmáti hosty o pouti neb o posvícení, vlož pod ubrus na stole vlaštovčí jazyk; dokud ho neodstraníš, budou se hosté smáti.
* V hlavě ropuchy obecné je kulatá kůstka; dotkne-li se touto kůstkou ženské, spadne z ní vše přivázané, zapnuté a stuhou připevněné. Kůstku možno dostati, vhodí-li se ropucha do mraveniště, jež pod kamenem se nalézá; po několika dnech zbude jen kostra. Nějaký člověk z Pardubicka zkusil prý jednou věc v kostele.
* Daruje-li ženich nevěstě knihu, zmate se jejich láska.
* Když dva jedním rázem to samé vysloví, vysvobodí tím jednu duši z očistce.
* Vybere-li někdo vajíčka nebo mláďata slavičí, oběsí se samička na větvičce vidličnaté u hnízda z velkého žalu.
* Žádná ženská nesmí vkročiti do pivovaru, když se pivo vaří, sice je uhrane.
* Kdo si myslí o některé hvězdě: „Tahle hvězda je má“, nemůže tak dlouho umříti, jak dlouho si to myslí.
* Zloděj uřízne mrtvému dítěti prstíček, dá ho vyschnouti, až hoří, a pak může při světýlku tom krásti, co chce a nikdo se nezbudí a řemeslo mu nepokazí.
* Potká-li kdo hastrmana, ať jen na něho zavolá: „Kdes ty, mamono, byl, jak sv. Jan Krista Pána v Jordáně křtil? Vpravo z chodníka!“ – hastrman z daleka se mu vyhne.
* Černá slepice promění se v stáří v černého kohouta, který snese černé vejce a do hnoje je pustí. Tam se z něho vylíhne bazalíček, který do domu štěstí přináší, na koho ale pohlédne, ten umříti musí. Jdouce tedy do sklepů, berou lidé s sebou zrcadlo, aby se bazalíček prvé sám v něm spatřil, tudíž pošel a člověku neuškodil.
* Na Štědrý den vstrčí hospodyně kohoutu, houserovi a kačeru do huby od večeře kousek chleba, ryby a kousek česneku. Pak jim ováže tkaničku kolem krku a zavěsí na větvičku trnovou. Hospodář udělá tak psovi, s kterým okolo stavení třikrát obejde, aby hospodářství opatroval. Za ním jde hospodyně majíc housera za nohu uvázaného, pak vede kohouta a konečně kačera, aby se domu drželi, své mladé hájili a zlými se stali. Nakonec je vyhodí ze světnice oknem po zpátku.
Černá slepice aneb Kterak se líhne bazalíček, jenž do domu štěstí přináší. Vybral a uspořádal Miroslav Huptych, vydal Československý spisovatel 1991.