Společnost a politika Domov,Ekonomika

Z historie družstevní banky a družstevní pojišťovny

Leták družstevní banky Pojišťovna Čechoslavia - akcie

Družstevní banky byly na počátku 20. let 20. století založeny dokonce tři (viz poznámka za článkem), tento příspěvek se však bude zabývat jen jednou z nich a to tou, která měla nejdelší historii – a sice Všeobecnou družstevní bankou. Další významnou institucí tohoto období, kterou je dobré připomenout, byla pojišťovna Čechoslavie.

Všeobecná družstevní banka

Myšlenka na založení družstevní banky se zrodila již dávno před 1. světovou válkou, ale teprve po válce vznikly podmínky pro její založení. Na počátku družstevní banky bylo vytvoření ustavujícího výboru v srpnu roku 1919 při Ústředním svazu československých družstev v Praze (největší nezemědělské družstevní centrále, sdružující spotřební, výrobní, bytová a další dělnická družstva a družstva drobných živnostníků). V tomto výboru se sešli zástupci (vždy po jednom) z 10 družstevních organizací včetně Ústředního svazu československých družstev. Vlastní činnost banka zahájila v roce 1920. Ustavující valná hromada se konala v červnu 1920 a byly současně vytyčeny hlavní zásady činnosti ústavu. Byla to v první řadě podpora zájmů družstev a dále úloha peněžní ústředny družstev, odborových organizací a různých hospodářských korporací. Původní název zněl Ústřední banka československých družstev, který byl později výnosem ministerstva vnitra pozměněn na Banka československých družstev. Jenže mezitím došlo ke zřízení jiné banky pod tím samým názvem – Banka československých družstev – a tak byl název opět změněn, a to na Všeobecná družstevní banka v Praze.

Již v prvním roce své činnosti dosáhla Všeobecná družstevní banka dobrých výsledků, takže usnesením první řádné valné hromady v dubnu 1921 byla akciová jistina zvýšena z původních 3.000 000 Kč na 5.000 000 Kč. Přísným dodržováním vytčených směrnic si banka získala důvěru a již v průběhu prvních 12 let činnosti se stala největším dělnickým finančním podnikem v republice.

Banka měla sídlo v Praze a pobočky v Brně a Ostravě a udržovala obchodní spojení s peněžními ústavy v Evropě i v Americe.

V roce 1932 zaměstnávala banka 50 úředníků. Svojí činností a hospodařením se stala Všeobecná družstevní banka důležitým faktorem zejména v drobném hospodářském podnikání.

Osud banky byl velmi poznamenán vypuknutím 2. světové války, okupací Československa a zejména rokem 1942, kdy byla provedena nařízená reorganizace družstev. Vládním nařízením č. 242 ze dne 3. 7. 1942 bylo provedeno nové uspořádání českého a moravského družstevnictví na území Protektorátu. Zároveň byla provedena i nová úprava peněžního družstevnictví sloučením všech dosud samostatně pracujících peněžních ústředí. Doplněk tohoto soustředěného družstevního peněžnictví tvořila Ústřední banka družstev pro Čechy a Moravu, která měla sloužit jako peněžní vyrovnávací ústředí. Tímto úkolem byla pověřena dosavadní Všeobecná družstevní banka. Na mimořádné valné hromadě 11. 9. 1942 byla provedena úprava stanov, změna firmy a zvoleny nové správní orgány. Oběma pobočkám Všeobecné družstevní banky – v Brně a Ostravě – byla zastavena činnost. Stěžejním úkolem banky bylo být oporou likvidity družstevnictví v Čechách a na Moravě a přispívat k dalšímu upevnění peněžního družstevnictví stabilní úrokovou politikou, přizpůsobenou potřebám peněžních ústředí a v ní organizovaných družstev. Ústřední banka družstev pro Čechy a Moravu byla v přímém styku s vrcholným ústředím německého družstevnictví – Deutsche Zentralgenossenschaftskasse v Berlíně –, u něhož povinně ukládala přebytky českých družstev.

Po skončení války fungovala banka jako vrcholné finanční ústředí družstev již jen necelé 3 roky, neboť vládním usnesením ze dne 25. 3. 1948 byla sloučena s Živnostenskou bankou, národním podnikem.


