Není to úplně zbytečné
K tématu letošní volby českého prezidenta už bylo napsáno snad všechno, co se dalo, a samozřejmě i ledacos navíc. Nehodlám tedy nabídnout žádnou originální analýzu, protože mě nenapadá nic výrazného k tomu, co už za mě řekli lépe jiní (například zde). Chci mluvit pouze za sebe: kdo mě zná, ten ví, že mě Bakala neplatí, pražské kavárny nenavštěvuji a chudými lidmi nepohrdám. Chci krátce vysvětlit, proč se hodlám druhého kola prezidentských voleb zúčastnit a proč nebudu hlasovat pro současnou hlavu státu. Nehodlám ovšem nikoho přemlouvat, nejsou s tím dobré zkušenosti; jen se zkrátka domnívám, že volbou Jiřího Drahoše nezradím nic ze svých dosavadních postojů ani ze zásad, na kterých byly Kulturní noviny založeny.
V letošních volbách nebyl prezidentský kandidát, s jehož politickými názory bych se mohl ztotožnit natolik jako v případě Jiřího Dienstbiera (který chtěl něco udělat mimo jiné s exekucemi – jenže předběhnout v něčem dobu a navíc se ještě zastávat marginalizovaných, to v naší politice k úspěchu nevede). Tentokrát se tedy místo iluzí o pokroku budeme muset spokojit s návratem k alespoň relativní normalitě. Bohatě postačí, když nová hlava státu nebude působit jako Jabba the Hut zkřížený se stréčkem Křópalem, když nebude své spoluobčany s odlišnými postoji neustále opatřovat urážlivými nálepkami a když nebude při oslavách státního svátku zvát na pódium propagátory genocidy. Od současného prezidenta už bohužel nelze čekat žádnou dlouhodobou perspektivu: jeho informovanost o vnějším světě je taková, že jediným příkladem úspěšné firmy je pro něj dosud JZD Slušovice a z celého díla Ferdinanda Peroutky zná pouze článek, který Peroutka nikdy nenapsal.
Chceme-li nadále působit směrem k lidštějšímu a rozumnějšímu uspořádání věcí veřejných v našem státě, potřebujeme k tomu především atmosféru otevřeného dialogu. Nikoli prostředí, v němž se veškerá média zabývají pouze neustálými excesy jediné osoby, takže ostatní a potřebnější témata nedostávají žádný prostor (samozřejmě že s touto privatizací prezidentského úřadu začal již Václav Klaus, ale to jeho nástupce nijak neomlouvá). Miloš Zeman už svoji šanci být dobrým prezidentem dostal a promarnil ji. Je čas zkusit změnu, mnoho už ztratit nemůžeme.