Společnost a politika Média

Obživlosti: Vzpomínka na nezávislost

Ivan Hoffman, zdroj archiv KN

První díl nového seriálu autora - písničkáře, novináře a komentátora -, který stál mimo jiné u zrodu našeho družstevního média. Vzpomínky na to, co bylo a současně stále je.

Zkouším si vybavit, jak to bylo s mým otcem, když prohodil, že se rozhodl zaznamenat své staré vzpomínky. Protože se železo kuje, dokud je žhavé, okamžitě jsem otci koupil notebook. I když jsem tušil a vlastně si byl jist, že je to marné. Musel jsem to zkusit kvůli vzpomínkám z dětství, ve kterém jsme v našem pražském bytě neměli obývák jako všichni, ale tatínkovu pracovnu, ve které jsme ho nesměli rušit při psaní. Po srpnu 68 už nenapsal nic. Chápal jsem, že je nežádoucí autor, ale mrzelo mne, že nepíše kvůli psaní samotnému, i když jen do šuplíku.

Uprostřed dnešní diskuse o médiích v soukromém vlastnictví, naslouchaje deklaracím nezávislosti novinářů píšících za mzdu do novin vlastněných finančními spekulanty, developery, uhlobarony či politikem-miliardářem, který kontroluje vše od vidlí až po vidličku, jsem si vzpomněl, jak jsem nezávislost vnímal před třiceti lety.

Se dvěma kamarády, spisovatelem a básníkem, jsme čtyřikrát do roka v nákladu 100 kusů vydávali časopis o sto stránkách, s několika fotografiemi, který jsme sami vytiskli a rozprodali za cenu, která pokryla náklady na papír, barvu a odměnu pro knihaře. Vedle vlastních povídek, básní a esejů jsme publikovali texty skvělých autorů zcela rozdílného zaměření a názorové orientace, kdy kritériem bylo, že jde o dobrý text, o který se chceme s našimi čtenáři podělit, neboť v oficiálních médiích ho nenajdou. Úspěch naší kulturní mise byl samozřejmě podmíněn tím, že se nenecháme chytit a že se náš časopis státní bezpečnosti nepodaří zabavit.

Nezávislost není něco, co si lidé vyvzdorovali na náměstích v listopadu 89. Nezávislost je stav ducha. Kdo se psaním živí, nepochybně je povinován loajalitou tomu, kdo ho platí. Boháči si kupují média, aby jim novináři neškodili. Je to stejné, jako když komunisté logicky předpokládali, že novinář nebude pomlouvat režim, který ho živí. Nám, nezávislým, bylo závislých autorů už před třiceti lety líto, jak se kvůli své závislosti zbytečně litují.