Kultura a umění Kultura

Rapotina Jaromíra Šimkůje

Obrázek nebo fotografie#21206 Obrázek nebo fotografie#21207

Vy ještě neznáte Jaromíra Šimkůje?

To jméno se, pane, dnes v Brně skloňuje.

 

Vydal jsem se tedy do brněnské galerie Artikle na výstavu s pozoruhodným názvem Rapotina. Lhota Rapotina je obec na sever od Brna, ve které má Jaromír Šimkůj jeden ze svých ateliérů. Kovové objekty vystavené v galerii Artikle v listopadu 2017 vznikly právě v dílně v této obci. (Ten druhý ateliér, malířský, neméně produktivní, má zatím především cestovní podobu. Ale o tom detailněji za chvíli.)

Na minimalisticky pojaté výstavě Rapotina můžeme zhlédnout více než tucet autorových objektů, převážně z posledního roku. Na rozdíl od předchozích kolekcí, které spojoval „drátěný program“ modelující architektonické prvky nebo imitující křivky krajiny, jindy naopak ukázněně systemizující geometrické prvky do souborů umělé abecedy, nově vystavená kolekce se soustředí čistě na objekty z plechu. Ústřední dílo, otevřená kruhová výseč, kterou lze pro názornost popsat jako rozporcovaný třímetrový rezavý koláč bez středu, je barvou, povrchovou úpravou i tvarovým a prostorovým umístěním v galerii protipólem vertikálních a nástěnných objektů. I ono však má něco z geometrie krajiny.

Ne bezdůvodně přitahuje železný koláč kroky návštěvníka: obrovský ležící Kruh totiž jako by svým chybějícím dílkem vybízel ke vstoupení. Anebo naopak k malé procházce po zvlněném povrchu. Neuděláme to, ale v duchu vykročíme po ocelových dlaždicích, po rzí zarostlém chodníčku. Objekt prý kurátorka našla někde odložený ve stodole v Rapotině Lhotě a vynesla jeho čistou krásu na světlo do galerie Artikle.

Zdá se, že objekt Kruh z roku 2005 je charakterem svých hran a křivek také spojnicí s původními kresebnými aktivitami Jaromíra Šimkůje, které umělec dosud vystavoval jen jako ilustrace svých předmětných prací. Jedná se tu o mnohaletý projekt soustavného deníkového skicáře. Jeho formát autor přizpůsobil potřebám i možnostem cestovního ateliéru: sešitek 10 krát 20 cm nabízí k pokreslení prostor, který autor dvakrát denně sleduje při cestě do zaměstnání a zpět v rámu vlakového okna. Naléhavá potřeba umělce zaznamenat, zachytit, zdokumentovat tyto unikající chvíle, výhledy míhající se za oknem, je konfrontována s rychlostí pomíjejícího obrazu. Větší formát skicáku by pozorovatel a kreslíř nestačil zaplnit. A tak jsou podlouhlé sešitky panoramujícími deníky všedního i nevšedního světa výtvarníka Jaromíra Šimkůje. Zaznamenané obrysy budov, křivky venkovské architektury, vlny krajiny nebo přírodních motivů byly přímou inspirací pro kovové drátěné a drobné nástěnné objekty. Autor jako by z množiny čar a tvarů tohoto světa vyňal detaily a části, které zachovávají svědectví o někdejší celistvosti. Do prostoru je taková výseč krajiny převedena právě v jedinečném kruhovém objektu Kruh uprostřed výstavy Rapotina. Mohli bychom ho nazvat zmenšeným modelem krajiny na úpatí Kunštátska.

Vystavený soubor v galerii Artikle je tvořen cyklem nástěnných objektů, nejčastěji čtyřúhelníků, a cyklem vertikálních nepravidelných hranolů. Ve výstavě jsou však naistalovány i horizontálně, čímž opticky podporují hloubku prostoru. Genetická příbuznost objektů s názvem Patník 1 a 2 je naznačena instalací menšího na podestu, do úrovně divákova zraku. Návštěvník tu opět zažívá vjemy z pozorování modelu a realizace. Skoro by se zdálo, že dosavadní drobné plastiky byly jen prototypy současných vystavených objektů. Rozmanité materiály a jejich různá povrchová úprava, kombinace mosazi, nerezu, pozinkovaného i ocelového plechu využívá Šimkůj jako zkušený malíř minimalista. Zdánlivě omezená barevná škála plechů přitom variacemi povrchového zpracování získává nepřeberné množství barevných nuancí, které v součinnosti se světlem rozehrávají pastvu pro oči diváka. Je na každém, aby mlčky vstupoval do na první pohled neviditelných krajin a měst, které na „plechových obrazech“ zachytil autor, a pobýval v nich dle svého zalíbení. Stíny, odlesky, stopy po nástrojích, škrábance-jizvy, škrábance-ornamenty, ťuky, brusy, bublinky, ohyby a zlomky, lesky i matné stopy počínající chemické reakce na ovzduší, otisky kůží, stopy minulosti – to vše oživuje Šimkůjovy objekty. A můžeme si představovat, že nám něco vyprávějí. Autor i jeho díla. Stačí jen nehtem zaklepat na plech – a vstoupit.

 

 

Jaromír Šimkůj: Rapotina

Galerie Artikle, Brno: 7. 11. – 24. 11. 2017

Kurátorka: Kaliopi Chamonikola

Foto: Zbyněk Fišer