Společnost a politika Kultura

A neuvěřitelné se stalo skutkem

Foto z filmu Bohemian Rhapsody

Něco se mění. V poslední době jsem se naučil jídla, která jsem nikdy nechtěl vařit (vajíčkovou polévku a ovocné knedlíky), jako dobrovolný kurátor jsem dal dohromady první výstavu a dnes se mi poprvé líbil anglosaský film (jehož minirecenzi jsem právě proto vybavil titulkem ze známé věty Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále). Ale možná to bylo tím, že byl o africkém Peršanovi. Pokud byl Freddie Mercury mluvčí aucajdrů, co pořád prohrávají (tak jak říká film) a podařilo se mu přesvědčit je, že jsou taky champions (což, jak vám poví každý mystik, je čirá boží pravda) – tak filmu se to podařilo pronést z kina ven. (Nevylučuji ovšem, že za to může hlavně Freddieho hudba, plně napojená na Hořejšek.) A děly se v kině zázraky: vůbec mi nevadilo prostředí „šoubyznysu“ (které jinak nesnáším), mnoho explicitních sexuálních scén (které ve filmu, jež aspiruje na umění, taky nenesu právě dobře) a už vůbec mi nevadilo, že příslušník tři tisíce let staré kultury, zoroastránský Íránec, ve filmu švadroní anglicky, protože tentokrát bylo důležité, co švadroní (což věru není v současné anglofonní kultuře obyčej). A věta „To je holt Amerika: na veřejnosti puritáni, doma úchylové“ z toho byla jen malá radostná třešnička. Ten film mi ukázal, že i ušlápnutý kluk s komplexem méněcennosti (pro jehož ztvárnění si režisér velmi správně vybral malého rachitického egyptského křesťana), která z něj ve snaze o kompenzační stylizaci do obrazu poloboha místy dělá nestvůru, si i v tak odporném prostředí jako je „obchod s ukazováním“ může uchovat cestu, na níž hledá a nachází sám sebe, a může přitom zároveň i zalévat svůj talent – to vše že je možné, když má ovšem člověk v každém okamžiku dobrou vůli se vykašlat na všechny odpornosti, které to ze všech stran provází, prachy samozřejmě počínaje. A to že jméno filmu v překladu znamená i Česká rapsodie je pro mě (opět kupodivu!) v tomhle případě úplně zbytné. Čtěte a poslouchejte, protože je možné, že tohle ode mě už nikdy neuslyšíte: Jděte na ten film – na AMERICKO-BRITSKÝ film…

Bohemian Rhapsody. Velká Británie – USA, 2018, scénář: Anthony McCarten, režie: Bryan Singer, 134 minut.