Lidová pojišťovna Čechoslavia

Po vzniku Československého státu v roce 1918 již působila na území České republiky, respektive Československa, řada úspěšných pojišťoven. V prvních poválečných letech se k těmto tradičním pojišťovnám připojily nově zakládané a mezi nimi i, později velmi známá, družstevní pojišťovna Čechoslavia.

Přípravný výbor pro vybudování pojišťovny Čechoslavie byl ustaven 19. května 1919 ze zástupců čtyř dělnických korporací: Ústředního svazu československých družstev, Výkonného výboru československé strany sociálnědemokratické, Odborového sdružení československého a Svazu nemocenských pokladen. Přípravný výbor pojišťovny vydal provolání, ve kterém se uvádí, že „Lidová pojišťovna Čechoslavia chce býti první lidovou pojišťovnou českou, která bude pracovati na podkladech nejmodernějších s použitím nejnovějších pokroků vědy pojišťovací, pojišťovnou bez výdělečné tendence, jejíž případné zisky obráceny budou ve prospěch pojištěnců“. Akcie pojišťovny byly z největší části majetkem družstev. V listopadu 1919 byl vydán výnos ministerstva vnitra, jímž bylo dáno definitivní povolení ke zřízení pojišťovny. 20. prosince 1919 se konala první ustavující valná hromada a 1. ledna 1920 započala pojišťovna oficiálně svoji obchodní činnost ve vlastním domě v Krakovské ulici. Není bez zajímavosti, že všichni funkcionáři vykonávali svoje funkce jako čestné, bez nároku na jakoukoli odměnu.

Činnost pojišťovny byla první dva roky omezena pouze na pojišťování životní, ale již od roku 1922 provozovala i pojištění živelné, věcné, odpovědnostní a další. Od roku 1932 patřila Čechoslavia k předním československým pojišťovacím ústavům. Vedle centrály v Praze měla generální zastupitelství v Brně, Bratislavě, Ostravě a Plzni. Mimo to v každém větším městě měla svoje zastupitelství a snažila se rozšiřovat organizační síť i na venkov. Podle počtu pojištěných osob byla v roce 1932 Čechoslavia na prvním místě mezi všemi československými pojišťovnami.

Čechoslavia fungovala a plnila svoje poslání i v době války a krátce po osvobození republiky, a to až do konce roku 1946, kdy bylo lapidárně sděleno veřejnosti, že Lidová pojišťovna Čechoslavia, akc. společnost v Praze oznamuje, „že podle dekretu presidenta republiky čís. 103 Sb. z roku 1945 o znárodnění pojišťoven, vytvoří od 1. ledna 1947 společně s Korunou, Rolnickou vzájemnou pojišťovnou, Slávií a Slovanskou pojišťovnou pojišťovnu Slavia, národní podnik v Praze, v jehož rámci bude i nadále sloužiti československému družstevnictví“.

Z hlediska historie působení družstevnictví v bankovním a pojišťovacím sektoru to znamenalo de facto konec, i když byly v průběhu dalších desetiletí uskutečněny dva pokusy o obnovení družstevní činnost v těchto oblastech.

První nezdařený pokus o založení družstevní banky byl proveden po roce 1968. Po druhé byly snahy o založení družstevní banky a družstevní pojišťovny na krátkou dobu realizovány v porevolučním období v 90. letech 20. století. Ale i tentokrát družstevní forma v bankovnictví a pojišťovnictví bohužel zatím neuspěla.

 

Poznámka:

Na přelomu let 1919–1920 došlo k založení Československé družstevní banky v Praze, která vznikla zejména z iniciativy Československé strany národně socialistické. Tato instituce však po 11 letech činnosti v roce 1931 svoje původní poslání zcela změnila, což se projevilo i v jejím novém názvu – Československá diskontní banka. V roce 1922 pak byla v Brně založena ještě Moravská lidová banka jako lidová dělnická družstevní instituce. Její význam však byl velmi malý a rozsah omezený.


Čerpáno z dokumentace Muzea družstevnictví a dále z publikace: Juřík, Pavel, Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě, Libri, Praha, 2011.